Do škol v Česku přišlo od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 39.000 dětí

Do škol v Česku přišlo od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 39.000 dětí z Ukrajiny. Volných míst na základních a mateřských školách pro další děti prchající před válkou je stále přes 144.000. Školy navíc mohou vytvořit další desítky tisíc míst. Vyplývá to z průzkumu mezi školami ke konci června, které dnes zveřejnilo na svém webu ministerstvo školství.

Dočasnou ochranu v Česku získalo od začátku války téměř 394.000 ukrajinských uprchlíků. Kolik jich v Česku přesně pobývá, není známo. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců. Podle údajů ministerstva vnitra k 22. červnu tvořily asi třetinu z uprchlíků z Ukrajiny děti a mládež ve věku do 18 let.

Podle dat ministerstva školství nastoupilo na české mateřské školy za dobu války přes 5000 dětí z Ukrajiny, na základní asi 32.000 a na střední zhruba 1500. Další asi stovka žáků z Ukrajiny se vzdělávala na konzervatořích a vyšších odborných školách. Na konci června už ale asi pětina z těchto ukrajinských žáků mateřské, základní a střední školy v Česku nenavštěvovala, uvedlo ministerstvo.

Mateřské školy mají podle ministerstva školství stále přes 10.000 volných míst pro umístění dalších dětí přicházejících z Ukrajiny a od začátku příštího školního roku mohou vytvořit dalších více než 6000 míst. Na základních školách je ještě přes 134.000 volných míst pro žáky z Ukrajiny a vzniknout může dalších skoro 30.000 nových míst.

Do českých škol nepřicházeli od začátku války jen žáci z Ukrajiny, ale také učitelé nebo jiní školští pracovníci. Podle údajů z konce června pracovalo na školách v Česku celkem 554 pracovníků z Ukrajiny vykonávajících pedagogickou činnost a 880 vykonávajících činnost nepedagogickou.

Kolik bude na českých školách dětí z Ukrajiny v příštím školním roce, zatím není jasné. "V tuto chvíli stále ještě mohou probíhat zvláštní zápisy dětí z Ukrajiny ke vzdělávání v mateřských a základních školách. Stejně tak probíhají i další kola přijímání žáků ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání. Validní počty dětí, žáků a studentů v novém školním roce tak budou známy až po ukončení zápisů a přijímacích řízení a vyhodnocení dat, předpokládáme, že v druhé polovině srpna," sdělilo ministerstvo školství.

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) řekl médiím po dnešním jednání se zástupci vlády, že se do škol podle zatím neuzavřených dat ze zápisů, které končí v pátek, přihlásilo asi 40.000 dětí z Ukrajiny. Je to o 30.000 méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Podle Kuby je pravděpodobné, že část dětí se s rodiči už vrátila do vlasti a část to plánuje. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou čísla z přijímacích řízení nižší, než vláda předpokládala. "Musíme počítat s tím, že se čísla budou pohybovat," uvedl. Vláda podle něj bude hledat alternativní cesty k tomu, jak povinnou školní docházku zabezpečit.

Související

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

Více souvisejících

děti Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 7 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

včera

Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky

Generální tajemník NATO Mark Rutte se chystá na oficiální návštěvu České republiky, která se uskuteční ve čtvrtek 16. dubna 2026. Tato cesta představuje důležitý bod v rámci koordinace bezpečnostní politiky a vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a českou vládou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy