Do škol v Česku přišlo od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 39.000 dětí

Do škol v Česku přišlo od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 39.000 dětí z Ukrajiny. Volných míst na základních a mateřských školách pro další děti prchající před válkou je stále přes 144.000. Školy navíc mohou vytvořit další desítky tisíc míst. Vyplývá to z průzkumu mezi školami ke konci června, které dnes zveřejnilo na svém webu ministerstvo školství.

Dočasnou ochranu v Česku získalo od začátku války téměř 394.000 ukrajinských uprchlíků. Kolik jich v Česku přesně pobývá, není známo. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců. Podle údajů ministerstva vnitra k 22. červnu tvořily asi třetinu z uprchlíků z Ukrajiny děti a mládež ve věku do 18 let.

Podle dat ministerstva školství nastoupilo na české mateřské školy za dobu války přes 5000 dětí z Ukrajiny, na základní asi 32.000 a na střední zhruba 1500. Další asi stovka žáků z Ukrajiny se vzdělávala na konzervatořích a vyšších odborných školách. Na konci června už ale asi pětina z těchto ukrajinských žáků mateřské, základní a střední školy v Česku nenavštěvovala, uvedlo ministerstvo.

Mateřské školy mají podle ministerstva školství stále přes 10.000 volných míst pro umístění dalších dětí přicházejících z Ukrajiny a od začátku příštího školního roku mohou vytvořit dalších více než 6000 míst. Na základních školách je ještě přes 134.000 volných míst pro žáky z Ukrajiny a vzniknout může dalších skoro 30.000 nových míst.

Do českých škol nepřicházeli od začátku války jen žáci z Ukrajiny, ale také učitelé nebo jiní školští pracovníci. Podle údajů z konce června pracovalo na školách v Česku celkem 554 pracovníků z Ukrajiny vykonávajících pedagogickou činnost a 880 vykonávajících činnost nepedagogickou.

Kolik bude na českých školách dětí z Ukrajiny v příštím školním roce, zatím není jasné. "V tuto chvíli stále ještě mohou probíhat zvláštní zápisy dětí z Ukrajiny ke vzdělávání v mateřských a základních školách. Stejně tak probíhají i další kola přijímání žáků ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání. Validní počty dětí, žáků a studentů v novém školním roce tak budou známy až po ukončení zápisů a přijímacích řízení a vyhodnocení dat, předpokládáme, že v druhé polovině srpna," sdělilo ministerstvo školství.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) řekl médiím po dnešním jednání se zástupci vlády, že se do škol podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40.000 dětí z Ukrajiny. Je to o 30.000 méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Podle Kuby je pravděpodobné, že část dětí se s rodiči už vrátila do vlasti a část to plánuje. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou čísla z přijímacích řízení nižší, než vláda předpokládala. "Musíme počítat s tím, že se čísla budou pohybovat," uvedl. Vláda podle něj bude hledat alternativní cesty k tomu, jak povinnou školní docházku zabezpečit.

Související

Více souvisejících

děti Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy