Válka proti IS: Bílý dům a Pentagon podezřele mlží. O co tady jde?

"Pentagon minulý týden zveřejnil, že nová, stále se měnící americká válka na Blízkém východě od svého začátku v srpnu zatím stála daňové poplatníky více než půl miliardy dolarů (zhruba 10,5 miliardy korun). Kongres se zatím neobtěžoval hlasovat o posvěcení rozhodnutí Obamovy administrativy jít do další války," začíná úvodní respektovaného serveru New York Times, který rozebírá náklady stávající vojenské kampaně proti radikálům z Islámského státu.

Původně omezené akce mají trvat roky

"Suma na cenovce vojenské kampaně v Iráku a Sýrii se zvyšuje, možná by bylo rozumné očekávat, že Kongres zváží, zda-li je úsilí země hodné dalšího financování. S ohledem na nefunkční politiku vojenských výdajů se zdá, že tak kongres neučiní, nebo alespoň ne v dohledné době," poukazuje úvodník.

"Podle Pentagonu stála letecká kampaň proti Islámskému státu do 16. října na 580 milionů dolarů. Armáda platí za bombardovací nálety z rozpočtu pro operace zahraničních kontingentů, flexibilního fondu, který byl založen pro války v Iráku a Afghánistánu. Jelikož se afghánská válka tento rok blíží ke svému konci, Obamova administrativa se pokusila prostředky v tomto fondu snížit z téměř 85 miliard dolarů v roce 2014 na 59 miliard v roce 2015. Protože však zákonodárci nebyli schopní schválit rozpočet v čas, fond bude pokračovat na úrovni minulého roku, což skončí v prosinci, ale následně pravděpodobně bude prodlouženo až do léta," píše New York Times.

"Schválení nového obranného rozpočtu by přinutilo zákonodárce zhodnotit vojenské akce, které byly původně označeny jako omezená obranná opatření, než Bílý dům oznámil, že pravděpodobně potrvají roky. Poskytlo by to také příležitost k revizi pochybného právního základu, na nějž Bílý dům spoléhá," burcuje list.

Úvodník v originále si můžete přečíst zde.

"Američtí představitelé pokračují ve vágních varováních před nezodpovězenou klíčovou otázkou týkající se vojenské kampaně proti Islámskému státu: zda formálně či otevřeně představuje posun americké politiky vůči syrské vládě prezidenta Bašára Asada. Washington volal po Asadově vypuzení a poskytoval omezenou podporu frakcím rebelů, které proti němu bojovaly. Spojené státy ale musí vyjasnit, zda jejich cíle zahrnují Asada, jak se někteří vysocí představitelé, včetně ministra obrany Chucka Hagela domnívají, napsal nedávno Mark Lander v The Times," domnívá se úvodník.

Vláda poskytuje pochybné informace

"Pentagon tvrdí, že bombardovací kampaň přinesla zastavení postupu Islámského státu na bojišti. Skupina ale zůstává silná a pokračuje v nájezdech v klíčových částech Sýrie a Iráku. Vojenští představitelé v posledních týdnech podezřele málo hovoří o Chorasánu, militantním uskupení, které v počátcích náletů na Sýrii označili za bezprostřední hrozbu pro Spojené státy. Vláda poskytuje vágní a časově rozporuplné informace o této skupině a širší strategie vykazuje znepokojivou míru improvizace," kritizuje deník.

"Uplynulé týdny také připomněly rizika vojenské mise. Představitelé Pentagonu se obávají zpráv, že bojovníci Islámského státu získali z ramene odpalované střely země-vzduch, které mohou použít k sestřelení amerických letadel. Tito bojovníci si nedávno získali pozornost sestřelením irácké vojenské helikoptéry; skupina navíc nahrála na internet manuál instruující bojovníky, jak tyto střely používat k sestřelu vrtulníků Apache, jednoho z útočných prostředků, které Pentagon používá," varuje text.

"Je povinností Kongresu bedlivě se podívat na dlouhodobé cíle této vojenské mise a její sledované cíle. Této povinnosti se vyhýbal už dost dlouho," apeluje závěrem New York Times.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

před 2 hodinami

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

před 7 hodinami

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

Venus Williamsová se v 45 letech vrací na kurty. Chce hrát Australian Open

Na blížícím se letošním ročníku tenisového grandslamu Australian Open se představí i sedminásobná držitelka grandslamových titulů Američanka Venus Williamsová. Ta se tak může ve svých 45 letech stát nejstarší účastnicí tohoto turnaje v jeho historii. K tomu, aby se tohoto turnaje mohla Williamsová zúčastnit, dostala od pořadatelů divokou kartu.

Zdroj: David Holub

Další zprávy