Syrská opozice překvapivě vstoupila do Aleppa, druhého největšího města země, pouhé tři dny po zahájení nečekané ofenzivy. Překvapivý útok, zahájený ve středu, si podle Politica vyžádal již nejméně 277 mrtvých. Syrská vláda reagovala uzavřením letiště v Aleppu a všech příjezdových silnic.
Zprávy však naznačují, že vládní síly se před postupujícími povstalci spíše stahují, než aby kladly významný odpor. Na sociálních sítích se objevila videa a zprávy, ve kterých povstalci vyzývají vládní jednotky ke kapitulaci.
Syrská opozice překvapivě vstoupila do Aleppa, druhého největšího města země, pouhé tři dny po zahájení nečekané ofenzivy. Jedná se o první případ od roku 2016, kdy opozice obsadila území tohoto města, které předtím plně ovládly vládní síly.
Rebelové zahájili svůj útok ve středu a rychle postupovali přes několik vesnic v okolí Aleppa. Podle ověřených záběrů se v pátek večer dostali až do centra města, kde vztyčili vlajku syrské opozice. Tento konflikt představuje první výrazné střetnutí mezi syrskou opozicí a režimem prezidenta Bašára Asada za několik posledních let.
Syrská armáda prohlásila, že čelí „masivnímu útoku“, a oznámila posílení svých pozic. Místní obyvatelé však hlásí, že vládní síly opustily některé čtvrti v západní části Aleppa. Koalice opozičních sil známá jako Vojenské operační velení oznámila, že dobyla Vojenské vědecké výzkumné centrum na okraji města po „intenzivních střetech“ s režimními silami a íránskými milicemi.
Situace v Aleppu zůstává napjatá. Ověřená videa ukazují ozbrojené rebely ve čtvrti Nové Aleppo, kde strhli syrskou vlajku, a také v historické citadele. Prorežimní média však zpochybňují rozsah postupu opozice a sdílejí záběry prázdných náměstí.
V pátek došlo k útoku na studentskou ubytovnu Aleppské univerzity, který si vyžádal čtyři oběti. Syrská státní média viní opozici, což ale rebelové popírají. Zároveň pokračovaly vládní nálety na povstalecké oblasti v Aleppu a Idlibu. Během útoků bylo zabito nejméně 15 civilistů a další desítky zraněny.
Robert Ford, poslední americký velvyslanec v Sýrii, označil ofenzívu za důkaz oslabení vládních sil. Podle něj jsou některé jednotky téměř zcela poraženy. Tento vývoj představuje největší bojové střety v severozápadní Sýrii od roku 2020, kdy vládní síly za podpory Ruska a Íránu převzaly kontrolu nad klíčovými oblastmi.
Rusko, klíčový spojenec syrského režimu, reagovalo nálety na pozice povstalců v Aleppu a Idlibu. Podle ruské agentury TASS tyto útoky zabily nejméně 200 bojovníků. Moskva zároveň slíbila dodávku nového vojenského vybavení v průběhu příštích 72 hodin.
Ofenzíva povstalců se odehrává v době, kdy jsou íránem podporované skupiny, především libanonský Hizballáh, zaneprázdněny vlastními konflikty. Hizballáh, který podporuje syrské vládní síly od roku 2015, ukončil teprve ve středu dvouměsíční válku s Izraelem příměřím.
Boje v Aleppu přicházejí v době zvýšeného napětí na Blízkém východě, kdy region zmítají války v Gaze a Libanonu. Syrský konflikt, který začal v roce 2011, se tak znovu stává dějištěm intenzivních střetů, jež ohrožují stabilitu oblasti. Analytici varují, že tento vývoj by mohl mít závažné důsledky nejen pro Sýrii, ale i pro širší geopolitickou rovnováhu na Blízkém východě.
Situace v Aleppu zůstává nepřehledná, přičemž další vývoj bude do značné míry záviset na schopnosti vládních sil a jejich spojenců zastavit postup povstalců.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
před 36 minutami
NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor
před 1 hodinou
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 2 hodinami
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 3 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 4 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 5 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 6 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 6 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 7 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.
Zdroj: Libor Novák