Putin se ostře pustil do Západu. Víte, co jste způsobili?

New York – Ruský prezident Vladimir Putin se ve svém projevu u příležitosti 70. výročí vzniku OSN ostře pustil do některých přítomných států. Nejmenoval sice konkrétně jeho slova, ale podle kontextu mířila na USA a další západní státy.

Putin nejprve připomněl, že se v minulosti Sovětský svaz dopustil chyb, když „exportoval sociální experimenty", pomocí kterých se měly změnit ideologické podmínky v některých zemích. Připustil, že tento krok vedl častěji k tragickým důsledkům a způsobily spíše degradaci než pokrok. I proto by se podle něj měly ostatní země z těchto chyb poučit.

„Zdá se však, že místo učení se z chyb druhých, někteří upřednostňují jejich opakování, a pokračují ve vývozu revoluce, teď jde ovšem o 'demokratické'revoluce. Stačí se podívat na situaci na Blízkém východě a v severní Africe. Samozřejmě, že se v těchto regionech už dlouhou dobu hromadí politické a sociální problémy a lidé chtějí změnu. Ale co bylo skutečným výsledkem? Místo upřednostnění reforem došlo k agresivním unáhleným intervencím, které zničily státní orgány i místní způsob života. Místo demokracie a pokroku přišlo násilí, chudoba a sociální katastrofy, a nebere se ohled na lidská práva, včetně práva na život," ostře kritizoval postup Západu Putin.

„Chtěl bych se zeptat těch, kdo tuto situaci způsobili. Uvědomujete si teď vůbec, co jste způsobili? Obávám se, ale že tato otázka zůstane bez odpovědi. Oni totiž dosud neopustili svou politiku, která je založena na aroganci, pocitu jedinečnosti a beztrestnosti," dodal kousavě ruský prezident.

I kvůli tomu nastalo v některých zemích na Blízkém východě a v severní Africe mocenské vakuum, které vedlo k anarchii. I díky tomu se pak k moci dostali extremisté a teroristé. „Mnozí bojovníci takzvaného Islámského státu pochází z Iráku, kde byla provedena invaze západních spojenců v roce 2003. Další přišli z Libye, jejíž státní zřízení bylo zničeno před čtyřmi lety v důsledku hrubého porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 1973. Další bojovníci ISIS zase pocházejí z radikálních syrských uskupení, jež jsou podporována coby údajná demokratická opozice Západem. Dostanou zbraně a výcvik, pak zběhnou a přidají se k Islámskému státu," rozjel se Putin.

Právě Islámský stát se podle něj nevyvinul jen tak z ničeho nic. Původně prý byl vyvinut jako zbraň proti nežádoucím sekulárním režimům. Poté, co si zajistil kontrolu nad velkou částí Sýrie a Iráku, teď podle něj agresivně expanduje do dalších regionů, a usiluje o dominanci v muslimském světě i mimo něj.

„Situace je velmi nebezpečná. Za těchto okolností je pokrytecké a nezodpovědné na jedné straně prohlašovat, že terorismus je hrozba, a na straně druhé zavírat oči nad zdroji, které jsou použity na financování a podporu teroristů," uvedl také ruský prezident. Stejně tak je podle něj nezodpovědné manipulovat extremistickými skupinami a používat je k dosažení politických cílů v naději, že bude později nalezen způsob, jak je eliminovat nebo se jich zbavit.

„Těm, kteří jsou v tom zapleteni, bych chtěl říct: Pánové, tito lidé, se kterými máte co do činění, jsou krutí a nejsou hloupí. Jsou stejně chytří jako vy. Takže je zde velká otázka – kdo si tady hraje? Nedávný incident, kdy nejumírněnější opoziční skupina předala své zbraně radikálům, je názorným příkladem. Domnívám se, že jakékoliv pokusy flirtovat s teroristy, natož je vyzbrojovat, je nejen krátkozraké, ale i extrémně nebezpečné. Může to mít za následek mnohem horší globální hrozbě terorismu, která se rozšíří do dalších regionů po celém světě. Bohužel Rusko není výjimkou," posteskl si Putin.

I proto prý Moskva nabízí vojensko-technickou pomoc Iráku a Sýrii v boji proti všem teroristickým skupinám. A nespolupracovat se syrskými úřady a armádou je podle něj velká chyba. „Měli bychom si konečně přiznat, že prezident Asad, jeho vládní síly a kurdské milice jsou jediné síly skutečně bojující proti teroristům v Sýrii. Ano, jsme si vědomi všech problémů a konfliktů v regionu, ale rozhodně je nutné vzít v úvahu skutečnou situaci na místě," dodal Putin.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 
Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

Vladimír Putin OSN USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

před 8 hodinami

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

před 11 hodinami

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

včera

Otevření Hormuzského průlivu zahýbalo trhy. Cena ropy prudce klesá

Oznámení íránského ministra zahraničí o úplném otevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu vyvolalo okamžitou reakci na globálních finančních trzích. Ceny ropy zaznamenaly prudký propad, kdy cena za barel severomořské ropy Brent klesla pod hranici 90 dolarů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy