Kdo dusí ekonomiku? Profesor Švejnar přišel s nemilým překvapením

Miliardáři dusí růst

"Tento posun má důležitý dopad na příjmovou a majetkovou nerovnost nejen v USA, ale také v mnoha zemích po celém světě. Ve skutečnosti nejbohatší 1% lidí bude brzy vlastnit více než polovinu světového bohatství. A tento podíl stoupá. Tento zarážející fakt činí mnohem důležitějším otázku, co z toho plyne pro nás ostatní. Vzhledem k úchvatné míře akumulace bohatství těch nahoře, se lepší chápání ekonomické role miliardářů stalo veřejně politickým tématem nejvyšší důležitosti," konstatuje profesor.      

"Abychom lépe pochopili tyto důsledky, vyžaduje to jednoznačně víc, než se jen podívat na jeden rok po druhým a zvyšující se koncentraci bohatství. Klíčová otázka zní: Je větší přítomnost miliardářů v zemi pozitivní, jak mohou někteří argumentovat? Nebo existují důkazy, že je negativní? Ponechme stranou morální otázky - akcelerují či zpomalují miliardáři hospodářský růst země?" ptá se Švejnar.   

"V závislosti na odpovědi na tyto otázky mohou i ti, kdo obecně tíhnou v médiích a politice k propagaci majetku miliardářů, přehodnotit své stanovisko. Koneckonců, pokud by se ukázalo, že mít více miliardářů neprosívá růstu HDP, politika navrhující omezení koncentrace příjmů se posune od morálního argumentu k otázce ekonomického růstu a prosperity," vysvětluje ekonom.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Tímto souborem otázek jsem se zabýval spolu s mým kolegou Sutirtha Bagchim z Villanova University. Na údaje o miliardářích zveřejněných v časopise Forbes jsme aplikovali ekonomické nástroje a dospěli jsme ke zjištění, které některé přivede do rozpaků a jiné potěší: Větší přítomnost miliardářů v zemi ve skutečnosti zpomaluje její hospodářský růst," deklaruje Švejnar.

"Při prověření dalších relevantních faktorů, jako jsou například úroveň příjmů a vzdělanost v zemi, jsme ukázali, že hospodářství států by mohlo růst rychleji, pokud by nejbohatší kontrolovali méně peněz. To naznačuje, že ekonomiky by byly efektivnější, pokud by více peněz měli jiní lidé než ti na vrcholu pyramidy příjmů a bohatství," shrnuje profesor.

Podstata nerovnosti  

"Dalším klíčovým faktorem, který je třeba zvážit, jsou zdroje a podstata nerovnosti. Například Indonésie a Spojené království vykazují stejnou hodnotu nejčastěji užívaného ukazatele příjmové nerovnosti (tzv. Giniho koeficientu). Tyto dvě země se však markantně odlišují v roli, kterou hrají politické konexe při dosahování ekonomického úspěchu a v důsledku i distribuci příjmů a bohatství," uvádí bývalý kandidát na českého prezidenta.

"Obecně řečeno, existují dva typy miliardářů - ti, kteří by to nedokázali bez politických konexí (jinými slovy kamarádíčci politiků) a ti, kdo se stali miliardáři kvůli své vynalézavosti, schopnosti inovovat a ochotě podstoupit rizika (jinými slovy nenapojení na politiku). Tyto dva typy miliardářů mohou mít velmi odlišný efekt na hospodářský výkon zemí. Zatímco miliardáře napojené na politiku lze nalézt v mnoha státech, jejich počty jsou disproporční v mnoha postkomunistických zemích, včetně Ruska - kde se mnoho z nich vynořilo jako političtí kumpáni Borise Jelcina - a Číny," píše ekonom.    

"Pokud rozdělíme světové miliardáře do dvou kategorií, musíme nepochybně věnovat zvláštní pozornost tomu, abychom do kategorie politicky propojených miliardářů zařadili pouze ty nejkřiklavější případy, jako jsou na Jelcina napojení oligarchové či na Suharta napojení zbohatlíci. Ti jako Bill Gates a Warren Buffet nepochybně také mají mimořádný politický vliv kvůli svému bohatství, ale jejich politické styky zdrojem tohoto bohatství nejsou," dodává profesor.  

"Zjistili jsme, že bohatství miliardářů, které vzniklo z politických konexí, má velmi negativní efekt na růst. Naproti tomu efekt bohatství politicky nenapojených miliardářů na celkové hospodářství se blíží nule. To znamená, že miliardáři-kamarádíčci omezují hospodářský růst, zatímco jiní miliardáři tak v průměru nečiní. Proč jsou tedy tato zjištění pro nás ostatní důležitá? Naznačují, že veřejná politika distribuce příjmů a bohatství musí brát v potaz podstatu hromadění bohatství," shrnuje odborník.      

"To je také přímo spojené se zjištěními ekonomů jako Joseph Stiglitz a Thomas Piketty. Ti předpovídali, že žijeme ve světě, kde bohatí budou bohatnout rychleji, což se potvrdilo, a že bychom měli zavést daňovou politiku, které zabrání tomu, aby se chudí stávali ještě chudšími. Důsledky pro země jako jsou Spojené státy a další, kde politické kamarádství hraje zanedbatelnou roli v zisku bohatství, nejsou o nic méně závažné," tvrdí Švejnar.

"Speciálně Američané se učí smýšlet tak, že miliardáři mají pozitivní vliv na hospodářství. Proč? Protože jde o výjimečné lidi, kteří prokázali, že dokážou dosáhnout velkých věcí. Klíčové zjištění, že v průměru mají zanedbatelný efekt na vyhlídky růstu, přestože nejsou politicky napojení, znamená velmi negativní překvapení pro obhájce miliardářské třídy," uzavírá profesor. 

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.