Ze zbankrotované právničky je štvanec, nechala si odstranit otisky prstů

Případ Millerové se dostal do novinových titulků tento měsíc, kdy úřady v Ohiu požádaly veřejnost o pomoc při identifikaci ženy, která použila neupřesněnou chemikálii, aby si odstranila otisky prstů. Pak se ve městě Lima v Ohiu s pomocí falešného rodného listu pokusila získat průkaz totožnosti na jméno Julia Wadsworthová. Při pořizování záznamů si policisté všimli, že nemá otisky prstů.

"Neměla žádné papilární linie, vůbec nic. Bříška prstů měla úplně hladká," řekl agentuře Reuters šerif Samuel Crish. Policie pak rozeslala její fotografii a snažila se zjistit, o koho jde. Detektivové ji nakonec identifikovali jako zbankrotovanou právničku, kterou stát Virgínie vyloučil z právní komory.

Podle informací policie v Coloradu tu Millerová nezákonně přepsala na svého komplice dům muže trpícího demencí; na podvod se přišlo po jeho smrti. V dalším případě zfalšovala poslední vůli staršího muže, aby se zdálo, že svůj dům odkázal jí.

Věděli jste, že...

Znalost daktyloskopie byla prokázána u Asyřanů. Ve zříceninách asyrské Ninive byla nalezena část slavné Aššurbanipalovy knihovny, založené v 9. století před našim letopočtem. Na střepech hliněných tabulek byly vedle jmen i otisky prstů. Zprvu se předpokládalo, že jde o náhodný otisk, vzniklý při výrobě tabulek. Z umístění otisků prstů vedle podpisu, které se navíc vyskytují vždy na stejném místě tabulek, lze usuzovat, že zpracovatel tabulky vtlačil svůj otisk úmyslně, aby tím zabránil falzifikaci.

Otisky prstů na stejných místech se nacházejí i na výrobcích z keramiky, zvlášě pak uměleckých kachličkách, nalezených při archeologických vykopávkách v Řecku, na území bývalého Římského impéria a v Egyptě.

Za prvního Evropana a průkopníka daktyloskopie je označován širokou vědeckou veřejností český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně (1787 - 1869). V roce 1823 vydal ve Vratislavi 54 stránkový spis psaný latinsky "Comentatio de examine physiologico organivisus et systematis cutanei" (Rozprava o fyziologickém výzkumu orgánu zrakového a soustavy kožní). Zásluha Jana Evangelisty Purkyně spočívá v tom, že se mu poprvé podařilo popsat základní vzory papilárních linií na koncových článcích prstů a klasifikovat je do 9 vzorů. Rovněž upozornil na trojúhleníkové seskupení papilárních linií (tzv. deltu) jako na důležitý klasifikační znak. Práce J.E. Purkyněho však nesledovala možnost využití pipilárních linií pro identifikační účely a také se nezabývala jejími otisky.

O položení teoreticko - vědeckých základů daktyloskopie se zasloužil anglický přírodovědec Francis Galton. Matematickými metodami vypočítal, že existuje celkem 64 miliardy různých variant v uspořádání papilárních linií. Přitom vycházel pouze s obrazcem jednoho prstu. Galton rovněž odhadl možný vzrůst počtu obyvatelstva zeměkoule maximálně na 16 miliard. Pokud se tato teorie rozšíří na všech deset prstů vychází číslo, vyjádřené desátou mocninou 64 miliard. Tím Galton prakticky vyloučil možnost výskytu dvou jedinců se stejným obrazcem papilárních linií. Výsledky své práce sdělil veřejnosti 25. května 1888, informuje kriminalistika.eu.