Buenos Aires - Argentinského státního zástupce, který nedávno podal žalobu na prezidentku Cristinu Fernándezovou, nalezli v neděli mrtvého v jeho domě v Buenos Aires. Příčinu smrti vyšetřovatelé zatím odmítli komentovat, uvedl dnes argentinský deník Clarín. Alberto Nisman obvinil hlavu státu z údajného krytí pachatelů atentátu na židovské charitativní organizace v hlavním městě v roce 1994.
Nismanovo tělo údajně leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění, zbraň prý policie nalezla poblíž těla. Právě dnes měl Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernándezové a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi.
Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.
Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. "Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy," uvedl Nisman minulý týden.
Vláda jeho tvrzení označila za "bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní". Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.
Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu "mohl skončit mrtvý".
V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací "komise pravdy", v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.
Související
Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama
Trump hrozí Argentině seškrtáním pomoci, pokud Milei prohraje volby
argentina , Cristina Fernándezová Kirchnerová
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 1 hodinou
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 2 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 4 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek