"Když se za současných rostoucích obav o americko-ruské vztahy díváme na zkušenost ze studené války, měli bychom se zároveň koukat dopředu a odhadovat, jakým způsobem změny v technologiích a geopolitické situaci vytvářejí nové výzvy pro mír a stabilitu mezi hlavními světovými mocnostmi," domnívá se profesor mezinárodních vztahů Gregory D. Koblentz z George Mason University. Své názory rozvedl v komentáři pro server LA Times.
"Studená válka zůstala studenou, protože Spojené státy a Sovětský svaz vlastnily jaderné zbraně, které zvýšily rizika plynoucí z ozbrojeného konfliktu mezi nimi na nepřijatelnou úroveň. Ničivost jaderných zbraní a nedostatečně efektivní obrana vůči nim přispěla ke strategické rovnováze mezi supervelmocemi. Žádná strana nebyla pobízena, aby zaútočila první a tuto kalkulaci nezměnily vnější otřesy, falešné poplachy ani určité výkyvy v rovnováze sil," připomíná expert.
Tři výzvy post-studenoválečné reality
"Po skončení studené války se objevily tři výzvy pro mezinárodní stabilitu. První je vzrůstající složitost odstrašujících vztahů mezi jadernými mocnostmi. Zatímco v prvním atomovém věku byla určována bipolární globální ideologickou a vojenskou soutěží mezi USA a SSSR, druhý atomový věk se vyznačuje multipolárním jaderným řádem států, které jsou na různých úrovních propojené spoluprací i konflikty. Jaderné mocnosti na vzestupu, jakými jsou Čína, Indie a Pákistán, nejsou účastníky spleti smluv, režimů a vztahů, které opásaly strategickou stabilitu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem (a nyní Ruskem)," uvádí Koblentz.
"Navíc většina jaderných mocností čelí bezpečnostním hrozbám z více než jednoho zdroje, což posiluje bezpečnostní trilema, kdy akce podniknuté k vlastní obraně proti jinému státu mají za následek, že se třetí země začne cítit ohrožena. Ve výsledku pak změna postavení jedné jaderné země může mít kaskádový efekt na další jaderné mocnosti. Toto trilema pomáhá vysvětlit ruské a čínské reakce na americkou protiraketovou obranu zaměřenou proti Íránu a Severní Koreji," domnívá se profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Druhou výzvou je pak příchod celé řady nejaderných vojenských technologií, které mají potenciál strategických jaderných zbraní. Protiraketová obrana a přené zbraně dlouhého dosahu například nahrazují, kompenzují či zmírňují strategický potenciál tím, že ohrožují schopnost jaderných států důvěryhodně hrozit odvetou na případný překvapivý útok. Protidružicové a kybernetické zbraně pak představují hrozbu pro integritu systémů včasného varování a velení a kontroly," dodává Koblentz.
"Potenciál rapidního růstu těchto technologií bude státům znesnadňovat přesné zhodnocení schopností druhých, což může přispět ke katastrofálním analýzám a závodům ve zbrojení. Tato dynamika posiluje mentalitu hry s nulovým součtem, která pak přiživuje bezpečnostní trilema," podotýká analytik.
"Třetí výzva pak leží v jižní Asii, což je region s největším rizikem krachu strategické stability. Indie a Pákistán čelí mnohem zásadnějším bezpečnostním hrozbám než jiné jaderné státy z důvodu své geopolitické blízkosti, historie konfliktů, vysoké míry domácí nestability, sporu o Kašmír a nebezpečí přeshraničního terorismu," deklaruje odborník.
"Tyto dvě země od roku 1998 vedou jaderné a raketové závody a není náznak jejich zmírnění. Pákistánský vývoj jaderných raket krátkého doletu a indické nekonečné rozmisťování námořních jaderných zbraní dále posiluje obavy o jejich velení a kontrolu i vysokou zranitelnost těchto zbraní ze strany nehod či terorismu. Navíc kvůli bezpečnostnímu trilema se odstrašovací vztahy mezi Indií a Pákistánem střetávají s Čínou. Toto trojstranné spojení zvyšují náchylnost regionu k vnějším otřesům a zesilují riziko, že regionální vývoj bude mít dalekosáhlé důsledky," míní Koblentz.
Jak mají reagovat Spojené státy?
"Každá z těchto dynamik je sama o sobě nebezpečná a jejich kombinace může být obzvláště destabilizující. Spojené státy by proto měly aktivně formovat druhý atomový věk, dříve než zjistí, že jsou uvězněny v jaderném řádu, který je méně stabilní a méně předvídatelný a více odolný americkému vlivu," apeluje expert.
"Aby se mohly účastnit koncertu s ostatními jadernými mocnostmi, Spojené státy musí posilovat transparentnost a opatření k posílení důvěry směřující ke zmírnění destabilizujících vlivů pokročilých nejaderných vojenských technologií, podpořit strategický dialog mezi Čínou, Indií a Pákistánem a angažovat se v tomto dialogu. Měly by ustanovit multilaterální fórum, které do rozhovorů etablovaných jaderných mocností o otázkách ovlivňujících stabilitu zapojí také Indii a Pákistán," burcuje závěrem profesor.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 58 minutami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 1 hodinou
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 2 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 3 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 4 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 5 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.
Zdroj: Libor Novák