Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.
Tento diplomatický posun přichází v době, kdy ruská armáda vykazuje značné personální ztráty, které za poslední den přesáhly 1 100 vojáků. Navzdory dohodě o svátečním klidu zbraní zůstává napětí mezi oběma státy vysoké. Moskva nedávno pohrozila útoky na pobaltské země, které obviňuje z toho, že umožňují Ukrajině využívat svůj vzdušný prostor k vysílání dronů útočících na ruské území.
Souběžně s vyhlášením příměří probíhají v zákulisí snahy o nalezení trvalejšího řešení konfliktu. Zvláštní vyslanec Ruska Kirill Dmitrijev se v USA setkává s představiteli administrativy Donalda Trumpa. Podle informovaných zdrojů jsou tématem jednání nejen obrysy budoucí mírové dohody, ale také možnosti hospodářské spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou po skončení bojů.
Zatímco se v zámoří vyjednává, americký viceprezident JD Vance vyjádřil jistou míru frustrace nad průběhem konfliktu. Obvinil obě válčící strany z toho, že se zbytečně handrkují o několik čtverečních kilometrů území, místo aby se soustředily na ukončení krveprolití. Jeho slova odrážejí širší postoj současné americké vlády, která tlačí na rychlé diplomatické urovnání.
Prezident Zelenskyj v aktuálním prohlášení pro média přiznal, že Ukrajinu čekají velmi náročné měsíce. Podle jeho slov bude země pod silným tlakem až do září, a to jak přímo na bojišti, tak na diplomatické scéně. Partneři Kyjeva, které prezident nechtěl jmenovat, údajně žádají Ukrajinu, aby omezila své útoky na ruský ropný sektor.
Důvodem tohoto tlaku je prudký nárůst globálních cen ropy, který způsobila probíhající válka v Íránu a celková nestabilita na Blízkém východě. Zelenskyj však argumentuje tím, že údery na ruská energetická zařízení posilují vyjednávací pozici Ukrajiny. Podle jeho poradců jsou tyto operace nezbytné k tomu, aby Moskva pocítila reálné důsledky své agrese.
Pokud má dojít ke skutečné deeskalaci, musí podle Zelenského Rusko nejprve zastavit vlastní údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dále požaduje, aby se Moskva vrátila k trilaterálním mírovým rozhovorům pod taktovkou Spojených států. Ukrajinský prezident však otevřeně přiznal, že Washington se v současnosti zdráhá věnovat ukrajinskému mírovému procesu více času.
Prioritou Spojených států je momentálně situace v Íránu, což odsouvá ukrajinskou krizi na vedlejší kolej. Zelenskyj si je vědom, že jarní a letní období bude pro jeho zemi politicky i vojensky kritické. Přestože velikonoční příměří nabízí krátký oddych, ukrajinské vedení se připravuje na období intenzivního mezinárodního tlaku na ukončení války za podmínek, které nemusí být pro Kyjev ideální.
Ostatní evropské státy a NATO se mezitím snaží najít způsob, jak zachovat podporu Ukrajině i v situaci, kdy se americká politika mění. Evropská unie například naléhavě žádá Maďarsko o vysvětlení ohledně možných úniků informací směrem k Rusku.
Související
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák