Brazilskou prezidentkou se stala "železná lady" Rousseffová

Volební místnosti se v největší latinskoamerické zemi, kde může hlasovat zhruba 143 milionů obyvatel, otevřely v 8:00 místního času (11:00 SEČ). Konec hlasování je na odlehlém západě země stanoven na 20:00 (23:00 SEČ), napsala agentura AP. Následně začal centrální volební úřad na svém webu zveřejňovat první dílčí výsledky. 

Rousseffová byla v mimořádně dramatickém hlasování mírnou favoritkou. Dosavadní hlava státu v prvním kole počátkem října získala 44 procent hlasů a nyní voliči potvrdili, že bude stát v čele největší latinskoamerické země další čtyři roky. Rousseffová už za znovuzvolení občanům poděkovala na Twitteru.

Má přezdívku "železná dáma" - pro energičnost (kupříkladu neváhá veřejně plísnit ministry), ale i pro enormní pracovní nasazení. První žena v čele Brazílie Dilma Rousseffová (66) se většinu prezidentského mandátu těšila vysoké popularitě a ani loňské demonstrace, největší za 20 let, ani nedávný skandál kolem polostátní firmy Petrobras, ani špatné hospodářské výsledky jí nesebraly dost bodů na to, aby nebyla znovuzvolena do čela sedmé největší ekonomiky světa.

Přízeň voličů si tato někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v gerilovém hnutí bojujícím proti diktatuře, získala mj. sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých a nyní se týká více než pětiny z dvouset milionů obyvatel Brazílie. Letos v květnu Rousseffová oznámila desetiprocentní navýšení příspěvků (ač inflace činí necelých sedm procent).

Slabým článkem čtyřleté vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, loni byl sotva dvouprocentní a letos se čeká téměř nulový. "Růstový model zaměřený na domácí spotřebu se vyčerpal," odkazují experti na vládní programy, jež udělaly z milionů chudých střední třídu. Podle ekonomů vláda zanedbala podporu investic a nebezpečný růst inflace. Rousseffová také nyní před volbami slíbila výměnu ministra financí Guida Mantegy, jenž je v úřadě od roku 2006.První brazilské prezidentce Rousseffové se přezdívá železná ladyMá přezdívku "železná dáma" - pro energičnost (kupříkladu neváhá veřejně plísnit ministry), ale i pro enormní pracovní nasazení. První žena v čele Brazílie Dilma Rousseffová (66) se většinu prezidentského mandátu těšila vysoké popularitě a ani loňské demonstrace, největší za 20 let, ani nedávný skandál kolem polostátní firmy Petrobras, ani špatné hospodářské výsledky jí nesebraly dost bodů na to, aby nebyla znovuzvolena do čela sedmé největší ekonomiky světa.Přízeň voličů si tato někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v gerilovém hnutí bojujícím proti diktatuře, získala mj. sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých a nyní se týká více než pětiny z dvouset milionů obyvatel Brazílie. Letos v květnu Rousseffová oznámila desetiprocentní navýšení příspěvků (ač inflace činí necelých sedm procent).Slabým článkem čtyřleté vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, loni byl sotva dvouprocentní a letos se čeká téměř nulový. "Růstový model zaměřený na domácí spotřebu se vyčerpal," odkazují experti na vládní programy, jež udělaly z milionů chudých střední třídu. Podle ekonomů vláda zanedbala podporu investic a nebezpečný růst inflace. Rousseffová také nyní před volbami slíbila výměnu ministra financí Guida Mantegy, jenž je v úřadě od roku 2006.Investicím brání mj. přebujelá byrokracie a velmi složitý daňový systém (velký počet daní a poplatků i odlišností v jednotlivých státech federace). Podle letošní studie společnosti PwC, Mezinárodní finanční korporace (IFC) a Světové banky stráví firma plněním všech daňových předpisů a vyplňováním daňových přiznání v Brazílii 2600 hodin ročně, což je zhruba šestkrát více než v ČR nebo 47krát více než v Lucembursku).Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové před čtyřmi lety tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících (PT) Luiz Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky (2003-2005) a šéfkou jeho úřadu (2005-2010). První dva roky si jako prezidentka držela více než 70procentní popularitu, ale loni v červnu musela čelila demonstracím statisíců lidí protestujících proti rostoucím cenám v dopravě, obrovským výdajům na MS ve fotbale (2014) a OH (2016) a zkorumpovanému státnímu aparátu.Krátce před volbami pak vypukl skandál kolem polostátní energetické firmy Petrobras, jejíž uvězněný exředitel Paulo Roberto Costa při výslechu spojil padesátku vysokých politiků se svou korupční kauzou (údajně žádali v minulém desetiletí podíl z kontraktů Petrobrasu). Byli mezi nimi prý i předseda Senátu Renan Calheiros, předseda Sněmovny Henrique Alves či ministr energetiky Edson Lobao. Rousseffová, v letech 2003-2010 členka správní rady Petrobrasu, tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla.Dilma Vana Rousseffová se narodila 14. prosince 1947 v Belo Horizonte, brazilské matce a bulharskému komunistickému imigrantovi, úspěšnému podnikateli, který zemřel, když jí bylo 15 let. Již na střední škole se zapojila do marxistického hnutí a ve 20 letech, když studovala ekonomii na univerzitě v Belo Horizonte, se poprvé vdala, za spolubojovníka Cláudia Linharese.V roce 1969 stála u zrodu gerilové skupiny VAR Palmares, za což byla v roce 1970 zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení. Po třech letech za mřížemi jí byl trest snížen na dva roky a byla zbavena politických práv na 18 let. V roce 1977 dokončila studia ekonomie a dva roky nato stála u zrodu Trabalhistické demokratické strany (PDT).Rousseffová je rozvedená a má dceru Paulu (38), která vystudovala práva a v září 2010 porodila syna Gabriela. V roce roce 2009 podstoupila Rousseffová úspěšnou léčbu rakoviny lymfatického systému.