Konference o Libyi zřejmě přinese dohodu o příměří

Podpis dokumentu ze strany mezinárodně uznávaného premiéra Fáize Sarrádže a polního maršála Chalífa Haftara, který má pod kontrolou velkou většinu Libye, ale podle něj bude jen prvním krokem v dlouhé cestě k tomu, aby se do zhruba sedmimilionové země po letech vrátil klid.

"Bude to úspěch. Sarrádž svou účast přislíbil a Haftar také a dojde k podpisu, který potvrdí současný klid zbraní," řekl zahraničním novinářům v Berlíně Keilberth, podle něhož jsou oba aktéři pod velkým tlakem zemí, které je podporují. V případě Sarrádže to je mimo jiné Turecko, které se v Libyi přímo vojensky angažuje, Katar nebo Itálie, v případě Haftara zase Rusko, Egypt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty.

Sarrádž už dokument o příměří podepsal tento týden na summitu v Moskvě, Haftar to tehdy odmítl učinit, ve čtvrtek ale přislíbil, že i tak hodlá dodržovat klid zbraní.

Jak přesně spolu oba znesváření aktéři budou v Berlíně komunikovat, zatím není jasné. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova totiž dosud odmítali i jen být v jedné místnosti, natož aby spolu vedli jednání. Je tak pravděpodobné, že se v německé metropoli během nedělního odpoledne odehraje celá řada bilaterálních schůzek a schůzek v menším formátu, v nichž se politici jako německá kancléřka Angela Merkelová, ruský prezident Vladimir Putin nebo turecký prezident Recep Tayyip Erdogan budou obě strany snažit dovést ke kompromisu.

Konference o situaci v zemi, která je zhruba 22krát větší než Česko, se zúčastní i zástupci Spojených států, Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Británie, Francie, Číny, Spojených arabských emirátů, Konga, Itálie, Egypta a Alžírska.

I pokud se skutečně v neděli podaří podepsat příměří, bude to podle Keilbertha jen první nutný krok. Jako další by mělo následovat vytvoření komise, která by připravila cestu k novým volbám, vzniku nového parlamentu a nové vlády. A to nebude vůbec jednoduché. Aby se to podařilo, bude podle Keilbertha zásadní učinit takové kroky, které většině Libyjců umožní postupně překonat nedůvěru vůči elitám v Tripolisu a obavy, že se peníze z prodeje ropy, na nichž je země ekonomicky závislá, nedělí v spravedlivě. To ale bude i vzhledem k centralizaci a protěžování Tripolisu, jaké země poznala za 42 let vlády Muammara Kaddáfího, velmi složité.

Pokud se berlínská konference nebo některý z následujících kroků nepovede, jsou bojovníci v Tripolisu či Misurátě podle německého novináře znovu připraveni rychle se chopit zbraní.