Učitelka mluví o islámu s odporem, stěžovaly si desetileté děti

Nezákonnost rouhání byla zakotvena v ústavě prosazené islamisty v prosinci 2012 a od té doby byli z tohoto trestného činu obviněni spisovatelé, aktivisté různých organizací či slavný televizní komik. Nejoblíbenějším terčem islamistických prokurátorů se ale zdají být křesťané.

Drtivá většina obvinění z rouhání je podle organizací na obranu lidských práv jenom projevem snahy islamistů tvrdě zasáhnout oponenty.

"Islamisté zneužívají zákona k pronásledování kritiků Muslimského bratrstva, a křesťané jsou těmi nejslabšími," řekl agentuře AP koptský křesťan Medhat Klada, žijící ve Švýcarsku. 

Příkladem může být mladá křesťanská učitelka z města Luxor. Obvinění proti Dimjaně Núrové vznesli rodiče tří jejích žáků. Desetiletí školáci ze čtvrté třídy si prý stěžovali, že učitelka dějepisu mluvila ve třídě o islámu s odporem.

"To salafisti si konstruují takové příběhy," řekl muslim Hámid Hasan, který je předsedou rodičovské rady na základní škole, kde Núrová učí. Jeho dcera byla mezi několika žáky, kteří údajné provinění učitelky popřeli.

"I kdyby sám papež přijel z Vatikánu a snažil se šířit mezi námi křesťanství, nepochodil by," prohlásil Hasan v narážce na to, že učitelka Núrová byla původně obviněna také z "šíření křesťanství".

Křesťané představují přibližně deset procent egyptské populace - nezanedbatelných osm milionů, převážně ortodoxních koptů. Jedno procento tvoří členové ostatních církví, hlavně katolíci. V Egyptě je množství východních i západních církví a misijních společností. Z ortodoxních církví je to kromě majoritní koptské ortodoxní také arménská a syrská ortodoxní a řecká alexandrijská. Katolická církev zde působí od 17. století misijními společnostmi.

Druhořadé postavení křesťanů vyplývá z historických kapitulačních podmínek v době islámského záboru. Podle právní normy uvedené v Koránu a sunně mají křesťané právo na pokojný život v muslimy řízené společnosti, pokud souhlasí s muslimskou státní „ochranou" a placením osobní daně na oplátku. V průběhu staletí muslimské správy byli koptové střídavě tolerováni a pronásledováni, zdanění zmírňováno a zase zvyšováno. Někteří křesťané měli dobré postavení ve společnosti díky profesionálním dovednostem a spolehlivosti.

Daňová zátěž nejvíce postihovala rolníky a chudší obyvatele měst. Podle nařízení některých vládců se měli koptové oděvem odlišovat od muslimů, nosit viditelný kříž, nestavět kostelní věže, případně nestavět kostely vůbec a nemluvit veřejně o svém náboženství. Už po dvou staletích muslimské vlády začala v Egyptě převládat arabština nad koptštinou a začal se veřejně prosazovat nový, islámský životní styl, jaký charakterizuje egyptská města a vesnice dodnes.