"(Americký) prezident George W. Bush opustil úřad v lednu 2009 s jednou z nejnižší míry podpory veřejnosti, která kdy byla zaznamenána. Za nic mu nespílali více než za zahraniční politiku. Globální vůdčí role USA za jeho vlády výrazně utrpěla a voliči, vědomi si poškození americké pověsti a enormního nárůstu státního dluhu, předali Bílý dům demokratům," začíná svůj komentář pro server Reuters vysloužilý plukovník americké armády Lawrence Wilkerson. Dlouholetý člen republikánské strany a ředitel organizačního týmu někdejšího ministra zahraničí USA Colina Powella v něm zkritizoval zahraničněpolitickou strategii stávajících republikánských uchazečů o křeslo amerického prezidenta.
Válka v den nástupu nového prezidenta
"Proč tedy tolik kandidátů na republikánskou prezidentskou nominaci pro volby v roce 2016 oživuje přesně ten samý přístup k mezinárodním záležitostem, jaký existoval za Bushovy éry?" ptá se Wilkerson.
"Nejlepším příkladem toho je nedávno uzavřená dohoda o íránském jaderném programu. Smlouva blokuje veškeré cesty k tomu, aby Írán získal (atomovou) bombu, zakládá bezprecedentní ověřovací procedury, výrazně eliminuje íránský obohacený uran a ostře oklešťuje další jaderný výzkum Teheránu," připomíná plukovník.
"Za Bushovy administrativy existovala jasná preference jednostranných akcí - mezinárodní spolupráce byla bagatelizována. Bílý dům podnikl největší zahraničněpolitický hazard nového století - invazi do Iráku - téměř sám," dodává republikán.
"Proti tomu prezident Barack Obama zvolil diplomatická jednání s Íránem, aby svět ujistil, že podobné jednostranné akce skončily. Jeho administrativa pomalu a pečlivě vystavěla režim sankcí, který dal dohromady kombinovanou sílu největších světových ekonomik a desítek dalších zemí. Šlo o pomalejší, více metodický přístup," konstatuje někdejší Powellův asistent.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ačkoliv nyní většina souhlasí, že právě paralyzující sankce přivedly Írán k jednacímu stolu, mnozí mají tendenci přehlížet fakt, že to bylo diplomatické úsilí - nikoliv jednostranná akce - co sankce umožnilo a vyústilo dohodu. Neměli bychom zapomínat ani na to, že mnoho současných odpůrců dohody ostře vystupovalo proti diplomatickému úsilí vytvořit tento mezinárodní konsensus," uvádí Wilkerson.
"Přední republikánští kandidáti se nyní navzájem předhánějí v tom, kdo by opustil spojence USA jako první. Guvernér státu Wisconsin Scott Walker tvrdí, že vojenská akce může být na pořadu prvního dne jeho prezidentství. Bývalý guvernér Floridy Jeb Bush naznačuje, že může přijít o něco později. Je jen málo signálů, že si někdo z nich uvědomuje kritickou důležitost toho, aby Washington vedl mezinárodní úsilí," lamentuje vysloužilý důstojník.
Z USA se stane vyvrhel
"Pokud mají spojenci USA pro tyto kandidáty tak malou důležitost, pak se zdá, že mezinárodní instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAAE) OSN budou v ještě menší úctě. Při odmítání dohody s Íránem, navzdory jejím bezprecedentním ověřovacím a donucovacím opatřením, mnoho kandidátů vyjádřilo své pobouření nad skutečností, že IAAE má být odpovědná za detailní inspekce. Vhledem k tomu, že dohoda byla úspěšně vyjednána všemi stálými členy Rady bezpečnosti OSN, dá se očekávat, že klíčové vynucování dohody bude prováděno právě IAAE," vysvětluje Wilkerson.
"To vše nám připomíná, jak George W. Bush odmítal existující mezinárodní instituce. Například, když šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix počátkem roku 2003 hlásil, že má pochybnosti o přítomnosti zbraní hromadného ničení v zemi a že každopádně několik dalších měsíců inspekcí by záležitost uzavřelo, Bush na jeho rady nedbal a Irák napadl. Nyní všichni víme, že v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nebyly," konstatuje komentář.
"V ostrém kontrastu s touto zahraničněpolitickou katastrofou má dohoda s Íránem jednoznačnou podporu Rady bezpečnosti a stejně tak ji podporují hlavní hospodářské velmoci, včetně Německa, Indie a Japonska. Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu, zahrnující Saudskou Arábii, Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty, se tento týden přidala k Egyptu a dohodu plně podpořila," poukazuje republikán.
"Význam této globální podpory je nevyčíslitelný. Násobí její sílu v enormních důsledcích. Proti tomu, pokud by byla dohoda vypovězena a Spojené státy by se posunuly směrem k válce s Íránem, Washington by měl očekávat, že v této válce bude bojovat sám. I za situace, že by Amerika nebombardovala či nenapadla Írán, byla by stále za vyvrhele, protože ostatní země by ve vztazích (s Íránem) pokračovaly bez Washingtonu - což by znovu snížilo statut Spojených států ve světě," míní Wilkerson.
"Republikánskou stranu - jíž jsem členem - po desetiletí vnímali jako stranu moudrého a rozvážného národně-bezpečnostního vedení. Tato značka byla vážně poškozena Bushovou administrativou. Nyní se zdá, že pole republikánských prezidentských kandidátů usiluje o to, aby byla takto poškozena navždy," kritizuje závěrem muž, který proslul jako známý kritik války v Iráku.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
USA (Spojené státy americké) , George W. Bush (jr.)
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 2 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 3 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 4 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
21. července 2026 19:37
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.
Zdroj: Libor Novák