Ruská intervence v Sýrii pomoc pouze předstírá, píše prestižní časopis

Podle zmíněné doktríny jsou autoritářští vůdci legitimní, zatímco lidový odpor proti nim nikoli.

Když Rusko před 18 měsíci zabralo Krym, zavládl na Západě zmatek. A vládne tam zas, když sleduje přesuny ruských letadel, těžké techniky a vojáků do Sýrie. K pochopení slov ruského prezidenta Vladimira Putina, který tvrdí, že smyslem intervence je porazit Islámský stát a omezit příliv uprchlíků do Evropy, pomůže připomínka dění na Ukrajině. Vnější souvislost obou konfliktů je zřejmá. Poprvé od ruské invaze se na Ukrajině dodržuje příměří. Což Rusku umožnilo přesunout speciální jednotky z Ukrajiny do Sýrie.

Russia at WAR with ISIS as its deadliest bombers head to Syria to wipe out evil jihadis http://t.co/HAzdg2pSVs pic.twitter.com/YDR5sPNHLo

— Daily Star (@Daily_Star) 30. Září 2015

Hlubší souvislost ale spočívá v doktríně Moskvy postavené na podpoře autoritáře a odporu k jeho opozici. Je sice pravda, že Putin je proti IS, ale je také pravda, že stejně tak je proti sekulárním demokratům ve své zemi a v Evropě. Rusko neobsadilo Ukrajinu kvůli tomu, aby zabránilo vojenskému puči, jak řekl Putin, ale aby vojensky zastavilo demokratické hnutí. "V Sýrii Rusko pomáhalo a asi i bude pomáhat prezidentovi Bašáru Asadovi potlačit veškerou opozici, nejen islamisty, kteří k ní patří," míní Snider.

Moskva nevidí rozdíl mezi univerzitními studenty manifestujícími v Kyjevě za sblížení s Evropskou unií a islamisty obsazujícími Sýrii. V obou případech v tom ruské vedení tuší blížící se domácí problém.

Nejdůležitější ze všeho je domácí mínění. Rusko, to je televizní kultura, a ruské televizní zpravodajství je tvořeno převážně informacemi o dění mimo Rusko. V minulých dnech televize opustily coby své hlavní téma Ukrajinu a věnují se Sýrii. Je třeba říci, že Rusko na Ukrajině nedosáhlo svých cílů. Tamní válka nemusí být úspěšná, byť jí EU věnuje jen malou pozornost. Ruští vůdci chtějí syrskou válku, v níž nehrozí žádné evropské sankce a kterou mohou vyhrát pro domácí publikum.

Russia will succeed where West probably didn’t want to – #Assad’s aide to RT http://t.co/qFhdW4tR8G pic.twitter.com/uQ0XKJOiCu

— RT (@RT_com) 1. Říjen 2015

Přitažlivosti Evropy se bojí Moskva víc než islámského terorismu. Postsovětské země, které se připojily k EU, jsou nejen svobodnější a bohatší než Rusko. Putin hovoří o bezostyšné roztahovačnosti a přehlíží základní fakt, totiž že EU se rozšiřovala z iniciativy nových členů. Ukrajinu Rusko zabralo, aby zabránilo další postsovětské zemi uspět tak, jak to Rusko nedokáže.

V ukrajinské válce nešlo nikdy jen o Ukrajinu samotnou. Vždy v ní šlo o zničení evropského projektu. Jestliže EU neuspěje, zmizí nebezpečí, že na ni Rusové budou pohlížet jako na další možnost. Jestliže se EU rozpadne na státy, Rusko se stane významným hráčem. Proto usiluje o zničení EU podporou radikálů a populistů, kteří jsou proti evropské integraci a usilují o rozpad na jednotlivé státy.

Zkušenost z Ukrajiny je důvodem, proč pochybovat o Putinově tvrzení, že Rusko chce svou intervencí v Sýrii pomoci Evropě při zvládnutí problému s uprchlíky. Možná jde právě o opak. Podporou Asadova režimu Rusko pomůže zvýšit počet uprchlíků a podpoří tak pravici v Evropě.

Officials: Russia appears to prepare for airstrikes in Syria http://t.co/bd7YGr69Jg via @CNN pic.twitter.com/689ylxAfFC

— Military Edge (@Military_Edge) 28. Září 2015

Rusko se nevěnuje domácí situaci, avšak má problémy, které se dají vyřešit ne na frontách venku, ale jedině doma. Putin se ve svém projevu v New Yorku snažil vyměnit hlavní ruské téma z Ukrajiny na Sýrii. Úspěšně glosoval americkou politiku v Iráku, avšak když vyjmenovával to, proti čemu je, podal přesný popis ruské intervence na Ukrajině. Odsoudil vytváření zón, v nichž panuje anarchie, což je přesně to, co Rusko vytvořilo na Donbasu. Odsoudil, jestliže někdo věří ve svou výjimečnost, což je přesně to, na čem Rusko postavilo své rozhodnutí vstoupit na Ukrajinu.