Agenti ve střehu, na USA se chystá podlý útok ze zámoří

Rogers neupřesnil, o jaké další země se jedná. Nedávno se ale v americkém tisku objevila zpráva, že výzvědné služby Spojených států pronikají v zahraničí hlavně do počítačových sítí v Číně, Rusku, Íránu a Severní Koreji.

Při vystoupení ve výboru pro tajné služby poslanecké sněmovny Kongresu USA Rogers uvedl, že protivníci USA provádějí elektronický sběr informací s cílem dokázat narušit kontrolní systémy, které se týkají například chemických zařízení či čističek vod v USA.

"To vše mě vede k přesvědčení, že se jedná jen o to kdy, nikoli zda, budeme svědky něčeho dramatického," řekl admirál, který je současně velitelem počítačových operací armády USA.

Poznamenal, že zatímco nějaký jaderný útok je možné včas zjistit a oplatit, tak zdroj počítačového útoku se může snadno ukrýt. Může přitom způsobit velké škody, i když není veden nějakým státem, ale kupříkladu nějakou zločineckou organizací či jen jedincem.

"Neomezená kybernetická kampaň by byla téměř určitě zaměřena především na důležitou celostátní infrastrukturu cílové země: energii, dopravu, finance, vodu, komunikace, pohotovostní služby a informační infrastrukturu samu. Pravděpodobně by překračovala hranice mezi státním a soukromým sektorem, a pokud by byla vysoce promyšlená a koordinovaná, měla by jak bezprostřední dopad, tak takové následky, které by se projevily až s určitým zpožděním. Neomezená kybernetická válka by ve svém konečném důsledku pravděpodobně vedla k významným ztrátám na životech i k výraznému zhoršení ekonomické a sociální situace," varují Timothy Shimeall, hlavní analytik Analytického střediska GERT na Garnegie Mellon University se sídlem v Pittsburghu; Phil Williams, profesor na University of Pittsburgh a Gasey Dunlevy, šéf Analytického střediska GERT. Jejich analýzu zveřejnilo Ministerstvo obrany ČR na webu army.cz s odvoláním na NATO review.

"Útoky typu odepření služeb by získaly nový význam, pokud by se v případě těchto služeb nejednalo pouze o přístup na internet, ale o systémy zajišťující podporu důležitých celostátních infrastruktur; systémy, které nepočítají s dlouhodobými výpadky. Vleklé ochromení v oblasti výroby a distribuce elektrické energie by například mělo výrazný dopad na zdravotnické a další pohotovostní služby, komunikační kapacity a řízení. Výpadek pohotovostních služeb ve velkých městech by měl za následek nejen úmrtí těch, kteří tyto služby potřebují, ale také ztrátu důvěry ve schopnost státu zajišťovat základní služby a ochranu. Jakmile by se ukázalo, že útok zasahuje i další infrastruktury jako komunikace, dopravu a zásobování vodou, hladina obav a ztráty důvěry by začala působit i na základní strukturu společnosti. Útoky na finanční infrastrukturu by narušily schopnost obchodní sféry normálně fungovat a vyvolaly by u veřejnosti pochyby o bezpečnosti soukromých financí, včetně penzijních účtů, investic a osobních úspor. Vojenské sítě, které všechny používají komerční komunikační kanály, by rovněž byly ochromeny, což by narušilo velení a řízení, logistiku, připravenost i operace. Při neomezeném kybernetickém boji mohou mít virtuální útoky následky, které jsou reálné, hluboké a dalekosáhlé," tvrdí výše uvedení experti a dodávají:

"Paradoxem je, že takové země jako Spojené státy a jejich spojenci v NATO, které mají kapacitu na to, aby vynikaly v kybernetické válce jakožto doplňku k vojenským operacím - a mohou dosáhnout informační převahy na bojišti -jsou zároveň také vůči neomezené kybernetické válce nejzranitelnější."