Egyptský exprezident Mursí zemřel v soudní síni

Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí dnes zemřel, bylo mu 67 let. Oznámila to egyptská státní televize. V čele Egypta stál od 30. června 2012 do 3. července 2013, kdy ho svrhla armáda. Televize uvedla, že Mursí omdlel při soudním stání a následně zemřel. Soud se týkal Mursího obvinění ze špionáže spojené s údajným spiknutím s palestinským islamistickým hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Organizace Amnesty International (AI) vyzvala Egypt, aby smrt Mursího plně a transparentně vyšetřil. Muslimské bratrstvo označilo exprezidentovo úmrtí za vraždu.

Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného soudního činitele uvedla, že někdejší islamistický prezident byl u soudu držen ve skleněné kleci. Řekl, že má tajemství, která by vedla k jeho propuštění, kdyby je zveřejnil. Doplnil ale, že toto tajemství nevyzradí, protože by to ohrozilo bezpečnost státu. "Řekl, že je patriot a že miluje Egypt a jeho lid," uvedl později Mursího právník. Po zhruba pětiminutovém proslovu se Mursí podle advokáta skácel a zemřel dřív, než mohl být převezen do nemocnice. Tam bylo podle televize pak odvezeno jeho tělo.

Hlavou státu byl Mursí zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického a nyní zakázaného Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP).

Armáda v čele s tehdejším ministrem obrany Abdal Fattáhem Sísím svrhla Mursího po masivních protestech proti Muslimskému bratrstvu v roce 2013. Sísí byl následně zvolen prezidentem a od té doby tvrdě zakročil proti islamistům a dalším svým odpůrcům.

Egyptská vláda po svržení Mursího označila Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci. Od roku 2013 egyptské úřady zatkly desetitisíce Egypťanů, převážně islamisty, ale i sekulární aktivisty, kteří se angažovali v protestech během takzvaného arabského jara v roce 2011.

Ve vězení si Mursí odpykával dvacetiletý trest za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech z prosince 2012. Za špionáž pro Katar byl také odsouzen na doživotí, což v Egyptě znamená 25 let vězení. Dřívější rozsudek smrti mu byl zrušen, souzen byl ale také v řadě dalších kauz.

Mursí byl zadržován ve zvláštním křídle věznice Tura, kde jsou podle ochránců lidských práv vězni drženi v podmínkách, které jsou na mezinárodní i egyptské poměry hluboce podprůměrné. Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International dnes vyzvala egyptské úřady, aby okolnosti Mursího smrti spravedlivě, transparentně a plně vyšetřily, včetně jeho držení na samotce a odříznutí od okolního světa. Úřady by se podle AI měly také zabývat tím, zda Mursí dostával potřebnou lékařskou péči.

Muslimské bratrstvo na svých webových stránkách označilo Mursího smrt za "plnohodnotnou vraždu" a vyzvalo Egypťany, aby přišli na velký pohřeb a aby se ti žijící v zahraničí shromáždili před egyptskými ambasádami. Vysoce postavený představitel bratrstva Muhammad Súdán v rozhovoru s agenturou AP v Londýně označil Mursího smrt za úkladnou vraždu. Mursí měl podle něj zakázané návštěvy a nedostával léky.

Mezi prvními, kteří vyjádřili smutek nad Mursího skonem, byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Kéž Bůh dá milost našemu mučedníkovi, našemu bratrovi Mursímu," řekl Erdogan podle agentury AFP skupině novinářů. "Jak víte, tyran Sísí, který se v Egyptě chopil moci tím, že potlačil demokracii převratem, dosud popravil téměř 50 Egypťanů, a Západ mlčí," doplnil turecký prezident. Kondolence se objevily také na twitteru katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního.

Související

Abd Fattáh Sísí

Padne Sísí? Egypťané se bouří proti prezidentovi, rozlítila je série videonahrávek

Egyptské bezpečnostní síly rozháněly v pátek večer slzným plynem demonstranty, kteří se sešli na protest proti vládě autoritářského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, jehož obviňují z korupce. Jednalo se o jednu z prvních protestních akcí od nástupu Sísího do funkce v roce 2014, uvedla agentura Reuters. Policie několik demonstrantů zatkla, sdělili svědci. Podle posledních informací nebyl nikdo zraněn.

Více souvisejících

Muhammad Mursí Egypt

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy