"(Americký) prezident George W. Bush opustil úřad v lednu 2009 s jednou z nejnižší míry podpory veřejnosti, která kdy byla zaznamenána. Za nic mu nespílali více než za zahraniční politiku. Globální vůdčí role USA za jeho vlády výrazně utrpěla a voliči, vědomi si poškození americké pověsti a enormního nárůstu státního dluhu, předali Bílý dům demokratům," začíná svůj komentář pro server Reuters vysloužilý plukovník americké armády Lawrence Wilkerson. Dlouholetý člen republikánské strany a ředitel organizačního týmu někdejšího ministra zahraničí USA Colina Powella v něm zkritizoval zahraničněpolitickou strategii stávajících republikánských uchazečů o křeslo amerického prezidenta.
Válka v den nástupu nového prezidenta
"Proč tedy tolik kandidátů na republikánskou prezidentskou nominaci pro volby v roce 2016 oživuje přesně ten samý přístup k mezinárodním záležitostem, jaký existoval za Bushovy éry?" ptá se Wilkerson.
"Nejlepším příkladem toho je nedávno uzavřená dohoda o íránském jaderném programu. Smlouva blokuje veškeré cesty k tomu, aby Írán získal (atomovou) bombu, zakládá bezprecedentní ověřovací procedury, výrazně eliminuje íránský obohacený uran a ostře oklešťuje další jaderný výzkum Teheránu," připomíná plukovník.
"Za Bushovy administrativy existovala jasná preference jednostranných akcí - mezinárodní spolupráce byla bagatelizována. Bílý dům podnikl největší zahraničněpolitický hazard nového století - invazi do Iráku - téměř sám," dodává republikán.
"Proti tomu prezident Barack Obama zvolil diplomatická jednání s Íránem, aby svět ujistil, že podobné jednostranné akce skončily. Jeho administrativa pomalu a pečlivě vystavěla režim sankcí, který dal dohromady kombinovanou sílu největších světových ekonomik a desítek dalších zemí. Šlo o pomalejší, více metodický přístup," konstatuje někdejší Powellův asistent.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ačkoliv nyní většina souhlasí, že právě paralyzující sankce přivedly Írán k jednacímu stolu, mnozí mají tendenci přehlížet fakt, že to bylo diplomatické úsilí - nikoliv jednostranná akce - co sankce umožnilo a vyústilo dohodu. Neměli bychom zapomínat ani na to, že mnoho současných odpůrců dohody ostře vystupovalo proti diplomatickému úsilí vytvořit tento mezinárodní konsensus," uvádí Wilkerson.
"Přední republikánští kandidáti se nyní navzájem předhánějí v tom, kdo by opustil spojence USA jako první. Guvernér státu Wisconsin Scott Walker tvrdí, že vojenská akce může být na pořadu prvního dne jeho prezidentství. Bývalý guvernér Floridy Jeb Bush naznačuje, že může přijít o něco později. Je jen málo signálů, že si někdo z nich uvědomuje kritickou důležitost toho, aby Washington vedl mezinárodní úsilí," lamentuje vysloužilý důstojník.
Z USA se stane vyvrhel
"Pokud mají spojenci USA pro tyto kandidáty tak malou důležitost, pak se zdá, že mezinárodní instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAAE) OSN budou v ještě menší úctě. Při odmítání dohody s Íránem, navzdory jejím bezprecedentním ověřovacím a donucovacím opatřením, mnoho kandidátů vyjádřilo své pobouření nad skutečností, že IAAE má být odpovědná za detailní inspekce. Vhledem k tomu, že dohoda byla úspěšně vyjednána všemi stálými členy Rady bezpečnosti OSN, dá se očekávat, že klíčové vynucování dohody bude prováděno právě IAAE," vysvětluje Wilkerson.
"To vše nám připomíná, jak George W. Bush odmítal existující mezinárodní instituce. Například, když šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix počátkem roku 2003 hlásil, že má pochybnosti o přítomnosti zbraní hromadného ničení v zemi a že každopádně několik dalších měsíců inspekcí by záležitost uzavřelo, Bush na jeho rady nedbal a Irák napadl. Nyní všichni víme, že v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nebyly," konstatuje komentář.
"V ostrém kontrastu s touto zahraničněpolitickou katastrofou má dohoda s Íránem jednoznačnou podporu Rady bezpečnosti a stejně tak ji podporují hlavní hospodářské velmoci, včetně Německa, Indie a Japonska. Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu, zahrnující Saudskou Arábii, Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty, se tento týden přidala k Egyptu a dohodu plně podpořila," poukazuje republikán.
"Význam této globální podpory je nevyčíslitelný. Násobí její sílu v enormních důsledcích. Proti tomu, pokud by byla dohoda vypovězena a Spojené státy by se posunuly směrem k válce s Íránem, Washington by měl očekávat, že v této válce bude bojovat sám. I za situace, že by Amerika nebombardovala či nenapadla Írán, byla by stále za vyvrhele, protože ostatní země by ve vztazích (s Íránem) pokračovaly bez Washingtonu - což by znovu snížilo statut Spojených států ve světě," míní Wilkerson.
"Republikánskou stranu - jíž jsem členem - po desetiletí vnímali jako stranu moudrého a rozvážného národně-bezpečnostního vedení. Tato značka byla vážně poškozena Bushovou administrativou. Nyní se zdá, že pole republikánských prezidentských kandidátů usiluje o to, aby byla takto poškozena navždy," kritizuje závěrem muž, který proslul jako známý kritik války v Iráku.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
USA (Spojené státy americké) , George W. Bush (jr.)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák