Západ jako nepřítel. Jaký je skutečný pohled Rusů?

„Putin, jedině Putin,“ odpovídá důchodce Ljubov na otázku, koho bude volit v nadcházejících prezidentských volbách. Nové tváře se obává, s s ní by dle něj věci museli začít znovu od začátku a „kdo ví, jak by to probíhalo? Naše důchody nejsou nic moc. Ale jsou dostatečné. Věci jsou stabilní,“ tvrdí Ljubov.

Právě příslib stability je to, co mnohé Rusy vede k volbě Putina. Obecným konsensem je, že nikdo si nepřeje návrat do divokých 90. let. Mnozí lidí jsou přesvědčeni, – a Putinovův volební tým na tom samozřejmě dovedně staví – že Putin v podstatě zachránil zemi od chaosu ranných let následujících po pádu SSSR. "Putin prakticky obnovil stát. V porovnání s [bývalým prezidentem Borisem] Jelcinem byl reformátorem," říká 18letá Alja Bazarová.

Jiní však upozorňují i na temnější stránky Putinovi vlády. Viktor Shmyrov, zakladatel muzea gulagu Perm-36, nemůže ruskému prezidentovi přijít na jméno. Vyčítá mu, že se pokouší o zakrývání zločinů komunismu, které se mu nehodí do jeho nacionalistického poselství o velkém Rusku. „ Dominantní idea nyní je, že gulag byl nutný, oboje ekonomicky i proto, že přinášel disciplínu a pořádek,“ stěžuje si Shmyrov. Noví tým muzeu přiznává, že proběhly určité změny, které měly ospravedlnit represe – např. oficiální stránka muzea tvrdila, že zajetí vědců bylo správné,protože tak pracovali pro stát.

Shyrov byl vyhozen s odvodněním, že je podle kontroverzního zákona zahraniční agent, protože získal na svůj projekt dotace ze Západu. Jiným na Západě velmi kritizovaným opatřením je zákon z roku 2013 zakazující propagaci homosexuality. LGBT komunita začala raději své sexuální preference skrývat. „Věci jsou nyní přijatelné. To znamená, že nás nezabijí, " tvrdí Nadja s dodatkem, že se jí nedostává žádné újmy jen proto, že svoji orientiaci skrývá před světem.

Transvestita Ruslan je poněkud více optimistický. Poukazuje na to, že hranice jsou otevřené a pokud chce někdo chodit se svým přítelem na ulici a veřejně se líbat, stačí vyjet. „Není to SSSR,“ říká. Nicméně i on uznává, že „je fajn být gay, ale nemůžete říct, že být gay je dobrá věc." Jako jiní homosexuálové v Rusku, i on žije dvojí život.

Putin vysvětluje svůj odpor vůči homosexualitě tím, že to nepomáhá rození dětí, jeho hlavnímu politickému cíli a naznačuje, že se jedná o degenerační výmysl ze Západu. Toto přesvědčení sdílí řada ruských konzervativců, kteří se po pádu SSSR obrátili k náboženské, respektive k ortodoxní pravoslavné církvi – mimo jiné tak učinil i Putin. Jedním z těchto konzervativců je i Igor Dymahakov, podle něhož železná opona padla „příliš brzy“ a propustila do nepřipraveného Ruska „potopu erotiky, hororových filmů a všech druhů smetí.“

Západ: Skutečně nepřítel?

Ačkoliv Dymahakov si stěžuje na korupční vlivy pocházející ze Západu, není nepřátelský vůči návštěvám ze zahraničí, i z Ameriky. Nevěří státní propagandě, že Západ je zarputilý nepřítel Ruska. Podle něj státní kanály jen řídí rozkazy seshora a hrají tuto politickou hru, která však není vážná a v budoucnu ustane. Podobně i důchodce Ljubov - ačkoliv si myslí, že určitá forma rusofobie na Západě existuje, jak dokládají nedávní zimní olympijské hry – má za to, že současná nevraživost mezi Západem a Ruskem je pouze dočasnou záležitostí.

I patriotističtí Kozáci přiznávají, že vůči Západu nemají žádné negativní myšlenky a že se zajímají jen o svoji zemi. Nicméně, tento vlastenecký zájem mívá i podobu participace na ukrajinské válce, která rozdělila Západ a Rusko na dvě nesmiřitelné poloviny. Ruští nacionalisté obvykle věří, že se jedná o Západem iniciovanou situaci, jejímž cílem je pokračovat ve studené válce a poškodit Rusko.

Sankce, které na Rusko za anexi Krymu uvalil Západ, spíše posilují tuto konspirační teorii. Ne všichni Rusové ji však sdílejí. Podnikatelka v módě Maria Alandarenková z vlastní zkušenosti ví, jak velmi tvrdě se sankce podepsali na ruské ekonomice. Zatímco před nimi v jejích obchodě kupovali zákazníci oblečení jen „z rozmaru“ po sankcích přestali chodit nebo se ptali na slevy. 

Přesto však Alanderenková klade vinu ruské vládě, nikoliv Západu. Vyčítá Putinovi, že namísto řešení vnitřních problémů setrvává na opakování slov o Rusku obklopeném nepřáteli a bojí se dalších šesti jeho prezidentských let. Na Západ pohlíží nejen jako na důležitého obchodního partnera. „Máme evropskou mentalitu a jsme Evropané. Ráda si myslím, že existují evropské hodnoty, které mají Rusové v sobě samých."