NASA vážně: Brzy objevíme mimozemské civilizace

Prožívali jsme první nesmělé krůčky, hltali sci-fi literaturu, ať v komiksových příbězích v časopise ABC, knižních antologiích Návrat na planetu Zemi, Stalo se zítra, Vlak do Pekla nebo Roboti a androidi. Sledovali jsme let sondy Pioneer 10, na jejímž těle byla ona známá pozlacená hliníková destička se "vzkazem" pro inteligentní civilizace mimo náš dosah. Mimozemská inteligence k nám přicházela prostřednictvím filmů - tu naivně a romanticky (E.T. - Mimozemšťan), vlídně a s porozuměním (Blízká setkání třetího druhu), agresivně a útočně (Den nezávislosti) či se snahou poznávat (Starman). I naše kinematografie zkoušela přivítat zástupce jiných světů, za všechny vzpomeňme Muže z I. století nebo Akci Bororo.

Podle NASA nyní nastal čas oddělit fikci od faktů a naučit se žít s myslenkou, že opravdu nejsme ve vesmíru sami. Smířit se s tím, že na jiných planetách existuje život podobný našemu a bude možné ho objevit. 

Jedna studie se dokonce kloní k názoru, že i v naší galaxii existují hvězdy s průměrně dvěma obyvatelnými planetami, případně spadající do zóny zvané Goldilocks (něco jako zlatá střední oblast), jejímž znakem je možnost výskytu vody v kapalném stavu.

"Během deseti let budeme mít zcela jistě známky o existenci života mimo Zemi, a myslím, že za dalších dvacet až třicet let už se promění v definitivní důkazy," předpokládá Ellen Renee Stofan, vědecká vedoucí NASA . Svůj názor prezentovala na veřejné debatě ve Washingtonu. "Musíme jen vědět, kde hledat. Víme, jak pozorovat vesmír, ve většině případů máme odpovídající technologie, jsme na nejlepší cestě ji pro náš záměr bezezbytku využít," dodává čtyřiašedesátiletá pracovnice NASA.

Může se tak splnit předpověď jednoho z nejznámějších zastánců myšlenky existence mimozemských civilizaci, Švýcara Ericha von Dänikena. Osmdesátiletý rodák ze Zofingenu se proslavil především knihou Vzpomínky na budoucnost (Erinnerungen an die Zukunft, 1968), která krátce po vydání vyšla i v Československu. Byl podle ní natočen i stejnojmenný film (1970) a o dva roky později volné pokračování Poselství bohů (Botschaft des Göttes). Pod oběma byl jako režisér podepsán Harald Reinl, tvůrce slavných filmů o Vinnetouovi.