WHO: Ebola zabila v západní Africe už 826 lidí

Nakažený nigerijský lékař údajně ošetřoval Patricka Sawyera, čtyřicetiletého Liberijce s americkým občanstvím, který přiletěl 20. července do Lagosu letem západoafrických aerolinek ASKY, na letišti zkolaboval a po pěti dnech v nemocnici zemřel. Nigerijská vláda následně zakázala letecké společnosti do země létat, protože údajně zanedbala bezpečnostní opatření. V sobotu však lety opět povolila. ASKY Airlines mezitím zrušily všechny spoje do Libérie, Sierry Leone a Guineje.Ještě v sobotu nigerijské ministerstvo zdravotnictví uvádělo, že dva pacienti, kteří byli od pátku v karanténě, ebolu nemají. Zůstali prý ale spolu s dalšími 69 lidmi, kteří přišli se Sawyerem do kontaktu, v lagoské nemocnici na pozorování. Mezi nimi byl podle AFP pravděpodobně také lékař, u nějž se nakonec podezření potvrdilo.Liberijské úřady dnes po sérii opatření na boj s šířící se smrtelnou chorobu přikázali kremaci všech obětí. Reagují tak na rozhodnutí několika úřadů místní samosprávy, které zakázaly pohřbívat mrtvé na území svých obcí. Těla obětí se tak prý na mnoha místech kupila a stávala se nebezpečnými pro své okolí.Podle BBC není spalování lidských ostatků součástí liberijské pohřební kultury, těla se většinou ukládají přímo do hrobu. Tento postup však podle liberijských úřadů vedl často k nechtěnému kontaktu s tělními tekutinami zesnulého a následnému přenosu viru.Spojené státy mezitím oznámily, že do západní Afriky do měsíce vyšlou přinejmenším padesát zdravotnických expertů, kteří se zde zapojí do boje proti virovému onemocnění. Podle šéfa Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Thomase Friedena je zastavení nemoci u zdroje v Africe nejlepší možností, jak před ní uchránit i samotné Američany.V Africe se ebolou nakazili již dva Američané. První z nich je lékař Kent Brantly, který je již ve Spojených státech, kam ho na specializovanou kliniku v Atlantě dopravil letecký speciál. Brantlyho stav se zlepšuje. V úterý by do USA měla odletět i zdravotnice a misionářka Nancy Writebolová.Podle Anthonyho Fauciho z amerického Národního ústavu zdraví (NIH) by mohla být vakcína proti ebole dostupná už příští rok v červenci. Údajně se už uskutečnily úspěšné testy na opicích. Testování na lidech prý začne již v září. V souvislosti s hledáním léku na zákeřnou chorobu dnes americká televizní stanice CNN přinesla zprávu, že američtí občané, kteří se v západní Africe ebolou nakazili, užili experimentální sérum známé jako ZMapp. Firma Mapp Biopharmaceutical, která ho údajně vyvinula, však prý pacienty upozornila, že lék za sebou má pouze testy na opicích. Podle údajů společnosti přežili při podání léčiva do 24 hodin všichni ebolou infikovaní pokusní primáti.Podle dnešních údajů WHO stoupl v západní Africe počet obětí krvácivé horečky způsobené virem eboly za pouhé dva dny o 58 lidí, 117 osob se nově nakazilo. Nejvíce mrtvých registruje Libérie s 46, následovaná Sierrou Leone s devíti a Guineou s třemi.Africká rozvojová banka dnes oznámila, že na pomoc Guineji, Sieře Leone a Libérii uvolní 50 milionů dolarů (více než jednu miliardu korun). Tento týden by měla výši své pomoci oznámit také Světová banka.Ebola je virové onemocnění způsobující vysokou horečku a krvácení. Není proti němu zatím žádný lék ani vakcína, takže úmrtnost na ni je vysoká. Současná epidemie vypukla v únoru v Guineji a rozšířila i do Sierry Leone a Libérie. Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.