AFP: Na Kubě je rasismus zakázán, přesto tu však je přítomen

"Tady o sobě nikdo neřekne, že je rasista, i když jím je," konstatuje devětasedmdesátiletý vědec Tomás Fernández, autor několika knih s tímto tématem. Mnozí se také neoznačují za černochy. Podle výzkumu z roku 2012 se tak označovalo jen 9,3 procenta z 11,2 milionu obyvatel. Za míšence se prohlašovalo 26,6 procenta a za bělochy 64,1 procenta obyvatel. Informuje o tom France24 s odvoláním na agenturu AFP.

Země byla dlouho španělskou kolonií a byly sem přivezeny tisíce afrických otroků. Otroctví bylo zrušeno až v roce 1886. Aby byly napraveny nerovnosti zděděné z minulosti, zákony stanovily kvóty pro přístup černochů na univerzity a do státních úřadů.

Dnes tvoří v parlamentu 40,5 procenta z 605 poslanců černoši nebo míšenci, včetně jeho předsedy Estebana Laza. Polovinu členů státní rady rovněž tvoří černoši, včetně viceprezidenta Salvadora Valdése a vicepremiérky Inés Maríe Chapmanové.

Student historie Alexander Holl, který bojuje za práva černochů, varuje před tím, aby se na základě počtu černochů a míšenců v parlamentu a ve vládě dokazovalo, že rasismus neexistuje. "Pravý rasismus je v ulicích," zdůrazňuje.

"Například se často stává, že mnoho bělošských rodin říká dětem, aby nekamarádily s tou či onou černou osobou," říká. Naopak když se chce černoch sblížit s bělošskou dívkou, zjistí, že to je někdy nemožné.

Podle místního mínění žena, která má černošského snoubence, "snížila svou rasu", zatímco černoch si "polepšil". Kudrnaté vlasy se tu považují za "ošklivé".

Přetrvávají předsudky, že jsou černoši násilničtí, líní a že jdou jen po sexu, zdůrazňuje jednasedmdesátiletý malíř Salvador González, který v Havaně vytvořil v jedné uličce díla oslavující africké dědictví. Disident tmavé pleti Manuel Cuesta Morua pranýřuje rasismus jako pozůstatek minulosti, který se usídlil v ekonomice, v institucích a v politice.

Fidel Castro ovšem v roce 1962 jakoukoli rasovou diskriminaci zakázal. "Byli jsme snílci a neuvědomili jsme si, že je tento problém mnohem hlubší, že jej zákon neodstraní," připouští Tomás Fernández. Týž Castro v roce 2003 přiznal, že přetrvává skrytý rasismus, spojený s bídou a historickým monopolem bělochů na vzdělání.

Vloni v listopadu prezident Miguel Díaz-Canel vyhlásil program, jehož cílem je definitivně vymýtit pozůstatky rasismu. Pranýřoval přetrvávající rasistické vtipy a inzeráty, kde se při nabídce zaměstnání dává přednost bílé pleti.

Diskuse zesílily po usmrcení černocha George Floyda v USA z 25. května a poté, co 24. června policie zabila mladého černošského Kubánce Hansela Hernándeze. Na sociálních sítích byl Kubánec prezentován jako "kubánský Floyd".

Nerovnosti na Kubě jsou reálné: podle studie německého institutu Giga z loňského roku polovina bílých Kubánců uvádí, že má účet v bance, zatímco jej vlastní jen 11 procent černošských Kubánců. Do zahraničí podle studie vycestovalo 31 procent bělochů a jen tři procenta černochů. Soukromé firmy řídí z 98 procent běloši.

"I když mi zaručíš právo zákonem, neznamená to ještě, že mám všechny ekonomické a sociální podmínky k tomu, abych tohoto práva mohl využívat," zdůrazňuje student Alexander Holl.