OSN chce k 10. srpnu vyhlásit příměří v Libyi

Salamé požaduje, aby příměří bylo vyhlášeno v den, na který připadá muslimský svátek oběti (íd al-adhá). Společně s ukončením bojů by podle něj měly obě strany provést kroky, které by podpořily vzájemnou důvěru obou stran, například výměnu vězňů a propuštění neprávem zadržených lidí.

Po vyhlášení příměří by se podle Salamého měly na vysoké úrovni sejít zúčastněné strany a dojednat upevnění klidu zbraní, vynutit dodržování zbrojního embarga a zajistit dodržování humanitárního práva v Libyi. Následovat by podle jeho návrhu mělo setkání libyjských lídrů a vlivných činitelů, kteří by se dohodli na cestě ven z konfliktu.

Tento plán by podle zmocněnce vyžadoval koordinovaný postup členů Rady bezpečnosti i zemí, jež jsou do konfliktu zapojeny.

Násilnosti v Libyi panují od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tamní dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. O moc v zemi nyní bojují dvě vlády. Kabinet premiéra Faíze Sarrádže podporovaný OSN ovládá severozápad země včetně metropole Tripolisu, samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) vedená polním maršálem Chalífou Haftarem kontroluje východ země a rozsáhlá území na jihu.

Haftar zahájil 4. dubna ofenzivu na Tripolis. Boje, které se po měsících násilností ocitly v podstatě na mrtvém bodě, se podle vyjádření Sarrádžovy vlády v posledních několika dnech vyhrocují, obě strany využívají k obratu patové situace především letecké útoky.

Obě znepřátelené strany jsou podporovány ze zahraničí. Za Haftarem stojí Spojené arabské emiráty a Egypt, tripoliské vládě zase podle diplomatů nedávno poskytlo k zastavení Haftarovy ofenzivy zbraně Turecko.

Rada bezpečnosti OSN se v minulosti nedokázala dohodnout na tom, jak ukončit násilnosti v zemi. Krátce po začátku Haftarovy ofenzivy sdělily Spojené státy a Rusko kolegům v radě, že nemohou podpořit rezoluci, která by vyzvala ke klidu zbraní v Libyi.