Lidé zřejmě chodili po zemi dříve, než se vědci domnívali

Paleontologové v africké zemi našli polovinu levé spodní čelisti s pěti zuby. Z tvaru čelisti a zubů se dá prý usuzovat, že už jde o zástupce rodu Homo a nikoli o předchůdce člověka z vyhynulého rodu Australopithecus, jehož nejznámějším zástupcem je 3,2 milionu let stará fosilie zvaná Lucy, nalezená v roce 1974 rovněž v Etiopii.

„Nový nález je dalším potvrzením evoluce," vysvětlil podle agentury APA Faysal Bibi, který se podílel na vyhodnocení získaných informací v berlínském Přírodovědném muzeu. Lidské rysy se údajně vyskytovaly dříve, než se dosud předpokládalo. Některé informace zatím ale ve "skládačce" chybí. „Víme teď o něco víc, ale ještě ne celý příběh," dodal Bibi.

V časovém rozmezí před 2,5 až třemi miliony let, z něhož téměř neexistují nálezy, pravděpodobně existovaly rané linie rodu Homo. Dnešní moderní člověk Homo sapiens, který existuje zhruba 200.000 let, je jediným dosud existujícím zástupcem rodu.

Vědci prozatím neví, jak vypadal raný člověk, jehož čelist nyní prozkoumali. Jisté ale je, že stejně jako Lucy chodil vzpřímeně. Žil mezi lesními porosty v době, kdy existovali také antilopy, prehistoričtí sloni, hroši, krokodýli a ryby. Není ale jisté, jestli byl raný člověk lovcem a živil se masem, nebo jestli si stavěl příbytky a dokázal rozdělávat oheň. Nejstarší pracovní nástroje, které dosud známe, jsou staré 2,6 milionu let.