Jaderná apokalypsa? Hrozba je vysoká, varuje expert

"Když se za současných rostoucích obav o americko-ruské vztahy díváme na zkušenost ze studené války, měli bychom se zároveň koukat dopředu a odhadovat, jakým způsobem změny v technologiích a geopolitické situaci vytvářejí nové výzvy pro mír a stabilitu mezi hlavními světovými mocnostmi," domnívá se profesor mezinárodních vztahů Gregory D. Koblentz z George Mason University. Své názory rozvedl v komentáři pro server LA Times.

"Studená válka zůstala studenou, protože Spojené státy a Sovětský svaz vlastnily jaderné zbraně, které zvýšily rizika plynoucí z ozbrojeného konfliktu mezi nimi na nepřijatelnou úroveň. Ničivost jaderných zbraní a nedostatečně efektivní obrana vůči nim přispěla ke strategické rovnováze mezi supervelmocemi. Žádná strana nebyla pobízena, aby zaútočila první a tuto kalkulaci nezměnily vnější otřesy, falešné poplachy ani určité výkyvy v rovnováze sil," připomíná expert.

Tři výzvy post-studenoválečné reality

"Po skončení studené války se objevily tři výzvy pro mezinárodní stabilitu. První je vzrůstající složitost odstrašujících vztahů mezi jadernými mocnostmi. Zatímco v prvním atomovém věku byla určována bipolární globální ideologickou a vojenskou soutěží mezi USA a SSSR, druhý atomový věk se vyznačuje multipolárním jaderným řádem států, které jsou na různých úrovních propojené spoluprací i konflikty. Jaderné mocnosti na vzestupu, jakými jsou Čína, Indie a Pákistán, nejsou účastníky spleti smluv, režimů a vztahů, které opásaly strategickou stabilitu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem (a nyní Ruskem)," uvádí Koblentz.

"Navíc většina jaderných mocností čelí bezpečnostním hrozbám z více než jednoho zdroje, což posiluje bezpečnostní trilema, kdy akce podniknuté k vlastní obraně proti jinému státu mají za následek, že se třetí země začne cítit ohrožena. Ve výsledku pak změna postavení jedné jaderné země může mít kaskádový efekt na další jaderné mocnosti. Toto trilema pomáhá vysvětlit ruské a čínské reakce na americkou protiraketovou obranu zaměřenou proti Íránu a Severní Koreji," domnívá se profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Druhou výzvou je pak příchod celé řady nejaderných vojenských technologií, které mají potenciál strategických jaderných zbraní. Protiraketová obrana a přené zbraně dlouhého dosahu například nahrazují, kompenzují či zmírňují strategický potenciál tím, že ohrožují schopnost jaderných států důvěryhodně hrozit odvetou na případný překvapivý útok. Protidružicové a kybernetické zbraně pak představují hrozbu pro integritu systémů včasného varování a velení a kontroly," dodává Koblentz.

"Potenciál rapidního růstu těchto technologií bude státům znesnadňovat přesné zhodnocení schopností druhých, což může přispět ke katastrofálním analýzám a závodům ve zbrojení. Tato dynamika posiluje mentalitu hry s nulovým součtem, která pak přiživuje bezpečnostní trilema," podotýká analytik.

"Třetí výzva pak leží v jižní Asii, což je region s největším rizikem krachu strategické stability. Indie a Pákistán čelí mnohem zásadnějším bezpečnostním hrozbám než jiné jaderné státy z důvodu své geopolitické blízkosti, historie konfliktů, vysoké míry domácí nestability, sporu o Kašmír a nebezpečí přeshraničního terorismu," deklaruje odborník.

"Tyto dvě země od roku 1998 vedou jaderné a raketové závody a není náznak jejich zmírnění. Pákistánský vývoj jaderných raket krátkého doletu a indické nekonečné rozmisťování námořních jaderných zbraní dále posiluje obavy o jejich velení a kontrolu i vysokou zranitelnost těchto zbraní ze strany nehod či terorismu. Navíc kvůli bezpečnostnímu trilema se odstrašovací vztahy mezi Indií a Pákistánem střetávají s Čínou. Toto trojstranné spojení zvyšují náchylnost regionu k vnějším otřesům a zesilují riziko, že regionální vývoj bude mít dalekosáhlé důsledky," míní Koblentz.

Jak mají reagovat Spojené státy?

"Každá z těchto dynamik je sama o sobě nebezpečná a jejich kombinace může být obzvláště destabilizující. Spojené státy by proto měly aktivně formovat druhý atomový věk, dříve než zjistí, že jsou uvězněny v jaderném řádu, který je méně stabilní a méně předvídatelný a více odolný americkému vlivu," apeluje expert.

"Aby se mohly účastnit koncertu s ostatními jadernými mocnostmi, Spojené státy musí posilovat transparentnost a opatření k posílení důvěry směřující ke zmírnění destabilizujících vlivů pokročilých nejaderných vojenských technologií, podpořit strategický dialog mezi Čínou, Indií a Pákistánem a angažovat se v tomto dialogu. Měly by ustanovit multilaterální fórum, které do rozhovorů etablovaných jaderných mocností o otázkách ovlivňujících stabilitu zapojí také Indii a Pákistán," burcuje závěrem profesor.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 58 minutami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy