USA vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus

Washington - Spojené státy dnes formálně vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus. Podle agentury Reuters to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Vymazání Kuby z černé listiny je klíčovým krokem pro obnovení diplomatických vztahů, které byly zpřetrhány po kubánském komunistickém převratu z roku 1959. Nyní se očekává, že Havana i Washington opět otevřou svá velvyslanectví. Termín, kdy se tak stane, zatím znám není.

Kuba byla na americkém seznamu států podporujících terorismus 33 let. V rámci politického usmíření obou zemí oznámil americký prezident Barack Obama v polovině dubna Kongresu, že hodlá Kubu z listiny vyškrtnout. Zákonodárci poté měli 45 dní na to, aby se proti Obamovu záměru ohradili, námitky však nevznesli. Zmíněná lhůta dnes vypršela, čímž se pro Obamovo rozhodnutí otevřela cesta.Datum otevření zastupitelských úřadů, zavřených půl století, však stále není jasné. Kubánský prezident Raúl Castro tento měsíc naznačil, že ambasády by mohly začít fungovat hned poté, co USA vyškrtnou Kubu ze seznamu.

Oteplování vztahů USA a Kuby přineslo až nové tisíciletí

Fakta o americko-kubánských vztazích (USA dnes formálně vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus):    - Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických.     - Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily USA v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou; embargo stále platí, zrušit ho může jen Kongres.     - Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi funguje diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí, jež mají při švýcarském velvyslanectví USA v Havaně a Kuba ve Washingtonu. Do roku 1991 měla Kuba tento úřad ve Washingtonu na československé ambasádě.     - Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě s cílem zažehnout povstání a svrhnout Castrův režim. USA ale povstalcům neposkytly slíbenou leteckou podporu, a tak akce skončila po třech dnech třemi stovkami mrtvých a 1200 zajatých.     - Na pokraj války se dostaly vztahy v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a USA se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka.     - Po karibské krizi z podzimu 1962 zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.     - Konec studené války a rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánské ekonomice citelnou ránu. Nicméně USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily Torricelliho zákonem, jenž mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem.     - V roce 1996 USA přitvrdily Helms-Burtonovým zákonem, jenž například zakazuje uznat vládu s účastí Fidela či Raúla Castra či omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoli země (obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA). Zahraniční kritika ale přiměla prezidenty USA platnost zákona částečně pozastavovat.     - V roce 2000 povolily USA prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely; v lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle.     - Za začátek oteplovaní vztahů Kuby a USA někteří označují krátký hovor a podání rukou prezidentů, poprvé po 44 letech, Fidela Castra a Billa Clintona na summitu OSN v září 2000.     - Konkrétní uvolňování vztahů ale zahájili až prezident Barack Obama a Raúl Castro, jenž vystřídal svého bratra ve vedení země oficiálně v roce 2008. V září 2009 se první náměstkyně ministra zahraničí USA Bisa Williamsová na Kubě setkala se svým protějškem Dagobertem Rodríguezem.     - Raúl Castro a Obama se krátce potkali a potřásli si rukou už 10. prosince 2013 na pietním ceremoniálu na počest zemřelého jihoafrického vůdce Nelsona Mandely v jihoafrickém Sowetu. Tehdy už několik měsíců vedli zástupci obou zemí v Kanadě a Vatikánu tajné rozhovory, k nimž přispěl i nový papež František.     - Oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci; v lednu USA zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.     - Poprvé oficiálně se Obama s Raúlem Castrem setkali letos 11. dubna, kdy spolu přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli. Tato schůzka byla historická, neboť naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby, též v Panamě, v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower).     - Dnes USA vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla přes třicet let; tento krok je klíčovým k obnovení diplomatických vztahů obou zemí.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Kuba Fidel Castro

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy