Aleppo v plamenech. Syrští povstalci obsadili většinu města, útočí proti nim ruské stíhačky

Syrská válka zažila další zásadní zvrat, když povstalci převzali kontrolu nad většinou druhého největšího města Aleppa. Podle britské monitorovací skupiny Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) došlo k intenzivnímu střetu mezi povstalci a vládními silami, přičemž ruské letectvo zareagovalo nálety na vybrané oblasti města. Tyto letecké útoky představují první takovou akci od roku 2016.

Během bojů, které zesílily od středy, zemřelo více než 300 lidí, včetně 20 civilistů, uvedl server BBC. Eskalace situace vyvolává otázky ohledně budoucnosti města i celého konfliktu. Povstalecké síly oznámily zákaz vycházení, který začal v sobotu v 17:00 místního času a potrvá do neděle. Tento krok má umožnit povstalcům konsolidovat své síly a promyslet další strategii.

Jedním z klíčových momentů v Aleppu bylo obsazení Al Basílova náměstí, kde povstalci strhli syrskou vlajku a sochu Basíla al-Asada, zesnulého bratra syrského prezidenta Bašára al-Asada.  Právě na tomto místě došlo k jednomu z nejničivějších náletů. Podle SOHR si ruské nálety v této oblasti vyžádaly životy nejméně 16 civilistů a dalších 20 bylo zraněno.

Aleppo, které bylo v minulosti ekonomickým centrem Sýrie, představuje strategicky i symbolicky klíčové město. Pokud povstalci udrží kontrolu, mohlo by to zásadně oslabit režim prezidenta Bašára al-Asada, jenž se dlouhodobě spoléhá na podporu Íránu a hnutí Hizballáh. Tato podpora však v posledních měsících slábne, což povstalcům umožňuje získávat nové pozice.

Syrská opozice překvapivě vstoupila do Aleppa, druhého největšího města země, pouhé tři dny po zahájení nečekané ofenzivy. Jedná se o první případ od roku 2016, kdy opozice obsadila území tohoto města, které předtím plně ovládly vládní síly.

Rebelové zahájili svůj útok ve středu a rychle postupovali přes několik vesnic v okolí Aleppa. Podle ověřených záběrů se v pátek večer dostali až do centra města, kde vztyčili vlajku syrské opozice. Tento konflikt představuje první výrazné střetnutí mezi syrskou opozicí a režimem prezidenta Bašára Asada za několik posledních let.

Syrská armáda prohlásila, že čelí „masivnímu útoku“, a oznámila posílení svých pozic. Místní obyvatelé však hlásí, že vládní síly opustily některé čtvrti v západní části Aleppa. Koalice opozičních sil známá jako Vojenské operační velení oznámila, že dobyla Vojenské vědecké výzkumné centrum na okraji města po „intenzivních střetech“ s režimními silami a íránskými milicemi.

Situace v Aleppu zůstává napjatá. Ověřená videa ukazují ozbrojené rebely ve čtvrti Nové Aleppo, kde strhli syrskou vlajku, a také v historické citadele. Prorežimní média však zpochybňují rozsah postupu opozice a sdílejí záběry prázdných náměstí.

V pátek došlo k útoku na studentskou ubytovnu Aleppské univerzity, který si vyžádal čtyři oběti. Syrská státní média viní opozici, což ale rebelové popírají. Zároveň pokračovaly vládní nálety na povstalecké oblasti v Aleppu a Idlibu. Během útoků bylo zabito nejméně 15 civilistů a další desítky zraněny.

Robert Ford, poslední americký velvyslanec v Sýrii, označil ofenzívu za důkaz oslabení vládních sil. Podle něj jsou některé jednotky téměř zcela poraženy. Tento vývoj představuje největší bojové střety v severozápadní Sýrii od roku 2020, kdy vládní síly za podpory Ruska a Íránu převzaly kontrolu nad klíčovými oblastmi.

Rusko, klíčový spojenec syrského režimu, reagovalo nálety na pozice povstalců v Aleppu a Idlibu. Podle ruské agentury TASS tyto útoky zabily nejméně 200 bojovníků. Moskva zároveň slíbila dodávku nového vojenského vybavení v průběhu příštích 72 hodin.

Ofenzíva povstalců se odehrává v době, kdy jsou íránem podporované skupiny, především libanonský Hizballáh, zaneprázdněny vlastními konflikty. Hizballáh, který podporuje syrské vládní síly od roku 2015, ukončil teprve ve středu dvouměsíční válku s Izraelem příměřím. 

Související

Aleppo

Syrské opoziční jednotky ovládly půlku Aleppa

Syrská opozice překvapivě vstoupila do Aleppa, druhého největšího města země, pouhé tři dny po zahájení nečekané ofenzivy. Překvapivý útok, zahájený ve středu, si podle Politica vyžádal již nejméně 277 mrtvých. Syrská vláda reagovala uzavřením letiště v Aleppu a všech příjezdových silnic. 
Syrští rebelové v Aleppu

Převrat v Sýrii? Rebelové obsazují Aleppo

Syrská opozice překvapivě vstoupila do Aleppa, druhého největšího města země, pouhé tři dny po zahájení nečekané ofenzivy. Jedná se o první případ od roku 2016, kdy opozice obsadila území tohoto města, které předtím plně ovládly vládní síly.

Více souvisejících

Sýrie Aleppo Sýrie

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 56 minutami

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy