Přichází na řadu další kontinent. Vědci se obávají nového epicentra pandemie

Před nekontrolovaným šířením koronaviru v Africe varuje Světová zdravotnická organizace (WHO) opakovaně. Ačkoliv čísla zatím nevypadají nijak katastrofálně, nelze spolehlivě vyloučit, že tomu nebude jinak nikoliv v řádu měsíců, ale pouhých dní. Ani v Latinské Americe to zpočátku nevypadalo hrozně a nyní v Brazílii kolabuje zdravotnictví. Spojené státy i Evropa měly rovněž, co dělat, ač se jedná o víceméně vyspělé regiony. O aktuální situaci i možných rizicích informoval magazín africanews.com

Statistiky k 11. červnu hovořily následovně: 209 380 nakažených Afričanů, z toho 5 689 úmrtí, 95 084 uzdravených, tudíž 108 607 aktivních případů. WHO své stanovisko, že se Afrika v dohledné době stane novým epicentrem koronaviru opírá o růst případu za období. Zatímco zpočátku se infikovalo 100 tisíc lidí za 98 dní, nyní je to 200 tisíc za pouhých 18 dní. 

Představitelka WHO v Africe Matshidiso Moetiová upozornila, že ve více než 54 afrických zemích došlo ke komunitnímu přenosu, což by měl být varovný signál. Nákaza se zpočátku dostala do jednotlivých afrických metropolí z Evropy, odkud se postupně rozšířila do venkovských oblastí, které nemají dostatečnou zdravotní kapacitu, zejména jednotky intenzivní péče pro pacienty s těžkým průběhem. Jako příklad uvedla Moetiová JAR, kam se virus začal šířit ze Západního Kapska.

Pomůže Čína?

Pomoc Africe už slíbila Čína, která jí bude poskytovat 30 milionů testů na covid-19 měsíčně, také 10 tisíc ventilátorů a 80 milionů ochranných masek. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa to potvrdil na online tiskové konferenci, přičemž neuvedl konkrétní datum, kdy bude dodávka zahájena. Personální i logistická podpora ze strany Pekingu byla Africe poskytnutá už dříve, kdy se objevily první případy nakažených.

Čína byla přitom dříve paradoxně kritizovaná kvůli rasistickému jednání s africkými dělníky v čínském průmyslovém centru v Kantonu, proto by se dalo očekávat, že nově vytvořené spojení by mohlo narovnat dříve poškozené vzájemné diplomatické vztahy. Ještě předtím než se epidemie v Africe naplno rozjela byly dodávány zdravotnické prostředky prostřednictvím Etiopie.

Roznětkou možného masového a nekontrolovaného rozšíření koronaviru ve třetím světě se také může stát postupné rozvolňování restrikcí, jak se už potvrdilo v některých zemích, které k němu přistoupily. Ramaphosa, který je mimo jiné, také předsedou Jihoafrické unie, tyto kroky hájí tím, že nelze mít ekonomiku vypnutou věčně. JAR je přitom nejvíce zasaženou africkou zemí s největším množstvím provedených testů, jejichž kapacity ale postupně ubývají.

Podle Ramaphosy je největším problémem nedostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče, což by právě během vrcholu epidemie v Africe mohlo mít katastrofální následky. "Jihoafrická republika disponuje pouhými 3 500 lůžky, ačkoliv bych jim měla mít minimálně 25 000. To je teď velkou výzvou pro naše zdravotnictví. Některé nemocnice své kapacity už postupně navyšují, ale resort zdravotnictví by se na to měl více soustředit," dodal Ramaphosa.