Nigérijská armáda v boji proti islamistům páchá brutální činy

Zástupci AI obdrželi od různých zdrojů v severonigerijském státě Borno záznamy armádních akcí, mimo jiných zahrnující "hrůzné obrázky zajatců, kterým jednomu po druhém podřezali hrdla a hodili je do masových hrobů". 

"Ty ponuré obrázky jsou doprovázeny řadou svědectví, která jsme shromáždili, a která uvádějí, že mimosoudní popravy jsou ve skutečnosti pravidelně prováděny nigerijskou armádou a CJTF," uvedl generální tajemník AI Salil Shetty. Nigerijské úřady jsou podle agentury AP odhaleními velmi znepokojeny a hodlají zjednat nápravu. 

Nigerijská armáda bojuje s povstalci z radikální skupiny Boko Haram již od roku 2009. Členové hnutí rozpoutali v poslední době nevídanou vlnu násilí, která se ze severovýchodních států Borno, Yobe a Adamawa začala přelévat i do hlavního města Abuje. Jen za letošní rok zabila skupina při zhruba stovce teroristických útoků více než 3300 lidí. Armáda se snaží získat pod kontrolu severní části země, které radikálové terorizují.

Sekta Boko Haram – "Jama'atu Ahlis Sunna Lidda'awati Wal-Jihad" („Lidé oddaní šíření učení proroka a džihádu"), vznikla v roce 2002 v hlavním městě severovýchodního státu Borno, v Maiduguri. Za jejího zakladatele se považuje Mohammed Yusuf, vůdce skupiny radikální islamistické mládeže v devadesátých letech.

Cílem této sekty je ustanovení ryze muslimského státu v Nigérii, státu, který by byl založený na striktním výkladu práva šária, které bylo od roku 1999 zavedeno ve třetině spolkových zemí Nigérie.