Taškent - Strůjce silvestrovského masakru v istanbulském klubu, Abdulgadir Mašaripov, se narodil v Uzbekistánu a výcvik absolvoval v Afghánistánu. Jeho etnická příslušnost reflektuje širší a znepokojující trend IS najímat si na teroristické útoky lidi ze Střední Asie. Kyrgyzstánci a Uzbekové bojující v Sýrii a Turecku za IS jsou považování za elitní jednotky a využíváni většinou k sebevražedným atentátům. Podle magazínu The National Interest za připojováním těchto etnik k IS stojí neschopnost států Střední Asie poskytnout svým obyvatelům kvalitní vzdělání, ekonomický rozvoj a životní perspektivu.
Protože Střední Asii je věnována malá pozornost v západních médiích, není snadné objevit pro čtenáře spojení mezi primárně arabským hnutím IS a bývalými sovětskými zeměmi Střední Asie. IS však nachází v obyvatelích Kyrgyzstánu a Uzbekistánu velký taktický potenciál díky úzkým jazykovým a kulturním rysům, které sdílejí s Turky. Stávají se tak vhodnými kandidáty na útoky v Turecku. Tento charakter ale není jediným důvodem lákavosti Střední Asie pro IS. Jako i v jiných případech, i v tomto IS těží ze slabosti nerozvinutých států a tíživé sociální situace jejich obyvatel.
Důležitou úlohu v současné neschopnosti středoasijských států postarat se o své občany sehrál rozpad Sovětského svazu, kterého byly součástí. Ten vedl k poslední fázi afghánské občanské války a vypuknutí konfliktu v Tádžikistánu. Důsledkem těchto násilností bylo zplození Talibánu a méně známého Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU). Cílem IMU bylo nahrazení režimu Karimova v Uzbekistánu islámským chalífátem, který by vládl z údolí Fergana. I přes úsilí středoasijských států- Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu –jej zastavit omezením možnosti pohybu mezi republikami, IMU uskutečňoval nebezpečné nájezdy do Kyrgyzstánu ze základen v Tádžikistánu v letech 1999 a 2000. Byly to až americká vojska, která jej v rámci invaze do Afghánistánu dokázala účinněji zpacifikovat.
Nicméně, dědictví IMU zůstává. IMU stanovil precedens islámské alternativy k autoritářským režimům ve střední Asii a byl příčinou rostoucí represe islámu a politická opozice v regionu ze strany středoasijských autorit, tvrdí The National Interest. Událost, která ztělesňuje toto dědictví, je masakr v Andižanu v roce 2005. Uzbecká armáda tvrdě zasáhla do protestů, kterých se účastnili jak místní obyvatelé dožadující se lepšího vzdělání, pracovních míst a vládních služeb, tak i islámští protirežimní extremisté. Výsledkem bylo více než jeden tisíc mrtvých.
Zákaz všech islámských politických stran a organizací, jako je např. Hizb ut-Tahrir,, jejímž deklarovaným cílem je vytvoření mírumilovného chalífátu ve Střední Asii, donutila mnoho mladých středoasiatů připojit se k podzemním islamistickým organizací. Jejich muslimská rezistence ale má méně co do činění s náboženstvím a je především založena na beznaději, zoufalství a hněvu pociťovaných vůči despotické a neschopné vládě. Neúspěch středoasijských vlád přijít se skutečně účinnými politickými a hospodářskými reformami zahrnujících otevření dveře opozici – a to i té islámské - vytváří prostředí, ve kterém se ideologie IS může volně šířit.
Podle The National Interest klíčem k zastavení proudu rekrutů je zlepšení vzdělávání. Kdysi hrdý sovětský vzdělávací systém trpí nedostatečnou klasifikací špatně hodnocených a placených učitelů, nekvalitními a zastaralými materiály a systematickou korupcí. Důsledkem je horda nekvalifikovaným a špatně vzdělaných mladých lidí, kteří snadno podléhají vznosným slibům IS. Pouhé převedení značných výnosů z těžby přírodních zdrojů do vzdělání, např. ve formě zvýšení platu učitelů, by velice pomohlo zvrátit tuto situaci, domnívá se The National Interest.
Tvrdý přístup k islamistům následující sovětský vzorec vypořádání se s opozicí nepřináší příliš velké ovoce a může se naopak obrátit proti státům. Modern Diplomacy upozorňuje na případ plukovníka Gulmuroda Khalimova, šéfa policejních speciálních sil tádžikistánského ministerstva vnitra, který přeběhl v roce 2015 k IS. Jeho radikalizace byla možná ještě větším šokem pro USA než pro tádžické orgány, které nařídily okamžité vyšetřování jeho oddělení. USA trénovala Khalimova v pěti bojových školení v Americe i v Tádžikistánu. Po celou tu dobu byl Khalimov podroben pravidelným prověrkám. Klalimov se objevil na propagačním videu IS, na kterém v ruštině vyhrožuje tádžikistánským autoritám. „Poslouchejte, vy psy, prezidente a ministři, kdybyste jen věděli, kolik chlapců, našich bratří, jsou tady, čekající a toužící se vrátit a obnovit tam právo šaría."
Modern Diplomacy též poukazuje na nutnost věnovat pozornost ekonomické migraci středoasijských národů, díky které jsou snadným terčem pro IS. Až 20% Uzbekistánské populace pracuje v zahraničí, především v Rusku, a podobná čísla platí pro většinu zemí regionu. V Rusku je dobře vybudovaná extremistická síť, z které těží středoasijští extrémisté. Podobné sítě existují v případě Turecka. Je nutné tyto sítě pečlivě sledovat, nabádá Modern Diplomacy. Nicméně, zatím neexistuje příliš mnoho studií, které by zabývaly touto dynamikou.
Související
Ukrajina kritizuje státníky, kteří se zúčastnili přehlídky v Moskvě
Fiala uzavírá cestu po Asii v Uzbekistánu, připojil se k němu Kupka
uzbekistán , tádžikistán , Jache Mašrapov
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 48 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 4 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 7 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 8 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák