Uganda zvažuje převzetí části afrických migrantů z Izraele

Kampala - Uganda zvažuje, že z Izraele převezme 500 afrických migrantů. Podle agentury Reuters je to poprvé, kdy tato východoafrická země přiznala, že o žádosti Tel Avivu jedná. Izrael chce vyhostit až 40.000 běženců hlavně z Eritreje a Súdánu. Uganda je přijímání uprchlíků otevřená, v zemi už ale pobývá přes milion Jihosúdánců.

"Stát Izrael ve spolupráci s organizacemi pro uprchlíky požádal Ugandu, aby přibližně pěti stovkám Eritrejců a Súdánců umožnila přesídlit na své území. Vláda a ministerstvo tuto žádost zvažují," uvedl ugandský ministr pro mimořádné situace Musa Ecweru, který má na starosti i uprchlíky.

Ugandský ministr zahraničí Okello Oryem na začátku ledna řekl, že neexistuje žádná dohoda o přesunu afrických přistěhovalců z Izraele do Ugandy. Izraelské nevládní organizace na podporu migrantů ale už tehdy tvrdily, že Uganda a Rwanda (předběžně) souhlasily, aby k nim přesídlili Afričané, kteří Izrael dobrovolně opustí. Od roku 2013 dorazilo do Ugandy a Rwandy přibližně 4000 migrantů z Izraele.

Izraelské úřady v lednu vzkázaly mužským migrantům z Afriky, aby z Izraele do dubna odešli s nabízenou finanční pomocí. Jinak je prý vsadí do vězení. Podle Jeruzaléma si mohou vybrat, zda se vrátí do vlasti, nebo vycestují do neupřesněných třetích zemí.

V Izraeli pobývá zhruba 38.000 Afričanů, kteří se do země dostali nezákonně z Egypta před tím, než Izrael v roce 2014 vybudoval na hranici plot. Většinou tvrdí, že utekli před násilím ve vlasti, Izrael je však považuje za ekonomické migranty.

Související

Více souvisejících

uganda uprchlíci Izrael

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 18 minutami

před 51 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy