Havana/Bogota – Už více než 50 let v Kolumbii zuří boje mezi vládou a Revolučnímu ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). Revolucionáři dnes po předchozím jednání slíbili dodržovat od 20. července nové jednostranné příměří po dobu nejméně jednoho měsíce. Vláda to ocenila, ale požaduje konkrétní závazky k dosažení konečného míru.
Předchozí příměří porušila krajně levicové skupina v dubnu, když na jihu země napadla skupinu vojáků, 11 jich při tom zemřelo. V následných bojích armáda zabila nejméně 30 vzbouřenců.
Norsko, Kuba, Chile a Venezuela, které zaštiťují mírový proces v Kolumbii, v úterý vyzvaly k ukončení bojů. „Snažíme se vytvořit příznivé podmínky, aby se s druhou stranou (kolumbijskou vládou) mohlo dosáhnout bilaterálního a trvalého příměří," řekl novinářům představitel FARC Iván Márquez.
Ten zastupuje gerilu na mírových jednáních už od listopadu 2012. Novou vstřícnost projevila už o víkendu také kolumbijská vláda, když podle agentury AFP poprvé připustila, že by mohla přistoupit na dvoustranné příměří. Ovšem za určitých podmínek. Podle prezidenta Juana Manuela Santose musí FARC především urychlit vyjednávání na Kubě.
Od roku 1964, kdy povstání FARC začalo, už zemřelo více než 250 tisíc lidí, na straně gerily bojuje odhadem 8 tisíc bojovníků. Aktuální jednání v Havaně se týkají především odškodnění obětí bojů, reformy zemědělství, likvidace obchodu s kokainem, demobilizace povstalců a jejich zapojení do politického systému země.
Související
Bílý dům ustoupil od cel a sankcí. Kolumbie odsouhlasila deportační lety s migranty
Kolumbie otočila letadla s migranty zpět do USA. Trump na ni uvalil masivní cla a sankce
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák