Kdo zachraňuje uprchlíky na moři? Situace se změnila, toto byste patrně nečekali

Burasinova posádka a tři další rybářské lodě 11. května dovezly na souš 69 uprchlíků, kteří pět dní předtím vypluli ze Zuáry na západě Libye. "Lovíme ryby mezi Zuárou a Lampedusou, kudy proplouvají uprchlíci," říká Badraddín Mašrak z tuniského přístavu Zarzis, který je nedaleko Zuáry. Tamní rybáři po léta pomáhali uprchlíkům z moře a zachránili stovky životů.

Když se po zimě vydávají lovit, přejí si, aby nebyli svědky nových tragédií. "Nejprve na ně upozorníme úřady, ale nakonec je zachraňujeme my," vzdychá Mašrak, který opravuje svou loď na lov sardinek. Tuniské námořnictvo lidi na útěku zastavuje jen v teritoriálních vodách.

Oslovené tuniské úřady odmítají situaci komentovat. Od 31. května brání vylodění 75 uprchlíků, jež před utopením zachránila egyptská loď v mezinárodních vodách.

"Všichni dávají ruce pryč. Když na ty lidi padneme druhý den po našem vyplutí, znamená to, že jsme mohli první noc pracovat, ale když na ně narazíme už první večer, musíme se vrátit. Bylo by moc složité pracovat s těmi lidmi na palubě," konstatuje Mašrak.

Situace je ještě složitější, když rybáři uprchlíky spatří v blízkosti Itálie. Burasin chtěl loni pomoci člunu s uprchlíky v nesnázích dostat se blíž k Itálii. I se svou posádkou skončil na čtyři týdny v sicilském vězení a s lodí zkonfiskovanou na několik měsíců.

V minulých letech uprchlíkům pomáhaly lodě nevládních organizací a plavidla evropské operace Sophia. Letos ale jejich činnost ochabuje. "Oni měli prostředky a ty lidi zachraňovali, my jsem byli až na druhém místě. Teď jsme stále častěji v první linii my a kdybychom tam nebyli, ti uprchlíci by umírali," tvrdí Mašrak.

To se přihodilo 10. května, kdy jedna rybářská loď vytáhla 16 uprchlíků, kteří ve vodě strávili osm hodin. Šest desítek ostatních se jich před připlutím rybářů utopilo. Ahmad Sidžur byl mezi přeživšími a rybářská loď se mu zjevila jako "anděl". "Chtěl jsme to vzdát, ale bůh poslal ty rybáře, aby nás zachránili. Kdyby se ukázali o deset minut později, myslím, že bych už nebyl," řekl tento třicetiletý Bangladéšan.

Mašrak je na rybáře sice hrdý, ale je taky znepokojený. "Nechceme vidět mrtvé. Vyrážíme lovit ryby, ne lidi," stěžuje si. "Mám na palubě 20 mužů. Mají strach z nemocí, někdy ti běženci stráví na moři 15 i 20 dní, nemyjí se, páchnou, je to složité. Ale naši rybáři nikdy nenechají nikoho zemřít," dodává Mašrak.

Tuniský záchranář Mundži Slím říká, že rybáři fungují na moři jako četníci a mohou na uprchlíky upozornit. Běženci prý vypovídají, že některé velké lodě je míjejí bez povšimnutí. Lovci tuňáků ze Zarzisu vyplouvají, aby nalovili roční kvótu ryb, a přiznávají, že někdy uprchlíky odmítnou vzít na palubu. Pomoc jim prý ale zajistí vždy. "Upozorníme na ně, ale na souš je nedopravíme. K vylovení povoleného množství máme jenom několik týdnů," řekl člen posádky jedné z lodí.

Rybářům specializovaným na sardinky život komplikuje i něco jiného: Nejlepší loviště jsou u západní Libye, avšak pro ně jsou nedostupná, protože na dostřel působí námořní hlídky i ozbrojené skupiny. "Mají pušky a nežertují. Některé rybáře už zatkli, protože jsme nepohodlní svědci," vysvětluje Mašrak. Burasin se nového léta obává. "S obnovenými boji v Libyi mají převaděči zase volnou ruku. Hrozí, že mnoho lidí utone," soudí.