Havana - Bývalý kubánský prezident Fidel Castro (88) se po více než roce objevil na veřejnosti. V pondělí pozdravil podle kubánských médií delegaci z Venezuely a vypadal vitálně.
Na snímcích v oficiálních médií si Castro sedící v autě potřásá rukou z okna s návštěvou z Venezuely. Na sobě má bundu a na hlavě baseballovou čepici. Média však podle agentury Reuters neuvedla, proč s informací přišla až po pěti dnech od návštěvy.
Podle médií se Castro na 90 minut setkal ve škole s 33 Venezuelany, kteří byly na Kubě na misi solidarity. Podle listu Juventud Rebelde byl Fidelův stisk dlouhý a bývalý šéf státu měl jasnou mysl. Od pádu Sovětského svazu je Venezuela, která je bohatá na ropu, nejbližším spojencem komunistické Kuby.
Naposledy se Castro objevil na veřejnosti na počátku loňského roku, kdy se zúčastnil otevření havanského kulturního centra sponzorovaného jedním z jeho oblíbených kubánským umělců, Alexisem Leyvou přezdívaným Kcho.
Castro se chopil vedení země poté, co jím vedený komunistický převrat svrhl v roce 1959 režim diktátora Fulgencia Batisty. Kvůli zhoršujícímu se zdraví předal část svých pravomocí v roce 2006 svému mladšímu bratrovi Raúlovi a úplně se vzdal funkce v roce 2008. Fidel příležitostně píše novinové sloupky, ve svém domě přijímá různé osobnosti a jen zřídka se objevuje na veřejnosti.
Související
Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová
Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.
AFP: Na Kubě je rasismus zakázán, přesto tu však je přítomen
Na Kubě jsou předseda parlamentu, viceprezident a vicepremiérka černoši. Avšak v běžném životě ostrova zůstává rasismus přítomen, ačkoli socialistická revoluce veškerou diskriminaci odmítla. Píše o tom agentura AFP.
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
Nejvyšší soud rozhodl, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Podle BBC jde o vítězství pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že projektu už nehrozí žádné další zpoždění.
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
Ukrajinské hlavní město Kyjev a jeho okolí čelilo v noci na úterý dalšímu ruskému útoku, který si vyžádal oběti na životech. Zemřelo nejméně 12 lidí, další osoby utrpěly zranění, informovala britská stanice BBC.
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
Švýcarská policie v pondělí zadržela podezřelého z víkendové střelby na rave party ve městě Aarau, při které zemřela italská občanka a několik dalších lidí utrpělo zranění. Zadržen byl švýcarský občan, podle policistů jednal sám. Informoval o tom web DW.
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
Dnešním dnem začíná meteorologický podzim, ale změna ročního období se neprojeví nijak dramaticky. Meteorologové se domnívají, že následující týdny mohou v Česku dokonce nabídnout nadprůměrně teplé počasí.
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
Civilní rozvědku povede od října Miroslav Toman, diplomat se zkušenostmi ze zpravodajských služeb. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá Vladimíra Posoldu, jehož rezignaci již schválila vláda.
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově.
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
Školou povinným dětem právě teď utíkají poslední hodiny letních prázdnin. Již v úterý ráno usednou znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
Česko přistoupilo ke změně na pozici hlavního hygienika. Končí v ní Barbora Macková, která se od středy bude naplno věnovat Státnímu zdravotnímu ústavu. Na uvolněný post se pro tuto chvíli dostane Matyáš Fošum.
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
Pražský vrchní soud v pondělí potvrdil tříletý podmíněný trest a peněžitý trest pro europoslankyni Janu Nagyovou z hnutí ANO v kauze dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo.
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák