Obama: USA mohou kvůli Sýrii spolupracovat s Íránem i Ruskem. Asad ale musí odejít

Americký prezident v projevu upozornil, že k tomu, aby bylo dosaženo konce války, je zapotřebí to, že syrský prezident Bašár Asad nesmí zůstat ve svém úřadu. Asad podle něj na poklidné protesty reagoval represemi a zabíjením a není schopen zemi dovést k míru.

Obama rovněž vyzval k větší spolupráci mezi zeměmi. "Jestliže spolu nebudeme efektivně spolupracovat, budeme muset čelit následkům," uvedl americký prezident. "Spojené státy nedokážou vyřešit světové problémy samy," dodal.

Pokud jde o napjaté vztahy s Ruskem, prezident bránil západní sankce uvalené na Moskvu v souvislosti s podporou rebelů na východě Ukrajiny. "Jestliže by z dění na Ukrajině nebyly vyvozeny důsledky, mohlo by se něco podobného stát i jakémukoli jinému národu, který je zde dnes přítomen," řekl Obama v souvislosti s loňskou ruskou anexí ukrajinského Krymu. Svět podle něj nemůže jen nečinně přihlížet, když Rusko porušuje ukrajinskou celistvost a svrchovanost.

Obama zároveň prohlásil, že Spojené státy nechtějí Rusko izolovat. Chtějí, aby se země zapojila do diplomatického řešení krize, nicméně takovým způsobem, aby Ukrajině bylo umožněno určit si svou vlastní budoucnost.

Šéf OSN Pan Ki-mun, který všeobecnou rozpravu zahájil, vůbec poprvé vyzval k tomu, aby se situací v Sýrii zabýval Mezinárodní trestní soud (ICC). Během svého projevu uvedl, že "oběťmi barelových bomb a terorismu se i nadále stávají nevinní Syřané" a že tyto "brutální zločiny nesmějí zůstat bez potrestání". Barelové bomby jsou sudy naplněné trinitrotoluenem (TNT), naftou a kusy oceli. Tyto bomby dokážou zničit rozsáhlejší oblast než běžné silné výbušniny. Kvůli nízké přesnosti jsou však velkým nebezpečím pro civilisty. Podle šéfa OSN je klíčem k nalezení politického řešení pro Sýrii těchto pět zemí: Rusko, USA, Saúdská Arábie, Turecko a Írán.

Pan Ki-mun během své řeči hovořil také o boji s klimatickými změnami i o současné migrační krizi. Všechny země by toho podle něj měly dělat víc, aby se krizi podařilo vyřešit. "Lidé jsou v pohybu jako nikdy předtím. Tento pohyb vyvolal silné vášně. Všechny země toho musí udělat víc, aby dostály své odpovědnosti. Musíme zakročit proti obchodníkům s lidmi," řekl Pan Ki-mun.

Vyjádřil se rovněž k vymýcení chudoby. "Náš cíl je jasný. Naše mise je možná. Náš cíl je na dohled, je jím vymýcení extrémní chudoby do roku 2030 a to, aby všichni mohli žít důstojně a v míru," dodal.

Konfliktu v Sýrii se týkalo i vystoupení jordánského krále Abdalláha II. "Syrští uprchlíci nyní představují 20 procent obyvatelstva mé země. Již od začátku konfliktu neseme obrovské břemeno," prohlásil král. Podle něj je nyní na čase, aby se mezinárodní společenství spojilo a pomohlo zemím jako je Jordánsko a Libanon, které čelí největšímu náporu běženců ze Sýrie.

V New Yorku je i český prezident Miloš Zeman, kterého čeká vystoupení na Valném shromáždění OSN během úterní rozpravy. Před začátkem dnešní debaty se Zeman krátce pozdravil s některými ze svých zahraničních protějšků, například s nizozemským králem Willemem-Alexanderem či rakouským prezidentem Heinzem Fischerem. Rukou si potřásl i s Pan Ki-munem. V lavici vyhrazené pro Českou republiku sedí prezident s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.