Zvracení a defekace dokazují otřesné záběry z Guantánama. Zveřejněte je, vyzývají novináři americkou vládu

"Pokud si budou vládní představitelé razit vlastní cestu, naturalistické videozáběry, na nichž stráže nuceně krmí vězně, kteří se účastní již 21 měsíců trvající protestní hladovky proti svému nekonečnému věznění, neposkytnou" obává se úvodník.

"Právníci ministerstva spravedlnosti dne 2. prosince se odvolali proti příkazu federálního soudu, který v říjnu vydal příkaz zveřejnit 28 nahrávek pořízených strážemi, na nichž se vypořádávají s jedním z vězňů na hladovce," připomíná New York Times.

"Jedenáctihodinový záznam - který podle jednoho vojenského představitele slouží jako výukový materiál, podobně jako když se tým amerického fotbalu kouká na svůj zápas z minulého týdne - zachycuje stráže vláčící dvakrát denně hendikepovaného Syřana Džiháda Ahmeda Mustafu Dijába z jeho cely, přikurtují ho k židli a zavedou mu nosem do žaludku hadičku. Tato procedura má v některých případech za následek, že se hladovkáři pozvrací či pokálejí. Podle právníků Dijába a dalších vězňů existují tisíce takových záznamů," uvádí list.

Úvodník v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dijáb se na Guantánamu ocitl v roce 2002. V roce 2009 byl očištěn a měl být propuštěn. To se však stalo až minulý víkend, kdy ho spolu s pěti dalšími pěti vězni poslali do Uruguaje. V roce 2013 se Dijáb připojil k ostatním vězňům, kteří prostřednictvím druhé velké hladovky protestovali proti svému pokračujícímu zadržování. V době jejího vrcholu se jí účastnilo více než 100 vězňů a stále pokračuje, ačkoliv úřady před rokem přestaly počty účastníků zveřejňovat," píše New York Times.

"Existence záznamů vyšla najevo poté, co Dijáb podal žalobu kvůli uvedeným krmícím procedurám. Jeho právníci spolu s novinářskými organizacemi, včetně The Times, požadovali, aby byly tyto videa zveřejněny, byť s úpravami, které ochrání identitu stráží (Spor o nahrávky bude s největší pravděpodobností pokračovat i přes Dijábovo propuštění). Soudkyně Gladys Kesslerová z federálního soudu v Columbii jim vyhověla, ale naplnění jejího rozhodnutí bude záviset na výsledku vládního odvolání," konstatuje úvodník."Vláda hájí své právo na utajení dvěma způsoby. Její představitelé trvají na tom, že nahrávky obsahují pouze zákonné, humánní a přiměřené počínání stráží. Ale jelikož veřejnost není zvyklá vídat záběry spoutaných mužů krmených násilím, jejich zveřejnění by mohlo vzbudit mezinárodní pobouření, poškodit národní bezpečnost a ohrozit americké vojáky v zahraničí," dodává list.

"Největší otázkou je, proč se vedení Guantánama stále snaží činit věznění co nejvíce nelidským. Řekněme tím, že postiženému Dijábovi odmítalo k opuštění cely poskytovat invalidní vozík a přivazovalo ho spolu s dalšími vězni na pěti bodech k židli. V listopadovém rozsudku soudkyně Kesslerová napsala, že nechápe, proč vláda odmítala poskytnout Dijábovi vozík či berle," připomíná komentář.

"Pokud by byl učiněn tento jednoduchý krok, mohli jsme se vyhnout množství bolestivých a ponižujících odvodů z cely," cituje New York Times soudkyni.

"Prezident Obama, který hovořil o odhodlání země jednat jménem lidské důstojnosti má ve své pravomoci zveřejnění nahrávek z Guantánama. Američané - v jejichž jménu jsou tamní vězni zadržování - by měli mít možnost posoudit sami, jak definuje a chrání tuto důstojnost," apeluje závěrem vlivný list.