Na severu Mali se vzbouřila arabská komunita, zněla střelba

Arabská mládež, z níž většinu tvořili obchodníci, protestovala proti zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi a údajnému etnicky motivovanému násilí ze strany bezpečnostních složek, uvedla agentura Reuters. 

V neděli se budou v Mali konat prezidentské volby, ve kterých bude současný prezident Ibrahim Boubacar Keita usilovat o druhý mandát. Mnoho obyvatel země ale trápí bezpečnostní situace.

Severní Mali zmítá násilí už mnoho let, jelikož různé ozbrojené skupiny tvrdí, že reprezentují různé znesvářené komunity. Začátkem roku sice v Timbuktu panoval relativní klid, v uplynulých měsících jsou ale násilné incidenty na vzestupu.

Nejnovější incident se podle svědků stal po úterním vykradení lékárny patřící černochovi z etnika Bambarů. Malijští vojáci v reakci na incident zatkli čtyři arabské mladíky, což mělo za důsledek přestřelku, při které nebyl nikdo zraněn, uvedl místní novinář.

Komunity Arabů a Tuaregů v Timbuktů, jejichž příslušníci mají světlejší pleť, dlouhodobě tvrdí, že čelí perzekuci ze strany malijských vojáků, kteří patří převážně k černošským etnikům z centrální a jižní části země.

Severní část Mali na jaře roku 2012 ovládli islámští radikálové napojení na teroristickou síť Al-Káida. Díky mezinárodní intervenci zahájené v roce 2013 byli sice vytlačeni, ale operace proti nim stále pokračují. Od roku 2015 jsou hlášeny útoky z centrální části Mali i z jihu země a násilnosti zasahují i do sousedních států, zejména do Burkiny Faso a Nigeru.

Česko se chystá otevřít zastoupení v Mali

Česko plánuje posílení diplomatického zastoupení v oblasti jižního okraje Sahary delší dobu. Mali uvádí ministerstvo zahraničí jako vhodnou zemi i vzhledem k tomu, že na místě již působí čeští vojáci v misi EU (EUTM) a OSN (MINUSMA). Úřad by měl přispět k posílení rozvojové a humanitární pomoci i ekonomické spolupráce.

Potřebu zřídit zastupitelský úřad v regionu označovaném jako G5 Sahel, do nějž patří Mauritánie, Mali, Burkina Faso, Čad a Niger, zdůvodňuje ministerstvo také tím, že v těchto zemích má Česko pouze honorární konzuláty. Zastoupení bude v počáteční fázi vedeno diplomatem na úrovni chargé d'affaires. Celkem jsou pro úřad systemizací určeny dva diplomatické posty, jedno místo administrativně-technické a dvě pracovní pozice pro místní síly. Provoz bude podle odhadů ministerstva ročně stát 27,5 milionu korun.

Projekty humanitární pomoci nebo rozvojové spolupráce by podle očekávání diplomacie měly vést i k prevenci nelegální migrace. V roce 2017 ze zemí G5 Sahel přišlo do Evropy nelegální cestou odhadem 10.200 lidí, téměř 8000 jich bylo z Mali.

Diplomacie vidí v regionu také ekonomický potenciál. "České firmy se v Mali mohou v budoucnu uplatnit při elektrifikaci (74 procent obyvatelstva je stále bez elektřiny) či výstavbě vodních elektráren," uvádí se v materiálu. Další příležitosti se podle ministerstva zahraničí mohou objevit v návaznosti na uzavření bilaterálních smluv, které upraví podmínky pro podnikatelské nebo obchodní aktivity. Materiál zmiňuje například zatím netěžené nerostné suroviny v Mali nebo možnost vývozu českého vojenského materiálu.