USA vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus

Washington - Spojené státy dnes formálně vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus. Podle agentury Reuters to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Vymazání Kuby z černé listiny je klíčovým krokem pro obnovení diplomatických vztahů, které byly zpřetrhány po kubánském komunistickém převratu z roku 1959. Nyní se očekává, že Havana i Washington opět otevřou svá velvyslanectví. Termín, kdy se tak stane, zatím znám není.

Kuba byla na americkém seznamu států podporujících terorismus 33 let. V rámci politického usmíření obou zemí oznámil americký prezident Barack Obama v polovině dubna Kongresu, že hodlá Kubu z listiny vyškrtnout. Zákonodárci poté měli 45 dní na to, aby se proti Obamovu záměru ohradili, námitky však nevznesli. Zmíněná lhůta dnes vypršela, čímž se pro Obamovo rozhodnutí otevřela cesta.Datum otevření zastupitelských úřadů, zavřených půl století, však stále není jasné. Kubánský prezident Raúl Castro tento měsíc naznačil, že ambasády by mohly začít fungovat hned poté, co USA vyškrtnou Kubu ze seznamu.

Oteplování vztahů USA a Kuby přineslo až nové tisíciletí

Fakta o americko-kubánských vztazích (USA dnes formálně vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus):    - Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických.     - Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily USA v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou; embargo stále platí, zrušit ho může jen Kongres.     - Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí, jež mají při švýcarském velvyslanectví USA v Havaně a Kuba ve Washingtonu. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.     - Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem zažehnout povstání a svrhnout Castrův režim. USA ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.     - Na pokraj války se dostaly vztahy v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a USA se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka.     - Po karibské krizi z podzimu 1962 zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.     - Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. Nicméně USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily Torricelliho zákonem, jenž mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem.     - V roce 1996 USA přitvrdily Helms-Burtonovým zákonem, jenž například zakazuje uznat vládu s účastí Fidela či Raúla Castra či omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoli země (obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA). Zahraniční kritika ale přiměla prezidenty USA platnost zákona částečně pozastavovat.     - V roce 2000 povolily USA prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely; v lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle.     - Za začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří označují krátký hovor a podání rukou prezidentů, poprvé po 44 letech, Fidela Castra a Billa Clintona na summitu OSN v září 2000.     - Konkrétní uvolňování vztahů ale zahájili až prezident Barack Obama a Raúl Castro, jenž vystřídal svého bratra ve vedení země oficiálně v roce 2008. V září 2009 se první náměstkyně ministra zahraničí USA Bisa Williamsová na Kubě setkala se svým protějškem Dagobertem Rodríguezem.     - Raúl Castro a Obama se krátce potkali a potřásli si rukou už 10. prosince 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.     - Oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci; v lednu USA zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.     - Poprvé oficiálně se Obama s Raúlem Castrem setkali letos 11. dubna, kdy spolu přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. Tato schůzka byla historická, neboť naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby, též v Panamě, v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower).     - Dnes USA vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla přes třicet let; tento krok je klíčovým k obnovení diplomatických vztahů obou zemí.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Kuba Fidel Castro

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 55 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy