Káhira - Egyptský soud dnes odsoudil k smrti vůdce zakázaného Muslimského bratrstva Muhammada Badího a dalších 13 členů hnutí. Podle soudu měli podněcovat k vraždám během protestů proti svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího v srpnu roku 2013. Informoval o tom server egyptského deníku Al-Ahrám. Nyní bude soud své rozhodnutí diskutovat s egyptským velkým muftím, který dohlíží na udílení hrdelních trestů a formálně má být konečný verdikt zveřejněn až 11. dubna. Poté bude možné se proti němu odvolat, uvedla agentura Reuters.
Badí byl odsouzen k smrti již dříve v jiném procesu, později bylo nicméně nařízeno opakování tohoto soudu. Během jiných procesů mu soud udělil již čtyřikrát doživotní trest, uvedla agentura AFP.Nynější proces souvisí s násilím, které se v zemi rozpoutalo po svržení prezidenta Mursího. Jeho stoupenci tehdy začali protestovat na mnoha místech zejména v egyptské metropoli. Bezpečnostní složky následně jejich demonstrace násilně rozehnaly a například při vyklízení protestního tábora u mešity Rábaa al-Adavíja zahynulo 817 lidí. Mursího příznivci v reakci na to zahájili útoky, zejména na policejní stanice a kostely. A podle soudu byli Badí a 13 dalších osob zodpovědní právě za organizování těchto útoků.Muslimské bratrstvo převzalo vládu nad Egyptem v roce 2011, kdy revoluce svrhla tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Do té doby bylo v Egyptě Muslimské bratrstvo jako politická strana zakázáno. Po Mubarakově pádu však bylo nejlépe zorganizované ze všech opozičních skupin a s přehledem vyhrálo volby. Prezidentem se roku 2012 stal jeho kandidát Muhammad Mursí. Zemi ale vedl podle zásad islamistů, tedy s důrazem na islám, což vedlo k četným protestům liberálních Egypťanů.Armáda v roce 2013 svrhla Mursího a proti bratrstvu, které proti tomuto kroku protestovalo, rázně zakročila. Teď je skupina v Egyptě řazená k teroristickým organizacím, tisíce jejích členů a stoupenců jsou ve vězení a při procesech padají vysoké tresty.
Související
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
Egypt , Muhammad Badí (vůdce zakázaného Muslimského bratrstva) , Trest smrti
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák