"Když se za současných rostoucích obav o americko-ruské vztahy díváme na zkušenost ze studené války, měli bychom se zároveň koukat dopředu a odhadovat, jakým způsobem změny v technologiích a geopolitické situaci vytvářejí nové výzvy pro mír a stabilitu mezi hlavními světovými mocnostmi," domnívá se profesor mezinárodních vztahů Gregory D. Koblentz z George Mason University. Své názory rozvedl v komentáři pro server LA Times.
"Studená válka zůstala studenou, protože Spojené státy a Sovětský svaz vlastnily jaderné zbraně, které zvýšily rizika plynoucí z ozbrojeného konfliktu mezi nimi na nepřijatelnou úroveň. Ničivost jaderných zbraní a nedostatečně efektivní obrana vůči nim přispěla ke strategické rovnováze mezi supervelmocemi. Žádná strana nebyla pobízena, aby zaútočila první a tuto kalkulaci nezměnily vnější otřesy, falešné poplachy ani určité výkyvy v rovnováze sil," připomíná expert.
Tři výzvy post-studenoválečné reality
"Po skončení studené války se objevily tři výzvy pro mezinárodní stabilitu. První je vzrůstající složitost odstrašujících vztahů mezi jadernými mocnostmi. Zatímco v prvním atomovém věku byla určována bipolární globální ideologickou a vojenskou soutěží mezi USA a SSSR, druhý atomový věk se vyznačuje multipolárním jaderným řádem států, které jsou na různých úrovních propojené spoluprací i konflikty. Jaderné mocnosti na vzestupu, jakými jsou Čína, Indie a Pákistán, nejsou účastníky spleti smluv, režimů a vztahů, které opásaly strategickou stabilitu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem (a nyní Ruskem)," uvádí Koblentz.
"Navíc většina jaderných mocností čelí bezpečnostním hrozbám z více než jednoho zdroje, což posiluje bezpečnostní trilema, kdy akce podniknuté k vlastní obraně proti jinému státu mají za následek, že se třetí země začne cítit ohrožena. Ve výsledku pak změna postavení jedné jaderné země může mít kaskádový efekt na další jaderné mocnosti. Toto trilema pomáhá vysvětlit ruské a čínské reakce na americkou protiraketovou obranu zaměřenou proti Íránu a Severní Koreji," domnívá se profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Druhou výzvou je pak příchod celé řady nejaderných vojenských technologií, které mají potenciál strategických jaderných zbraní. Protiraketová obrana a přené zbraně dlouhého dosahu například nahrazují, kompenzují či zmírňují strategický potenciál tím, že ohrožují schopnost jaderných států důvěryhodně hrozit odvetou na případný překvapivý útok. Protidružicové a kybernetické zbraně pak představují hrozbu pro integritu systémů včasného varování a velení a kontroly," dodává Koblentz.
"Potenciál rapidního růstu těchto technologií bude státům znesnadňovat přesné zhodnocení schopností druhých, což může přispět ke katastrofálním analýzám a závodům ve zbrojení. Tato dynamika posiluje mentalitu hry s nulovým součtem, která pak přiživuje bezpečnostní trilema," podotýká analytik.
"Třetí výzva pak leží v jižní Asii, což je region s největším rizikem krachu strategické stability. Indie a Pákistán čelí mnohem zásadnějším bezpečnostním hrozbám než jiné jaderné státy z důvodu své geopolitické blízkosti, historie konfliktů, vysoké míry domácí nestability, sporu o Kašmír a nebezpečí přeshraničního terorismu," deklaruje odborník.
"Tyto dvě země od roku 1998 vedou jaderné a raketové závody a není náznak jejich zmírnění. Pákistánský vývoj jaderných raket krátkého doletu a indické nekonečné rozmisťování námořních jaderných zbraní dále posiluje obavy o jejich velení a kontrolu i vysokou zranitelnost těchto zbraní ze strany nehod či terorismu. Navíc kvůli bezpečnostnímu trilema se odstrašovací vztahy mezi Indií a Pákistánem střetávají s Čínou. Toto trojstranné spojení zvyšují náchylnost regionu k vnějším otřesům a zesilují riziko, že regionální vývoj bude mít dalekosáhlé důsledky," míní Koblentz.
Jak mají reagovat Spojené státy?
"Každá z těchto dynamik je sama o sobě nebezpečná a jejich kombinace může být obzvláště destabilizující. Spojené státy by proto měly aktivně formovat druhý atomový věk, dříve než zjistí, že jsou uvězněny v jaderném řádu, který je méně stabilní a méně předvídatelný a více odolný americkému vlivu," apeluje expert.
"Aby se mohly účastnit koncertu s ostatními jadernými mocnostmi, Spojené státy musí posilovat transparentnost a opatření k posílení důvěry směřující ke zmírnění destabilizujících vlivů pokročilých nejaderných vojenských technologií, podpořit strategický dialog mezi Čínou, Indií a Pákistánem a angažovat se v tomto dialogu. Měly by ustanovit multilaterální fórum, které do rozhovorů etablovaných jaderných mocností o otázkách ovlivňujících stabilitu zapojí také Indii a Pákistán," burcuje závěrem profesor.
Související
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech
před 1 hodinou
Írán se chová špatně a bude opět tvrdě zasažen, vzkazuje Trump
před 2 hodinami
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
před 3 hodinami
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
před 3 hodinami
Nad Česko se dostává saharský prach. Meteorologové vysvětlili, co způsobí
před 4 hodinami
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
před 5 hodinami
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
před 6 hodinami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 7 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
Ministerstvo financí se rozhodlo zakročit proti prudkému zdražování pohonných hmot na českých čerpacích stanicích. Úřad bude nově podrobně prověřovat ceny a marže prodejců, aby zjistil, zda je růst cen na totemech opodstatněný. Provozovatelé čerpacích stanic budou mít povinnost zasílat ministerstvu každodenní hlášení o svých cenách.
Zdroj: Libor Novák