Prezidentské volby v USA 2016: Vše, co potřebujete vědět

Harmonogram prezidentských voleb v USA v roce 2016

1. února 2016 - Stranická shromáždění v Iowě (demokraté i republikáni).

9. února 2016 - Demokratické i republikánské primárky v New Hampshiru.

20. února 2016 - Demokratická shromáždění v Nevadě a republikánské primárky v Jižní Karolíně.

23. února 2016 - Republikánská shromáždění v Nevadě.

27. února 2016 - Primárky demokratů v Jižní Karolíně.

1. března 2016 - Takzvané volební "superúterý"; demokratické primárky a shromáždění v Alabamě, na Americké Samoe, v Arkansasu, Coloradu, Georgii, Massachusetts, Minnesotě, Oklahomě, Tennessee, Texasu, Vermontu a Virginii; republikánské primárky a shromáždění v Alabamě, na Aljašce, v Arkansasu, Georgii, Massachusetts, Minnesotě, Oklahomě, Tennessee, Texasu, Vermontu, Virginii a Wyomingu.

5. března 2016 - Primárky a shromáždění v Kansasu, Louisianě a Nebrasce (demokraté i republikáni) a republikánské primárky v Kentucky a Maine.

6. března 2016 - Shromáždění demokratů v Maine a republikánské primárky v Portoriku.

8. března 2016 - Primárky a shromáždění v Michiganu a Mississippi (demokraté i republikáni) a republikánské primárky na Havaji a v Idahu.

12. března 2016 - Republikánská shromáždění ve federálním distriktu (Washington, D.C.) a na Guamu.

15. března 2016 - Primárky a shromáždění na Floridě, v Illinois, Missouri, Severní Karolíně a Ohiu (demokraté i republikáni) a republikánské primárky v Severních Marianách.

19. března 2016 - Republikánská shromáždění na Panenských ostrovech.

22. března 2016 - Demokratické primárky a shromáždění v Arizoně, Idahu a Utahu a republikánské primárky a shromáždění na Americké Samoe, v Arizoně a Utahu.

26. března 2016 - Primárky a shromáždění demokratů na Aljašce, Havaji a ve Washingtonu.

29. března 2016 - Republikánská shromáždění v Coloradu.

5. dubna 2016 - Demokratické a republikánské primárky ve Wisconsinu.

9. dubna 2016 - Shromáždění demokratů ve Wyomingu.

19. dubna 2016 - Demokratické a republikánské primárky v New Yorku.

26. dubna 2016 - Primárky a shromáždění v Connecticutu, Delaware, Marylandu, Pensylvánii a Rhode Islandu (demokraté i republikáni).

3. května 2016 - Demokratické a republikánské primárky v Indianě.

7. května 2016 - Shromáždění demokratů na Guamu.

10. května 2016 - Primárky v Západní Virginii (demokraté i republikáni) a republikánské primárky v Nebrasce.

17. května 2016 - Demokratické primárky v Kentucky a Oregonu (rovněž i republikáni).

24. května 2016 - Primárky republikánů ve Washingtonu.

4. června 2016 - Demokratická shromáždění na Panenských ostrovech.

5. června 2016 - Demokratická shromáždění v Portoriku.

7. června 2016 - Primárky a shromáždění demokratů a republikánů v Kalifornii, Montaně, New Jersey, Novém Mexiku, Severní Dakotě (pouze demokraté) a Jižní Dakotě.

14. června 2016 - Demokratické primárky v distriktu Washington, D.C.

18. - 21. července 2016 - Celonárodní sjezd (konvent) republikánů v Clevelandu v Ohiu.

25. - 28. července 2016 - Celonárodní sjezd (konvent) demokratů v pensylvánské Filadelfii.

26. září 2016 - První debata prezidentských kandidátů.

4. října 2016 - Debata kandidátů na viceprezidenta.

9. října 2016 - Druhá debata prezidentských kandidátů.

19. října 2016 - Poslední debata prezidentských kandidátů.

8. listopadu 2016 - Faktická volba prezidenta (volba volitelů).

19. prosince 2016 - Volba prezidenta sborem volitelů.

5. ledna 2017 - Oficiální vyhlášení výsledků voleb.

20. ledna 2017 - Inaugurace nového prezidenta a viceprezidenta.

Nejčastější otázky a odpovědi

Kdo může kandidovat na úřad amerického prezidenta?

Prezidentský kandidát musí být rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že se může narodit kromě USA i na americkém tichomořském území Guamu, v Portoriku či na Panenských ostrovech, nebo americkým občanům v zahraničí, a žít zde alespoň 14 let. Další podmínkou je věk nejméně 35 let.

Kdo může volit?

Aktivní volební právo mají zaručeno ústavou všichni občané USA starší 18 let (až do roku 1971 byla podmínkou hranice 21 let). Volební právo nesmí být podle 15. ústavního dodatku z roku 1870 nikomu odebráno z rasových důvodů.

Stává se občan USA po dovršení 18 let automaticky voličem?

Ne. Chce-li se Američan voleb zúčastnit, musí se nejdřív zaregistrovat. Stačí včas vyplnit formulář (na úřadech, ale i jiných místech, či po internetu). V některých státech tak lze učinit přímo v den voleb ve volební místnosti. Výjimkou je Severní Dakota, v níž není registrace třeba.

Kdy o registraci k volbám americký občan přijde?

V případě přestěhování, uvěznění, nebo když je občan prohlášen soudem za nesvéprávného. Ke ztrátě registrace vedou i dvě po sobě následující neúčasti ve federálních volbách.

Jak se vybírají dva hlavní kandidáti na prezidenta?

Politický maraton, z něhož vykrystalizují kandidáti z řad republikánů a demokratů, začíná letos v únoru. Pokud není kandidát dopředu jasný, vzejde nejvhodnější adept ze stranických primárních voleb a volebních shromáždění. Vítěz je poté v létě na sjezdu (konventu) své strany delegáty potvrzen a oficiálně nominován. Svého viceprezidenta si každý kandidát volí sám. Vlastní kampaň, včetně televizních debat, se koná v září a říjnu.

Koho občané ve skutečnosti volí?

Občané nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele, kteří volbu prezidenta po celonárodním hlasování obstarají za ně. Po formální stránce tedy prezidentské volby v USA nesou znaky nepřímých dvoustupňových voleb.

Co je sbor volitelů?

Je jím instituce vytvořená na základě ústavy, která po volbách oficiálně volí prezidenta. Sbor má celkem 538 členů; počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá zastoupení poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoli kandidáta, názor voličů je ale v naprosté většině případů pro volitele určující. Většina i jen jednoho hlasu znamená pro vítěze zisk všech volitelů příslušného státu.

Volí se viceprezident odděleně?

Ne. Prezident s viceprezidentem tvoří společný "volební balíček". Nelze je míchat nebo párovat s jinými kandidáty.

Co následuje po faktické volbě prezidenta 8. listopadu (respektive volbě volitelů)?

Sbor volitelů zvolí prezidenta 19. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2017. Nový prezident bude tradičně inaugurován 20. ledna 2017, kdy se ujme funkce. Do té doby zůstává u moci předchozí administrativa.

Přehled republikánských kandidátů na prezidenta USA

Jeb Bush (62) - Bývalý guvernér Floridy (1999 a 2007). Pochází z prezidentské rodiny, nejvyšší funkci zastávali jeho bratr a otec, George Bush mladší a starší. Působil v bankovnictví a v realitách. V letech 1987 až 1988 byl floridským ministrem obchodu. Úvahy o jeho kandidatuře se v médiích objevovaly již několik let. Absolvoval latinoamerická studia na Texaské univerzitě, část studijních let strávil v Mexiku. Hovoří plynně španělsky. Je ženatý, jeho manželka pochází z Mexika; mají tři děti. S politikou koketuje i jeho nejstarší syn George Prescott Bush (39).

Ben Carson (64) - Bývalý špičkový neurochirurg, v politice je ale nováčkem. Mezi republikánskými uchazeči je jediným Afroameričanem, těší se podpoře radikálního konzervativního hnutí Tea Party. Pochází z chudých poměrů, absolvoval prestižní Yaleovu univerzitu. V roce 1984 se ve svých 33 letech stal primářem dětské neurochirurgie (nejmladším v USA na této pozici). Jako lékař proslul náročnými zákroky, koncem 80. let například úspěšně oddělil siamská dvojčata, jež byla srostlá zadní částí hlavy. V kampani vzbudil pohoršení, když přirovnal postoj Američanů k Syřanům prchajícím před válkou k obavám lidí před "vzteklými psy". Je ženatý, má tři syny.

Chris Christie (53) - Guvernér státu New Jersey (od roku 2010). Na vrchol přízně voličů ho vynesly jeho krizová práce během ničivého úderu hurikánu Sandy v roce 2012 či rozšíření pomoci pro drogově závislé. K politice se dostal již jako teenager, když se podílel na kampani republikánského guvernéra. Vzděláním právník, působil jako státní zástupce v New Jersey (2002 až 2008). Podílel se na volebních kampaních George Bushe staršího i mladšího. Je ženatý, má čtyři děti.

Ted Cruz (45) - Texaský senátor (od roku 2013); patří ke konzervativnímu křídlu republikánů, má podporu radikálního hnutí Tea Party. Proslul jako ostrý kritik kroků prezidenta Baracka Obamy, zejména jeho reformy zdravotnictví. Vystudoval Princetonskou univerzitu a právo na Harvardu. Podílel se na kampani George Bushe mladšího, v letech 2003 až 2008 působil jako právní zástupce Texasu, dohlížel na odvolání týkající se státu. Je potomkem Američanky a kubánského imigranta s americkým občanstvím, narodil se v kanadském Calgary. S manželkou mají dvě dcery.

Carly Fiorinaová (61) - V letech 1999 až 2005 řídila počítačovou firmu Hewlett-Packard (HP), byla považována za jednu z nejvlivnějších žen byznysu. Nikdy nezastávala veřejný úřad, v roce 2010 se ucházela o senátorský post za Kalifornii, její kandidatura ale zkrachovala. O dva roky dříve byla ve volebním týmu prezidentského uchazeče Johna McCaina. Vystudovala filozofii a středověkou historii na Stanfordově univerzitě a v roce 1980 získala titul z ekonomie na Marylandské univerzitě. Týž rok nastoupila do firmy AT&T, kde pracovala 19 let. Je podruhé vdaná, vychovala dvě nevlastní dcery.

Jim Gilmore (66) - Bývalý guvernér Virginie (1998 až 2002). V roce 2001 byl předsedou Republikánského národního výboru. Na přelomu tisíciletí vedl kongresovou komisi, pojmenovanou jeho jménem, která radila prezidentům Billu Clintonovi a Georgi Bushovi mladšímu v otázkách boje proti terorismu. Vzděláním právník, v letech 1994 až 1997 byl státním zástupcem ve Virginii. O stranickou nominaci již krátce usiloval ve volbách v roce 2008. Je ženatý.

Mike Huckabee (60) - Bývalý guvernér státu Arkansas (1996 až 2007); předtím byl tři roky náměstkem arkansaského guvernéra. Je někdejším baptistickým pastorem (studoval na univerzitách v Arkansasu a Texasu), o Bílý dům se neúspěšně ucházel již v primárkách v roce 2008. V posledních letech se z politiky vytratil, moderoval například vlastní pořad v televizi Fox News. Tvrdě se vymezuje vůči podle něj málo tvrdému přístupu současného prezidenta Baracka Obamy k teroristům z Islámského státu. Je ženatý, má tři děti.

John Kasich (63) - Od roku 2011 je guvernérem Ohia. Má 18letou zkušenost z působení ve Sněmovně reprezentantů (1983 až 2001). Pracoval jako investiční bankéř, do pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 byl ředitelem její pobočky ve městě Columbus. O nominaci se ucházel již v roce 2000. Je absolventem politologie na Ohijské státní univerzitě. V 26 letech se stal nejmladším člověkem, který kdy byl zvolen do ohijského Senátu. Má české, maďarské a chorvatské kořeny. Podruhé se oženil, má dvě dcery - dvojčata.

Rand Paul (53) - Senátor z Kentucky (od roku 2011); libertarián, má podporu v řadách konzervativního hnutí Tea Party. Se špičkami republikánů se často dostává do sporů. Je zastáncem tvrdé rozpočtové discipliny. Před několika lety na sebe přitáhl pozornost, když více než 12 hodin od řečnického pultu hřímal o hrozbě nasazení bezpilotních letounů proti americkým občanům na území USA. Povoláním je oční lékař, v roce 1995 založil vlastní kliniku. Jeho otec Ron Paul se několikrát neúspěšně ucházel o republikánskou nominaci. Je ženatý, má tři děti.

Marco Rubio (44) - Senátor za stát Florida (od roku 2011); pochází z rodiny kubánských přistěhovalců. Má podle pozorovatelů šanci oslovit nejen Američany latinskoamerického původu, ale také výrazně konzervativní voliče. Podporuje legalizaci pobytu nelegálních imigrantů a ostře odmítá diplomatické sbližování Washingtonu a Havany. Do politiky na lokální úrovni vstoupil krátce po studiích práva na Miamské univerzitě. V letech 2000 až 2008 zasedal v místním parlamentu na Floridě. Je ženatý, má čtyři děti.

Rick Santorum (57) - Bývalý pensylvánský senátor (1995 až 2007); v roce 2012 byl v prezidentských primárkách druhým nejsilnějším kandidátem strany, pokořit ho dokázal jen Mitt Romney. Voličům slibuje snížení vládních výdajů či omezení počtu ilegálních přistěhovalců. Je považován za velmi konzervativního, zvláště co se týká témat jako je interrupce či homosexualita. Působil jako právník, v období 1991 až 1994 zasedal ve Sněmovně. Je ženatý, má sedm dětí.

Donald Trump (69) - miliardář, realitní magnát a televizní celebrita. Je mimo jiné prezidentem firmy The Trump Organization, která ovládá hotely, reality či golfová hřiště. Loni na podzim prodal společnost Miss Universe Organization, která pořádá Miss Universe a další soutěže krásy. Vystudoval ekonomii na Pensylvánské univerzitě. Mezi republikány je zatím nejvýraznějším kandidátem. Jeho kampaň je založena na kontroverzních výrocích (například na adresu imigrantů či žen), které vzbuzují kritiku oponentů, ale zároveň mají i značný ohlas v médiích. Je potřetí ženatý, má pět dětí.

Přehled demokratických kandidátů na prezidenta USA

Hillary Clintonová (68) - Bývalá první dáma USA (její manžel Bill Clinton byl prezidentem v letech 1993 až 2001), bývalá senátorka za New York (2001 až 2009), kandidátka v prezidentských primárkách 2008 a ministryně zahraničí z let 2009 až 2013 v administrativě prezidenta Baracka Obamy. Členkou Demokratické strany je od roku 1968; předtím se věnovala práci pro republikány. Uznávaná právnička (absolvovala Yaleovu univerzitu) měla jako první dáma USA ambice podílet se na prezidentské moci. Její rozsáhlá kampaň za systém všeobecného zdravotního pojištění ale skončila v roce 1994 fiaskem. Clintonová rovněž vypovídala před velkou porotou o aféře Whitewater - případech finančních podvodů kolem realitního podniku, kterého se s manželem účastnila. Obvinění ale nebyla vznesena.

Je považována za favoritku demokratických primárek. V kampani se zatím vyjádřila pro přísnější zákony na kontrolu zbraní, striktnější vízový režim či vyšší zdanění bohatých Američanů. Její šance by mohla zkomplikovat aféra s používáním soukromého e-mailu v době, kdy byla ministryní. Clintonová měla údajně také nařídit zaměstnanci svého resortu, aby kvůli technickým problémům odstranil z jednoho dokumentu označení jako utajovaný a poslal jej nezabezpečeným způsobem. Republikáni ji kritizují i za "kauzu Benghází", Clintonová však odmítá, že by ona či její úřad pochybil bezprostředně po ataku v Libyi, který stál život čtyři Američany včetně velvyslance. Je vdaná, má jednu dceru a vnučku.

Martin O'Malley (53) - V letech 2007 až 2015 byl guvernérem Marylandu, předtím osm let zastával funkci starosty města Baltimore. Profesí právník předsedal v letech 2011 až 2013 Asociaci demokratických guvernérů. Po opuštění státní správy zamířil do akademické sféry, je profesorem na Univerzitě Johnse Hopkinse. V primárkách v roce 2008 podporoval Clintonovou proti Baracku Obamovi, v 90, letech patřil k blízkým politickým spojencům exprezidenta Billa Clintona. Do politiky se poprvé snažil dostat v roce 1990, když neúspěšně kandidoval do Senátu v Marylandu. Je ženatý, má čtyři děti.

Bernie Sanders (74) - Senátor za stát Vermont (od ledna 2007), bývalý poslanec Sněmovny reprezentantů (1991 až 2007) a někdejší starosta města Burlington (1981 až 1989). Politik, který se označuje za "socialistického demokrata", je nejdéle sloužícím nezávislým členem Kongresu (demokratem od roku 2015). Je zaníceným podporovatelem levicového politického proudu a obdivovatelem skandinávského modelu sociálního státu. Volá po bezplatném školství v USA, odstranění "třídy milionářů" či ještě přísnějších pravidlech pro Wall Street. Je podruhé ženatý, má jedno dítě a tři nevlastní potomky. Sandersův otec se do USA dostal jako židovský imigrant z Polska. Zbylí členové rodiny se stali oběťmi holokaustu.