Johannesburg - Jihoafrická republika se dnes rozloučila s ikonou svého boje proti apartheidu Winnie Madikizelaovou-Mandelovou. Prezident Cyril Ramaphosa ji nazval zesnulou "matkou našeho národa" a "velkou africkou ženou".
Druhá manželka exprezidenta Nelsona Mandely zemřela 2. dubna ve věku 81 let. Pietní ceremonie na stadionu Orlando se zúčastnily tisíce lidí, promluvila i modelka Naomi Campbellová. Na pohřeb přijeli také čelní politici různých afrických sousedních zemí. "Matka národa je mrtvá, neodešla ale navždy," řekl Ramaphosa. Žije dál ve všech těch, kdo všude na světě bojují za svá práva.
Rakev s ostatky Winnie Mandelové zahalenou do národní vlajky přinesli na stadion v Sowetu, předměstí Johannesburgu, po červeném koberci vojáci. Sbor zazpíval národní hymnu a oblíbené písně zesnulé.
Vůdce strany Bojovníci za ekonomickou svobodu Julius Malema, obdivovatel Winnie Mandelové, který převzal její ohnivou rétoriku, uvedl, že v boji proti apartheidu vždy stavěla zemi nad vlastní bezpečí. "Byla neustále vystavena nebezpečí, připravená přijít o život svůj a dokonce i životy svých dětí, které byly jejími politickými aktivitami ohroženy," řekl Malema na stadionu.
Zenani Mandelová-Dlaminiová, starší dcera zesnulé, obvinila média ze spoluviny na dlouhé pomlouvačné kampani vedené proti její matce. "Tím, že ji vychvalujete teď, když odešla, jen ukazujete své pokrytectví. Je zřejmé, že Jihoafrická republika, a ve skutečnosti celý svět, má pro muže a ženy rozdílné morální normy," řekla.
Winnie byla Mandelovou manželkou 38 let, z toho ale Mandela strávil 27 let ve vězení za své politické aktivity v boji proti tehdejšímu režimu rasové segregace v JAR. Rozvedli se v roce 1996.
Madikizelaová-Mandelová byla i kontroverzní osobností, byla spojována s únosy, mučením a dokonce vraždou. V roce 1991 byla odsouzena k šesti letům vězení za podíl na únosu a vraždě 14letého chlapce, po dovolání ale vyvázla pouze s pokutou.
Související
Zemřela druhá Mandelova manželka Winnie, její minulost je velmi pochybná
Winnie Madikizelaová-Mandelová , jihoafrická republika
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák