Příroda si zašpásovala: Černoška porodila tři albínské děti

Rosemere Fernanda de Andrade z Brazílie bylo osmnáct, když porodila své první dítě. Nejprve si myslela, že došlo k záměně, protože holčička, kterou držela v náručí, měla světlou pleť, blonďaté vlasy a modré oči. Přitom Rosemere i její exmanžel byli oba černí. Ale nebyl to omyl. Dcera Ruth se narodila s vzácnou formou genetické poruchy, tzv. albinismem. Tedy nemocí, kdy se člověk narodí bez pigmentu, napsal zpravodajský portál Mirror.

Rosemere pochází z vesnice v chudé části Brazílie. Když se vrátila z porodnice domů, lidé se nejdřív ptali, jestli není dítě nemocné. Potom se dokonce začalo říkat, že její manžel není otcem dítěte a že má dceru s někým jiným.

Poté, co se i její druhá dcera narodila s albinismem, jí doktoři vysvětlili, že ona i manžel musí nést geny pro albinismus. Každé dítě, které by spolu měli, by mělo šanci jedna ku čtyřem, že bude touto poruchou trpět.

Rosemery si dávno zvykla na zvídavé pohledy lidí, když jde s dětmi po ulici. "Jednou jsem šla s dětmi do obchodního centra a ochranka se jich ptala, kde mají maminku. To mě rozčílilo. Ale snažím se, aby se lidé dozvěděli víc o tom, co to albinismus je," vysvětluje Rosemere.

Zdroj: YouTube

Nemá ale ani tak strach z pohledů lidí, jako spíš z toho, jaký vliv má albinismus na samotné děti – Ruth (14), Estefani (12), Kauan (9). Absence pigmentu totiž vede k množství zdravotních komplikací. Děti jsou tak citlivé na sluneční záření, že se musí každé dvě hodiny mazat krémem s ochranným faktorem 100 a hrát venku si můžou jenom v noci.

„Děsím se toho, že se u nich objeví rakovina kůže, protože nemají žádnou přirozenou ochranu před sluncem. Musím je nepřetržitě kontrolovat, jestli nejsou spálení a obávám se toho, jaké škody už na nich sluneční záření zanechalo," popisuje matka. Postupem času vysledovala, že nesmí nechávat děti na slunci po desáté dopoledne. Pokud musí odejít z domu, vždy se ujistí, že mají dlouhé rukávy, čepice a jsou natřeni spoustou ochranného krému.

Rosemery se bojí toho, že i její černošské děti by mohli mít potomky s podobnou poruchou. „Bílá vnoučata bych samozřejmě přijala, stejně jako jsem přijala své vlastní děti, ale byla bych klidnější, kdyby bylo možné udělat testy, které by tuto variantu vyloučily," říká žena.