Káhira - Demonstranti se v Káhiře střetli s vojenskými jednotkami. Zemřelo osm lidí a dalších 299 bylo zraněno, informuje v sobotu agentura AFP s odvoláním na egyptské ministerstvo zdravotnictví.
Podle AFP jde o nejhorší násilnosti za poslední týdny.
Střety probíhaly od úsvitu až do páteční noci. V sobotu ráno se policistům podařilo získat nad centrem města kontrolu, když zahradili přístupové cesty žiletkovým drátem.
Po několika hodinách klidu ale vypukly další nepokoje. Přispěl k tomu projev premiéra Kamála Ganzúrího, v němž označil demonstranty za kontrarevolucionáře a popřel, že by s násilnostmi začaly bezpečnostní složky.
Podle státní agentury MENA je mezi mrtvými i Emad Effat, duchovní z institutu Dar al-Ifta, který oficiálně vykládá islámské právo.
Nepokoje vypukly poté, co jeden z demonstrantů řekl, že ho vojáci zatkli a zbili. Protestující pak na bezpečnostní jednotky začali házet kamení a zápalné lahve.
"Lid požaduje popravu polního maršála," skandoval v pátek dav protestujících. Měli na mysli Husajna Tantávího, předsedu Nejvyšší vojenské rady, který de facto převzal moc svrženého egyptského prezidenta Husního Mubaraka.
Na sociální síti Twitter se poté objevily fotografie, na který vojáci táhají ženy za vlasy nebo s obušky vyhrožují staré ženě.
AFP uvedla, že někteří protestující byli zatčeni. Po propuštění řekli, že je vojáci bili.
Vojenská rada oznámila, že za násilí v ulicích města mohou protestující.
Bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a kandidát na egyptského prezidenta Muhammad Baradej zásah vojáků odsoudil.
"I kdyby ten protest byl nelegální. Takový krutý a brutální zásah je horším porušením všech zákonů a lidskosti," napsal Baradej na svém Twitteru.
Státní televize uvedla, že Tantáví nařídil, aby všechny zraněné civilisty ošetřili ve vojenských nemocnicích, které mají lepší vybavení. Podle AFP se tak protestující snaží utišit.
Demonstranti, kteří jsou utáboření před sídlem vlády od 25. listopadu, požadují, aby armáda okamžitě předala moc civilní vládě. Tantáví ujišťuje, že vládu předá novému prezidentovi, který bude zvolen na konci června.
22. srpna 2026 14:03
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
Související
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák