Jak dlouho potrvá válka s Islámským státem? Tady je odpověď

Jednotlivé hlasy, jež se s konfliktem setkávají, ať už přímo, nebo nepřímo, se nezávisle na sobě shodují, že konflikt na Blízkém východě je dlouhodobým problémem. Admirál Sandy Winnefeld přirovnal kampaň proti IS ke Studené válce: „Opravdu si myslím, že to bude boj trvající generace."

Podle De Luce se však Bílý dům a většina členů Kongresu zdráhají veřejně promluvit o tom, jak dlouho by mohl konflikt trvat. Je to pro ně politicky riskantní a navíc by to vyžadovalo rozhodnutí nad takovými otázkami, jako vyslání jednotek do boje, finanční rozpočet a strategie.

Namísto toho, pokračuje De Luce, mluví Bílý dům o „dlouhodobé" činnosti, aniž by se nějak vyjádřil k očekáváním, které generálové mají o délce této války, což jen přispívá k frustraci armádních představitelů. Nicméně bylo potvrzeno, že boje budou pokračovat i poté, co Obama opustí Oválnou pracovnu v roce 2017, a jeho následovník to jistě nebude mít jednoduché.

Bush mlžil stejně jako Obama

Mlžení vlády o odhadované délce konfliktu mezitím využívají někteří republikánští představitelé spolu s analytiky obrany, kteří tvrdí, že Bílý dům váhavou kampaň na Východě až příliš přikrášluje.

Kabinet prezidenta Obamy se navíc ještě potýká s obviněními, že armáda úmyslně zlehčuje hlášení zpravodajských služeb, aby bylo vykreslení války optimističtější. Podle New York Times Oddělení obrany spustilo vyšetřování těchto nařknutí poté, co analytik spolu s DIA (Defense Intelligence Agency) napadli Americké centrální velitelství za nesprávné vyhodnocení výsledků. Sám Obama přitom kritizoval zkreslování výsledků, jež se odehrálo za vlády George W. Bushe v roce 2003 během invaze do Iráku.

Ve svém projevu 5. srpna pak řekl, že válka v Iráku byla produktem „postoje, který zveličoval hrozby až za hranice toho, co dostupné informace podporovaly." Obama chtěl válku v Iráku ukončit stažením amerických jednotek už v roce 2011, tvrdí De Luce, byl ale donucen poslat více jak 3 000 mužů zpátky, aby pomohli tamním silám v boji proti IS.

Obama nedodrží svůj slib

Společně s bombardováním to znamená, že Obama nedokáže válku ukončit do doby, než opustí úřad. Konflikt stál během prvního roku 3,7 miliard dolarů a podkopal plány Pentagonu na „zresetování" sil.

Je zde několik náznaků, že současná kampaň pozitivně přispěla v boji proti IS, pokračuje De Luce. Američtí představitelé se chlubili úspěchem iráckých a kurdských jednotek, podporovaných americkými vzdušnými silami, při dobývání Tikritu a zabrání oblastí v severní Sýrii. Vliv ofenzívy IS kolem hory Sindžár v severním Iráku byl také otupen. I přes to ovládá IS obrovská území jak v Iráku tak Sýrii.

Administrativní i armádní představitelé řekli, že navzdory tomu, že chybí nějaký výrazný pokrok, nejsou v současnosti v Bílém domě žádné debaty ohledně toho, jaký směrem by se boje proti IS měly ubírat. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by Bílý dům plánoval zrevidovat svou bojovou strategii, a to i přes neuspokojivé pozemní operace.

Postup se nezmění, není alternativa

Kvůli tragické zkušenosti z roku 2003 nejvyšší armádní velitelé nepodporují radikální ústup od současné strategie, protože bez žádné schůdné alternativy se riskuje další neúspěch na zemi.

Někteří politici ale žádají okamžité řešení situace, nasazení tisícovek vojáků - například republikánský senátor Lindsey Graham „otevřeně požadoval nasazení velké pozemní síly... alespoň 10 000 amerických jednotek do Iráku a ještě více do Sýrie," píše De Luce.

Navíc se senátor brání jakýmkoli omezením na americké vojenské akce proti IS a jeho mluvčí se nechal slyšet, že senátor by podpořil „cokoli by bylo třeba jak dlouho by bylo třeba."

Jednání je na seznamu, hned jak bude po volbách

Generál Joseph Dunford v červenci vyjádřil souhlas s tím, že by rozhodnutí Kongresu ohledně použití síly proti IS poslal znamení pospolitosti jak spojencům, tak nepřátelům a pomohl by s morální vzpruhou jednotek v boji.

De Luce tvrdí, že Kongres ale vystoupil proti tomuto hlasování, které mohlo rozproudit debatu o válce a prostředcích, které bude třeba vynaložit, a Bílý dům dal jasně najevo, že nemá v plánu v současnosti nic měnit.

Navíc bylo naznačeno, že po zářijových volbách do Kongresu a po probrání dohody o jaderných zbraních s Íránem by se Bílý dům mohl zapojit do širší veřejné debaty ohledně konfliktu na Blízkém východě.

„Jakmile skončíme s jednáním o íránském nukleárním programu, budeme mít pravděpodobně čas na diskuzi ohledně Středního východu," okomentoval to jeden z administrativních představitelů.