Nezájem o některé obory a problematické rozmístění škol v regionech jsou zřejmě hlavními důvody, proč je nyní například v Praze pro uchazeče obtížné dostat se na střední školu. Vyplývá to z odpovědi ministerstva školství na dotaz ČTK. V celorepublikovém průměru je přitom podle ministerstva ve středních školách míst dostatek, naplněné jsou z asi 54 procent. Za nabídku oborů vzdělávání mají podle školského zákona odpovědnost hlavně obce a kraje jako zřizovatelé škol.
Podle statistik Národního pedagogického institutu (NPI) nabízela letos čtyřletá gymnázia v Česku 26.122 míst, další maturitní obory 72.465 a nematuritní 55.351. Na maturitní obory se podle Cermatu hlásilo 79.633 žáků, přičemž 19.953 se jich chtělo dostat na gymnázium. Uchazečů bylo asi o 10.000 víc než před dvěma roky, protože v důsledku demografického vývoje končí základní školu čím dál silnější ročníky. Zejména v Praze si přitom letos mnozí stěžovali, že se některé maturitní obory rychle zaplnily a podle neúspěšných uchazečů bylo těžké najít volná místa i jinde.
"Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, naplněnost je asi 54 procent. Problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem pouze o určité obory. Je třeba jednat na úrovni krajských úřadů o navyšování kapacity žádaných oborů po mezikrajové dohodě," řekla ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Ze školského zákona podle ní plyne, že za strukturu nabízených oborů vzdělávání ve středních školách a kapacitu v jednotlivých oborech odpovídají primárně kraje. S pražským magistrátem se ministerstvo shoduje na tom, že je potřeba snažit se také přesvědčit uchazeče, aby se nebáli hlásit ani do škol v periferních oblastech.
V Praze je teď podle magistrátu 9691 deváťáků. Vedle nich směřuje na střední školy v hlavním městě ale i řada žáků ze Středočeského kraje. Na pražská gymnázia se tak podle Cermatu hlásilo letos 3972 dětí, na střední odborné školy 10.909 a na maturitní obory učilišť 1421. Středočeši tvořili kolem 30 procent přihlášených. Počet míst v pražských středních školách pro všechny nestačí. V maturitních oborech v Praze bylo podle magistrátu pro budoucí prváky k dispozici 8340 míst ve školách zřizovaných hlavním městem a 3250 v soukromých a církevních školách. Dalších 3270 míst nabídly veřejné školy v oborech s výučním listem a 850 soukromá a církevní učiliště.
Magistrát hlavního města se podle ministerstva snaží počty míst pro budoucí prváky navyšovat. Loni v září vytvořil 270 míst na čtyřech nových gymnáziích a od letošního září připravuje navýšení v dalších maturitních oborech. Vedle toho podle magistrátu otevírají stávající gymnázia další třídy a jejich ředitelé mohou žádat o navýšení počtu žáků z běžných 30 až na 34. Dost kapacit mají ale i střední školy ve Středočeském kraji, poznamenala Lednová. Podle NPI v něm bylo letos pro uchazeče 2389 míst na gymnáziích, 7229 v ostatních maturitních oborech a 6080 v učebních. Na gymnázia se ve Středočeském kraji hlásilo 2100 žáků, na střední odborné školy 6163 a na maturitní obory na učilištích 635.
V Praze je nyní podle NPI na gymnáziích o 81 míst více než před pěti roky. Nabídka gymnázií tvoří v hlavním městě 25,7 procenta míst, což je nejvíc v ČR. Ve všech ostatních krajích je to pod 20 procent, nejméně v Ústeckém 12,5 procenta. V hlavním městě ale proti roku 2017 ubylo 1516 míst v ostatních maturitních oborech, jejich počet se snížil o 13,5 procenta. Větší úbytek byl už jen v Královéhradeckém kraji, a to o 14,7 procenta. Nejvíc míst v maturitních oborech přibylo naopak ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Ve Zlínském to bylo 367, v Jihomoravském 563.
Související
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
před 2 hodinami
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
před 4 hodinami
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
před 5 hodinami
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
před 6 hodinami
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
před 7 hodinami
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
před 8 hodinami
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
před 9 hodinami
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
před 10 hodinami
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
před 11 hodinami
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
před 11 hodinami
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
před 12 hodinami
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
před 13 hodinami
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
před 14 hodinami
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
před 14 hodinami
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
před 16 hodinami
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
včera
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
včera
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
včera
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
včera
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák