Fanatické komando Boko Haram vtrhlo do tří vesnic, rozpoutalo peklo

Abuja - Přinejmenším 35 obětí si vyžádal útok ozbrojenců z islamistického hnutí Boko Haram na tři vesnice na severovýchodě Nigérie. S odvoláním na zdroj z armády to uvedla agentura AFP.

Útok se odehrál ve vesnicích Gumushi, Amuda a Arbokko, které leží ve státě Borno, baště islamistů z milic Boko Haram. Desítky ozbrojenců oblečených do vojenských uniforem prý bezhlavě stříleli na přítomné civilisty a zapálili údajně také jejich obydlí.

Nigerijský prezident Goodluck Jonathan dnes vyhlásil teroristům z Boko Haram, kteří mají mimo jiné na svědomí také únos zhruba 300 studentek, "totální válku". Prezident podle agentury Reuters řekl, že bezpečnostní síly dostaly pokyn zahájit operaci, která ukončí beztrestnost teroristů na nigerijské půdě. Rodičům unesených dívek slíbil, že jejich dcery budou osvobozeny.

Zatím není jasné, jaké aktivity prezidentova výzva zahrnuje, protože na severovýchodě země, který je centrem aktivit Boko Haram, je už rok vyhlášen výjimečný stav a jsou tam přítomny vládní vojenské síly. Jonathan nicméně v projevu u příležitosti Dne demokracie nabídl vzbouřencům amnestii.

"Pro občany, kteří se spojili s Al-Káidou a mezinárodními teroristy v chybné víře, že násilí může jejich problémy vyřešit, zůstávají naše dveře otevřené k dialogu a usmíření, pokud se ale zřeknou terorismu a přijmou mír," řekl.

Co už má Boko Haram na svědomí

V prosinci 2010 provedla Boko Haram sérii útoků proti křesťanům ve střední Nigérii. Útoky se odehrály v okolí měst Jos a Maiduguri, cílem byly i kostely a farnosti. Při násilnostech zahynulo 32 osob.

V srpnu 2011 explodovala bomba v budově Organizace spojených národů v hlavním městě Abuja a zabila 16 lidí. Nigerijská vláda obvinila z tohoto útoku Boko Haram. V listopadu téhož roku při útoku proti vojenské základně a velitelství nigerijských tajných služeb, policejním stanicím a jiným, i civilním cílům (kostely, náboženská škola) ve městech Maiduguri a Damaturu zahynulo nejméně 150 lidí.

V lednu 2012 zemřelo po sérii bombových útoků ve městě Kano nejméně 211 lidí. Policie poté zatkla 158 příslušníků Boko Haram. Útok byl údajně odvetou za nepropuštění některých vězněných členů sekty na svobodu. Při útoku se jich neupřesněný počet podařilo osvobodit. Ve stejném týdnu také Boko Haram zaútočila na policejní a armádní stanoviště v provincii Bauči, přičemž zabila 11 členů těchto bezpečnostních složek.

V červenci 2013 zaútočili radikálové z Boko Haram na školu ve městě Mamudu. Školu polili benzínem a zapálil, následně stříleli do prchajících dětí a učitelů. Zahynulo 29 lidí, další byli hospitalizování s popáleninami a střelnými zraněními. V listopadu téhož roku byla organizace Spojenými státy zařazena na jejich seznam teroristických organizací.

Související

Islámští radikálové ze sekty Boko Haram

Skupina Boko Haram se zřejmě šíří napříč Nigérií

Ozbrojenci z islamistické teroristické skupiny Boko Haram získali kontrolu nad řadou vesnic v nigerijském státě Niger. Boko Haram většinou působí spíše na severovýchodě Nigérie. Přítomnost jejích bojovníků v regionu, který je podstatně blíž k hlavnímu městu, lze považovat za znepokojivou. S odkazem na nigerijské úřady o tom informuje agentura Reuters.
Islámští radikálové ze sekty Boko Haram

Nigerijským úřadům se vzdalo 6000 radikálů z Boko Haram

Nigerijským úřadům se v minulých dvou týdnech vzdalo 6000 členů radikální islamistické skupiny Boko Haram a jejich příbuzných. Informovala o tom dnes s odvoláním na nigerijskou armádu stanice BBC. Boko Haram začala bojovat v roce 2009 na severu Nigérie s cílem ustavit tam stát spravovaný podle práva šaría.

Více souvisejících

Boko Haram Nigérie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy