Putin nebo Kim: Kdo první odpálí jadernou bombu? Odborník analyzoval rizika

"Zdá se, že zatímco íránští vůdci připravují pozastavení svého jaderného programu, Rusko a Severní Korea jsou uzamčené v zápasu o hlavní jadernou hrozbu," začíná svůj komentář pro server CNN bezpečnostní analytik Patrick M. Cronin. Ředitel asijsko-pacifické sekce Centra pro novou americkou bezpečnost ve Washingtonu, který dříve vedl Institut pro národní strategická studia, v něm prezentoval svůj názor na otázku, která z uvedených zemí představuje momentálně větší hrozbu pro Západ.

Zbraněmi řinčí Putin i Kim

"Jak Vladimir Putin tak Kim Čong-un se uchylují k řinčení zbraněmi, aby demonstrovali své údajné odhodlání zajít až na pokraj jaderné války pro zisk diplomatických záruk, vytvoření trhlin mezi rizika se obávajícími protivníky a ukolébání domácího publika. Zatímco jejich cíle a situace se markantně liší, oba jednoznačně ohrožují mezinárodní bezpečnost," deklaruje analytik.     

"Posledním ruským popichováním je diplomacie bombardérů. Pozorování ponorek u pobřeží Švédska je očividně zřejmě příliš jemné na to, aby vystrašilo Evropu a severní Ameriku a vyslalo zprávu, že mají ustoupit od bránění ruské touze po větší sféře vlivu ve svém přilehlém zahraničí," konstatuje expert. (Pozn. redaktora: Švédsko letos v dubnu přiznalo, že údajná ruská ponorka v jeho výsostných vodách byla ve skutečnosti nákladní lodí. Psali jsme zde.)

"Poté, co na ní byly uvaleny sankce za anexi Krymu a zasahování do situace na Ukrajině, Moskva vyslala na americký Den nezávislosti k pobřeží Kalifornie bombardéry Tu-95 H Bear. Další bombardéry v posledních týdnech létaly také evropským vzdušným prostorem a zdroje z ruského ministerstva obrany nyní naznačují, že letka dálkových bombardérů může být rozmístěna na Krymu. Za touto riskantní politikou bombardérů nestojí vojenské operační potřeby, ale surová diplomacie s cílem přesvědčit zbytek světa o ruském absolutním odhodlání získat si pomocí svalů opětovnou kontrolu nad částmi bývalého sovětského prostoru," tvrdí Cronin. 

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Na rozdíl od Severní Koreje disponuje Rusko masivním jaderným potenciálem. Ačkoliv již Rusko nemá ve svých skladech desetitisíce, ale 'pouze' tisíce jaderných zbraní, každý rok svůj arzenál posiluje o více než desítku mezikontinentálních jaderných raket a oznámilo, že nakoupí 50 nových bombardérů Tu-160 Blackjack," připomíná odborník.   

"Mezitím ruské opakované porušování smlouvy o jaderných zbraních středního dosahu podtrhuje skutečnost, že Moskva se zaměřuje na to, aby se stala jadernou hrozbou pro Evropu a severní Ameriku. Proč? Protože jaderné hrozby mají za cíl vytvořit prostor pro ruské marně skrývané zásahy na Ukrajině a obecné užívání kybernetické a nestandardní války k prosazení svých agresivních zájmů," nešetří kritikou komentář.

Faktor nestability režimu 

"Proti tomu Severní Korea se snaží chrastit svou mnohem menší jadernou hrozbou s podobně ambiciózním cílem. Soudí se, že Pchjongjang má dostatek materiálu ke konstrukci 10 až 16 jaderných bomb, stejně jako nosiče atomových hlavic v podobě raket středního dosahu Nodong a bombardérů H-5 (Il-28). Navzdory nedávným tvrzením však neexistuje jediný veřejný důkaz, že dokáže patřičně zmenšit jaderné hlavice," uvádí Cronin.    

"Obdobně, ačkoliv Severní Korea v prosinci 2012 úspěšně provedla odpal třístupňové rakety, zatím ji neotestovala s návratovým modulem - jde o kritický krok nezbytný k prokázání technologie mezikontinentálních balistických raket, která by mohla případně odhrozit americká města. To je důvod, proč zprávy z Korejského poloostrova, že Kim může provést další odpal (rakety) Unha-3 okolo 10. října na 70. výročí založení Strany práce, jsou věrohodné a znepokojující," píše analytik.     

"Co činí severokorejské potenciální mezikontinentální balistické střely mnohem nebezpečnější oproti ruskému masivnímu arzenálu skutečných strategických zbraní, je možná Kimova riskantní snaha udržet otěže moci. Putin má svou vedoucí pozici v železné smyčce. Jeden z posledních průzkumů naznačuje, že míra souhlasu s Putinem se blíží 90% - dosavadnímu vrcholu pro bývalého podplukovníka KGB," konstatuje s nelibostí odborník.

"Severní Korea je pro nás bohužel příliš neprůhledná, abychom viděli, zda Kim čelí skutečné opozici, především v okruhu elity. Po popravě svého strýce v prosinci 2013 Kim údajně nařídil tento rok popravit na 15 vysokých představitelů a opakovaně vyměnil svého ministra obrany. Všechny tyto akce naznačují, že Kim má problém plně konsolidovat svou moc, především ve vojsku. Zdvojnásobený důraz na jaderné zbraně a balistické rakety dlouhého doletu je tam možným prostředkem, jak si zajistit větší legitimitu v armádě - jedné ze tří severokorejských klíčových institucí (další dvě, které po desetiletí podpírají rodinnou dynastii Kimů, jsou strana a bezpečnostní služba)," vysvětluje expert.  

"Rachocení jadernými zbraněmi a riskantní politika představují nebezpečnou diplomacii. Severokorejská nejasná stabilita a potenciál pro nenadálou změnu vedení však činí její řinčení ještě více znepokojivým, než je to ruské," deklaruje závěrem Cronin.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko Severní Korea (KLDR) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy