ROZHOVOR | Hrozí USA kolaps? Byly na kraji destabilizace, prozradil nám americký profesor

Je prezident Spojených států stále nejmocnějším mužem světa? Ohrožuje jeho pozici ruský prezident Vladimir Putin? Jsou USA nebezpečné? Odpovědi na tyto a další otázky jsme přinesli v první části rozhovoru, který si můžete přečíst zde.

Jak jsme už zmínili, příští rok nás čekají volby prezidenta Spojených států. Je na nich něco specifického?

Mohli bychom mít první prezidentku. Myslím, že je tu docela velká šance. Hillary Clintonová momentálně vede na míle daleko, je opravdu zvláštní vidět, že presidentský kandidát, který ještě nebyl prezidentem, vede o tak moc; jsou tu další kandidující demokraté, jeden z nich měl menší podporu od levicové části demokratů a to Bernie Sanders, ale Clintonová tu nominaci vyhraje. Bude mít jen malou opozici, v její straně jí během jara nikdo kritizovat nebude, zatímco republikánský kandidát, ať už to bude kdokoliv, bude muset zápasit s ostatními republikány, kteří se budou snažit ho zastavit. Takže ve straně bude probíhat vnitřní boj až někdy do začátku příštího roku, což by jim mohlo pomoci, protože v té době už budou mít kampaně, ale pravděpodobněji jim to ublíží, protože to bude znamenat, že z primárek vzejdou s někým oslabeným, kdežto Clintonová si bude hezky v klidu sedět a čekat na nominaci, bude mít měsíce a měsíce na přípravu jak republikány porazit a na jaře dokonce vést kampaň proti nim. A pokud se nestane něco špatného s ekonomikou, je favoritkou na vítěze, pokud přihlédneme k současnému stavu. Demokraté ale také mají výhodu v tom, že se jejich koalice rozrůstá, demokratičtí voliči zahrnující menšiny, imigranty, Hispánce, Asiaty, mladé lidi a další takové skupiny se v rámci celkových voličů zvětšuje. Republikánští voliči jsou všichni starší běloši a ti umírají a postupně... chápete... každý volební cyklus jsou republikáni zhruba o 2 % pozadu od minulého cyklu, takže musí přesvědčit o to více svých vlastních voličů nebo nějak proniknout mezi demokraty, a to tentokrát neudělali, protože ve svých kampaních vystupují proti imigrantům a znovu zastávají své nekompromisní názory a tím si znepřátelují ženy, mladé lidi a tak dále. Takže tím začnou v nevýhodě.

Jak tyto volby ovlivní světovou politiku obecně? Je zde něco, co by se mohlo změnit?

Svět se o tohle zajímá proto, že pokud je zvolen demokratický prezident, obzvlášť Hillary Clintonová, pak můžeme očekávat víc multilaterální přístup, větší spolupráci se spojenci a větší snahu vyřešit konflikty diplomatickou cestou. Clintonová byla za Obamy ministryní zahraničí, takže má mnoho zkušeností s diplomacií, ví toho hodně o světě, zná všechny světové představitele, zatímco většina republikánů by byla víc... nechci říct nutně nepřátelská, ale určitě by byli skeptičtější vůči jakékoli spolupráci, jakýmkoli diplomatickým iniciativám, chtěli by si zajistit moc... tím myslím vojenskou moc, oproti diplomacii, a byl by to někdo, kdo by věděl o světě mnohem méně. Kandidáti bývají většinou guvernéři, i když Rubio je senátor, takže pracuje v orgánu, který se zabývá zahraniční politikou, ale je to mladý senátor a zatím neprojevil velký zájem o zahraniční politiku kromě imigrace. Bude to někdo jako George W. Bush, kdo tak úplně nepřemýšlí a kdo tak úplně moc neví nic o zbytku světa, kdo bude těžce závislý na poradcích a kdo bude mnohem agresivnější ke komukoliv, kdo by pro USA představoval problém.

Jak volby ovlivní situaci na Blízkém východě? Můžeme nějak předpovídat, co se tam stane? Clintonová samotná byla označena jako jestřáb („hawk" – někdo, kdo prosazuje vojenskou akci před diplomacií, pozn. red.).

Jako jestřáb v porovnání s ostatními demokraty, ne v porovnání s ostatními republikány, to je velmi důležité. Myslím, že je více jestřáb oproti ostatním demokratům, včetně jejího manžela. Ale nevím, jak to situaci ovlivní, bude to záležet na tom, jak se to vyvine.

Mohou tyto volby nějak destabilizovat USA?

Ne okamžitě, to si nemyslím, ale v delším časovém rozmezí jsme v celkem nebezpečné situaci. Je tu jedna strana, republikánská strana, která se rozhodla, že svých zájmů nejlépe dosáhne skrz konfrontaci a odmítnutí kompromisu. A americký systém, protože je to prezidentský systém se všemi svými vzájemně propletenými částmi, není tak úplně navržen, aby fungoval v takovém nekompromisním ideologickém prostředí. Ideologie je určitě na vzestupu, demokraté jsou také nějakou dobu ideologicky konzistentní, jen mnohem méně, než republikáni. Nyní jde spíše o parlamentní strany, které se snaží operovat v neparlamentním systému a to má potenciál destabilizovat zemi. Nejblíže jsme ke skutečné destabilizaci byli myslím ve chvíli, kdy republikáni vyhrožovali, že nezvýší dluhový strop, což je možnost vlády půjčovat si peníze. Pokud by k tomu skutečně došlo, mohlo by to způsobit, že by se USA sesypaly kvůli svým dluhům a to se nikdy nestalo během těch 200 let. USA jsou v těžkých časech bezpečným útočištěm pro světové bohatství, protože všichni věří, že Amerika bude schopná splatit všechny svoje pohledávky, takže pokud Číňané a všichni ostatní chtějí někam schovat svoje peníze, koupí americké obligace. A kdyby Spojené státy doopravdy zkolabovaly, čímž republikáni hrozili, to by destabilizovalo světový trh a nevíme, co by to mělo za následky. Je to nebezpečné, protože jsme se domluvili, že budeme podle potřeby zvyšovat dluhový strop a pak se republikáni rozhodli, že to neudělají, že to použijí jako politickou páku a že tak z Obamy dostanou nějaké ústupky. A to je prostě velmi, velmi nebezpečné, hráli si s ohněm.

Mou další otázku už jste částečně zodpověděl, kdo podle Vás projde primárkami? Řekl jste Clintonová a Rubio...

Clintonová určitě vyhraje demokratickou nominaci to je téměř jisté, tak jisté jak si jen v politice můžete být. Letos byla soutěž mezi republikány dost netypická. Je v ní rekordní počet kandidátů, obvykle je to tak sedm nebo osm, během svého vrcholku však měla letos 21 kandidátů a ti z nich, kteří momentálně v průzkumech vedou, nemohou tak úplně nominaci vyhrát. Trump nebyl nikdy zvolen do žádného úřadu. Ben Carson, neurochirurg, je pravicový magor, je to blázen. Nejnovější věcí, kterou poslední dobou tvrdí je to, že pyramidy postavil biblický Josef jako velké sýpky a že to má co do činění s mimozemšťany – je to blázen. Ale má základnu v krajní pravici a je to černoch. Republikáni by moc chtěli, aby jejich kandidát byl černoch, mohli by totiž říct, že to nejsou rasisté. Podle průzkumů vedl v některých státech a dokonce v primárkách v Iowě a New Hampshire. A pak tu je Ted Cruz, kterého také podporuje krajní pravice, je senátorem, takže je legitimním úředníkem, ale stejně tak mu zbytek jeho vlastní strany nedůvěřuje. Znepřátelil si většinu svých kolegů v senátu, včetně republikánů a většina lidí si myslí, že nemůže být nominován. Ale podle průzkumů je v tuto chvíli mezi těmito třemi lidmi rozloženo skoro 50 % hlasů. Ostatní kandidáti se perou o zbytek.

Takže se zdá, že nejlepší pozici tedy mají: Jeb Bush, bratr bývalého prezidenta George W. Bushe a syn bývalého prezidenta George Bushe (staršího, pozn. red.), Marco Rubio, mladý senátor z Floridy a pak Scott Walker, guvernér Wisconsinu. Všichni pocházejí z tzv. „swing" států, což znamená, že jejich voliči se mohou rozhodnout buď pro republikány, nebo pro demokraty. Scott Walker se ale už stáhnul, nikam se neposouval, měl příšernou kampaň. Jeb Bush má problémy, propouštěl zaměstance, snižoval výdaje. Sice ze začátku získal nejvíc peněz, má nejznámější jméno, má velmi dobré kontakty v republikánských kruzích, ale podobně jako Walker má příšernou kampaň a v současnosti se podle průzkumů pohybuje někde mezi 1-2 %. Jeho popularita klesá už nějakou dobu. Takže zůstává Rubio jako poslední z původních vážných kandidátů. Jsou tu ale další, kteří by se dali považovat za vážné kandidáty – John Kasich, guvernér Ohia, Ohio je zásadní „swing" stát a je celkem umírněný repubzásadní „swing" stát a je celkem umírněný republikán, pokud by byl zvolen, myslím, že by měl největší šanci porazit Clintonovou. Víte, líbí se hodně demokratům, ale právě kvůli tomu se zas až tak nezamlouvá některým republikánům, takže si nemyslím, že ho nakonec nominují. Pak je tu Chris Christie – guvernér New Jersey – to bude určitě volit demokraty, ale Christie má pro demokraty jisté kouzlo, byl guvernérem demokratického státu, takže ví, jak s nimi spolupracovat, ale právě kvůli tomu, že je příliš umírněný ho nenominují. Navíc byl kolem něho nějaký skandál ohledně jeho vlády. Je to jen proces eliminace, volná aréna. Někteří vědí, že nebudou nominovaní, někteří kandidují, aby zvýšili svůj profil třeba pro budoucí kandidaturu, nebo se snaží o to, aby si je pak někdo vybral jako viceprezidenty nebo aby jen třeba prodali nějaké knihy a dostali se do televize jako třeba Mike Huckabee, bývalý guvernér Arkansasu, který kandidoval v roce 2008 a kandiduje znovu. U něj se zdá, že jeho cílem je jen si udělat jméno, aby se dostal do zpráv Foxu a aby mohl prodávat své knihy. Následuje ho křesťanská pravice, ale nikdo nepředpokládá, že by byl nominován. Takže je to jen proces eliminace, osobně si myslím, že to bude Rubio. Je to někdo, kdo by mohl být brán jako vážný kandidát na prezidenta a do teď si neznepřátelil velké skupiny republikánů.

Pokud teď přeskočíme Clintonovou, pokud by nebyla nominovaná... bude prezidentský kandidát pokračovat směrem, který vytyčil Obama? Protože se předpokládá, že Clintonová by v jeho politice pokračovala, ale pokud by zvolena nebyla?

Ano, zachovala by většinu Obamovy politiky. Pokud by zvolena nebyla, republikánský prezident by se snažil zvrátit co možná nejvíce věcí, co Obama zavedl, třeba již zmíněnou reformu zdravotní péče. Jestli by ale byli schopní to udělat, to už není jasné, částečně proto, že by byla třeba nová legislativa. Republikáni pravděpodobně znovu zvítězí v Kongresu, ale do teď nikdy nepřišli s náhradním plánem, takže by vzali zdravotní péči milionům lidí a to se snadněji řekne, než udělá. Dokud byl Obama prezidentem, mohli hlasovat proti Obamacare už jenom z principu, aby tím vyjádřili svůj postoj. Ale pokud by se měli vypořádat s tím, že miliony lidí jsou nyní závislé na tomto systému, není jasné, co by udělali. Zaujali by tvrdší postoj vůči imigraci, nelegální imigraci, zaujali by tvrdší postoj vůči životnímu prostředí – mohli by zvrátit jakoukoli dohodu, kterou vyjedná Obama na nadcházející konferenci v Paříži, například ke snížení skleníkových plynů – tvrdí, že by roztrhali dohodu s Íránem, ale to zase mohou tvrdit teď, pokud by tomu ale skutečně museli čelit, pak by měli proti sobě Německo, Francii, Británii, Čínu, Rusko... prostě už žádnou další dohodu s takovými hráči nedostanete. Není jasné, co by ve skutečnosti udělali. Ale vzhledem k tomu, že v současnosti se předhánějí pouze o republikánské hlasy, tak zaujímají ty nejextrémnější možné postoje. A to je částečně důvod, proč si Jeb Bush vede tak zle, protože se zdráhá něco takového udělat. Možná proto, že si představuje, že by skutečně mohl být prezidentem, vzhledem k tomu, že jeho otec byl prezident, jeho bratr byl prezident... takže se zdá pravděpodobné, že by mohl být prezidentem také a jen myslí dopředu, tak aby se pak nedostal do bezvýchodné situace. A pak se ukázalo, že prostě neumí vést kampaně.

Takže říkáte, že pokud se Clintonová nebo jiný demokratický kandidát nestane prezidentem, můžeme očekávat, že USA udělají obrovský krok zpět?

Já bych to tak nazval. Republikáni by to nazvali velkým pokrokem. Myslí si, že Obama byl pro Ameriku a svět v mnoha věcích katastrofou, ale myslím, že obecně z pohledu většiny Evropanů a možná z pohledu většiny evropských politických představitelů by to byl krok zpět. Se Spojenými státy by se hůře vyjednávalo, méně by je zajímal nějaký kompromis, méně by spolupracovaly se spojenci. Mnohem méně by je zajímal pohyb evropským směrem, utrpěla by sociální politika – zdravotní pojištění a tak... obecně by to byla mnohem nepřátelštější země.

Můžete zhodnotit Obamovu vládu? Jaká jsou pozitiva a co se mu naopak nepovedlo?

Podle mě zachránil ekonomiku. Sice se mu v roce 2009, kdy se ujal vlády, nepovedlo prosadit všechna opatření, která mohla být k užitku, ale povedlo se mu prosadit některá opatření, která vytáhle ze štychu automobilový průmysl, program Stimulus investoval 800 milionů dolarů do ekonomiky, když se neuvěřitelným způsobem propouštělo, to stabilizovalo systém a vedlo k dalším menším dohodám – veřejným pracím, investicemi do další generace, energetické technologie, které se nyní začínají vyplácet. Myslím si, že zdravotní reforma byla velmi důležitá, poprvé totiž vytvořila nárok Američanů na zdravotní pojištění, které doteď neměli – bylo to pouze o tom, zda jste měli to štěstí, abyste dostali zaměstnání, které vám poskytlo zdravotní péči. Podle mě je dohoda s Íránem velký úspěch, obecně prezentování USA jako více spolupracující a méně konfrontační stát je úspěch.

Jako fiasko bych viděl jeho neschopnost být víc agresivní vůči republikánům. Ze začátku se snažil s nimi uzavřít nějaké dohody, i když oni od počátku tvrdili, že mu nepomůžou, vše zablokují, že 100 % hlasů půjde proti všem jeho iniciativám, že ho budou vinit za všechno, co se stane, to řekli, ale on se snažil najít nějaký základ, kde by se mohli společně dohodnout, hledal nějaké dohody, které by snížili schodek rozpočtu ve chvíli, kdy stát potřeboval peníze utrácet, aby se ekonomika mohla oživit. Takže svým způsobem pomohl k tomu, aby bylo oživení ekonomiky pomalejší, než bylo nezbytně nutné a pak se zapletl do toho rizika s dluhovým stropem, kdy se pokoušel vyjednávat, ale republikáni si v podstatě vzali světovou ekonomiku jako rukojmí a on prostě neměl... když to zkusili podruhé, tak s nimi už nevyjednával, prostě řekl ne. Pak se podvolili, ale měl to udělat už poprvé, protože riskoval zhroucení USA i světa. Později si uvědomil, že to byla chyba. Ale opravdu se snažil být prezidentem, který překlene rozdíly – rozdíly mezi bělochy a černochy, rozdíly mezi demokraty a republikány, rozdíly mezi republikánskými a demokratickými státy. Jeho první projev v roce 2004, který z něj na demokratickém národním shromáždění udělal známého člověka, byl celý o překonání rozdílů a o smírčí postavě, ale přepočítal se v tom, co je v dnešní americké politice možné.

Je Obama prezidentem, na kterého se bude vzpomínat?

To ano, bude se na něj vzpomínat, protože je černoch. Do listopadu 2008 si nikdo nebyl jistý, jestli Amerika někdy bude mít za prezidenta černocha. Dokud se to vlastně nestalo, tak jsme si nebyli jistí. A kdyby byl jen černoch a jinak otřesný prezident, pak nevím, byl by asi jen poznámka pod čarou, zajímavá poznámka pod čarou, ale byl to dobrý prezident a také černoch a rozbil jednu bariéru, což bylo závaží, které viselo na rasové nesnášenlivosti. A pak byl zvolen podruhé. Dokázal, že Amerika je schopná zvolit za prezidenta černocha, že je schopná mít ráda prezidenta černocha a že je schopná ho potom ještě znovu zvolit. A myslím, že to jistým způsobem změnilo image Ameriky. Určitě se na něho bude kvůli tomu vzpomínat. Nemyslím, že se na něj bude vzpomínat kvůli velkým událostem jako třeba 2. světová válka, protože prostě žádný takový konflikt neproběhl. Nebude se na něj vzpomínat, protože zachránil zemi před hospodářskou krizí, protože i když tu v letech 2008 a 2009 byla jistá možnost, ještě se to nestalo. Franklin Roosevelt se dostal do úřadu v době, kdy krize už dávno udeřila a každý cítil její dopady, ale té krizi mohl předejít a mohl být skvělým prezidentem, který by ale nikdy neobjevil svoje lepší já, protože situace byla extrémně vážná a extrémně nebezpečná v době, kdy nastoupil do funkce, a prostě udělal správná rozhodnutí.