Putin nebo Kim: Kdo první odpálí jadernou bombu? Odborník analyzoval rizika

"Zdá se, že zatímco íránští vůdci připravují pozastavení svého jaderného programu, Rusko a Severní Korea jsou uzamčené v zápasu o hlavní jadernou hrozbu," začíná svůj komentář pro server CNN bezpečnostní analytik Patrick M. Cronin. Ředitel asijsko-pacifické sekce Centra pro novou americkou bezpečnost ve Washingtonu, který dříve vedl Institut pro národní strategická studia, v něm prezentoval svůj názor na otázku, která z uvedených zemí představuje momentálně větší hrozbu pro Západ.

Zbraněmi řinčí Putin i Kim

"Jak Vladimir Putin tak Kim Čong-un se uchylují k řinčení zbraněmi, aby demonstrovali své údajné odhodlání zajít až na pokraj jaderné války pro zisk diplomatických záruk, vytvoření trhlin mezi rizika se obávajícími protivníky a ukolébání domácího publika. Zatímco jejich cíle a situace se markantně liší, oba jednoznačně ohrožují mezinárodní bezpečnost," deklaruje analytik.     

"Posledním ruským popichováním je diplomacie bombardérů. Pozorování ponorek u pobřeží Švédska je očividně zřejmě příliš jemné na to, aby vystrašilo Evropu a severní Ameriku a vyslalo zprávu, že mají ustoupit od bránění ruské touze po větší sféře vlivu ve svém přilehlém zahraničí," konstatuje expert. (Pozn. redaktora: Švédsko letos v dubnu přiznalo, že údajná ruská ponorka v jeho výsostných vodách byla ve skutečnosti nákladní lodí. Psali jsme zde.)

"Poté, co na ní byly uvaleny sankce za anexi Krymu a zasahování do situace na Ukrajině, Moskva vyslala na americký Den nezávislosti k pobřeží Kalifornie bombardéry Tu-95 H Bear. Další bombardéry v posledních týdnech létaly také evropským vzdušným prostorem a zdroje z ruského ministerstva obrany nyní naznačují, že letka dálkových bombardérů může být rozmístěna na Krymu. Za touto riskantní politikou bombardérů nestojí vojenské operační potřeby, ale surová diplomacie s cílem přesvědčit zbytek světa o ruském absolutním odhodlání získat si pomocí svalů opětovnou kontrolu nad částmi bývalého sovětského prostoru," tvrdí Cronin. 

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Na rozdíl od Severní Koreje disponuje Rusko masivním jaderným potenciálem. Ačkoliv již Rusko nemá ve svých skladech desetitisíce, ale 'pouze' tisíce jaderných zbraní, každý rok svůj arzenál posiluje o více než desítku mezikontinentálních jaderných raket a oznámilo, že nakoupí 50 nových bombardérů Tu-160 Blackjack," připomíná odborník.   

"Mezitím ruské opakované porušování smlouvy o jaderných zbraních středního dosahu podtrhuje skutečnost, že Moskva se zaměřuje na to, aby se stala jadernou hrozbou pro Evropu a severní Ameriku. Proč? Protože jaderné hrozby mají za cíl vytvořit prostor pro ruské marně skrývané zásahy na Ukrajině a obecné užívání kybernetické a nestandardní války k prosazení svých agresivních zájmů," nešetří kritikou komentář.

Faktor nestability režimu 

"Proti tomu Severní Korea se snaží chrastit svou mnohem menší jadernou hrozbou s podobně ambiciózním cílem. Soudí se, že Pchjongjang má dostatek materiálu ke konstrukci 10 až 16 jaderných bomb, stejně jako nosiče atomových hlavic v podobě raket středního dosahu Nodong a bombardérů H-5 (Il-28). Navzdory nedávným tvrzením však neexistuje jediný veřejný důkaz, že dokáže patřičně zmenšit jaderné hlavice," uvádí Cronin.    

"Obdobně, ačkoliv Severní Korea v prosinci 2012 úspěšně provedla odpal třístupňové rakety, zatím ji neotestovala s návratovým modulem - jde o kritický krok nezbytný k prokázání technologie mezikontinentálních balistických raket, která by mohla případně odhrozit americká města. To je důvod, proč zprávy z Korejského poloostrova, že Kim může provést další odpal (rakety) Unha-3 okolo 10. října na 70. výročí založení Strany práce, jsou věrohodné a znepokojující," píše analytik.     

"Co činí severokorejské potenciální mezikontinentální balistické střely mnohem nebezpečnější oproti ruskému masivnímu arzenálu skutečných strategických zbraní, je možná Kimova riskantní snaha udržet otěže moci. Putin má svou vedoucí pozici v železné smyčce. Jeden z posledních průzkumů naznačuje, že míra souhlasu s Putinem se blíží 90% - dosavadnímu vrcholu pro bývalého podplukovníka KGB," konstatuje s nelibostí odborník.

"Severní Korea je pro nás bohužel příliš neprůhledná, abychom viděli, zda Kim čelí skutečné opozici, především v okruhu elity. Po popravě svého strýce v prosinci 2013 Kim údajně nařídil tento rok popravit na 15 vysokých představitelů a opakovaně vyměnil svého ministra obrany. Všechny tyto akce naznačují, že Kim má problém plně konsolidovat svou moc, především ve vojsku. Zdvojnásobený důraz na jaderné zbraně a balistické rakety dlouhého doletu je tam možným prostředkem, jak si zajistit větší legitimitu v armádě - jedné ze tří severokorejských klíčových institucí (další dvě, které po desetiletí podpírají rodinnou dynastii Kimů, jsou strana a bezpečnostní služba)," vysvětluje expert.  

"Rachocení jadernými zbraněmi a riskantní politika představují nebezpečnou diplomacii. Severokorejská nejasná stabilita a potenciál pro nenadálou změnu vedení však činí její řinčení ještě více znepokojivým, než je to ruské," deklaruje závěrem Cronin.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko Severní Korea (KLDR) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti

Bylo úterý 28. června roku 1881, když poklidnou studentskou slavnost narušila rvačka, pro níž se později ujalo označení Chuchelská bitka. K čemu a proč tehdy došlo?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy