Globalizace selhala? Slavný ekonom přišel s překvapivým závěrem

Úspěšnější než šlo doufat

Ekonom jako příklad uvádí projekt evropské integrace, práci bretton-woodských institucí, odstranění převládajících kapitálových kontrol, rozsáhlou expanzi zahraničních investic či velký nárůst v přeshraničním pohybu osob -  to vše podle něj udávalo jasný směr. Summers zmiňuje též domácí hospodářský růst podporovaný technologiemi jako kontejnerové zásilky a internet, který integraci výrazně usnadnil, či legislativní změny uvnitř jednotlivých zemí i mezinárodní dohody mezi státy, díky nimž se svět stal menším a mnohem propojenějším.  

"Tento široký program globální integrace byl úspěšnější, než se dalo rozumně doufat," konstatuje profesor. Připomíná, že mezi velmocemi nevypukla žádná válka. Též globální životní úroveň rostla rychleji než v jakékoliv předchozí historické etapě, podotýká expert. Doplňuje, že materiální vzestup šel ruku v ruce s rapidním progresem v boji s hladem, emancipací žen, šířením gramotnosti a prodlužováním života.

"Svět, v němž bude za pár let více smartfounů než dospělých, je světem, který nabízí příležitost více lidem než kdykoliv předtím," myslí si Summers. Poukazuje, že navzdory tomu na Západě probíhá revolta proti globální integraci.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Odborník připomíná, že všichni čtyři hlavní kandidáti na amerického prezidenta - Hillary Clintonová, Bernie Sanders, Donald Trump a Ted Cruz - například odmítají princip svobodné tržní iniciativy předchozího období v podobě Transpacifického partnerství (TPP). "Trumpovy návrhy oddělit Mexiko zdí, vypovědět obchodní dohody a perzekvovat muslimy jsou mnohem populárnější než on sám," pokračuje Summers. Zmiňuje též, že hnutí za vystoupení Velké Británie z EU má dlouhodobou podporu a může zvítězit.

"Kdykoliv je jakýkoliv aspekt projektu EU předmětem lidového referenda, selže," varuje profesor. Konstatuje, že pod tlakem velkého přílivu běženců se zřejmě začne hroutit evropský princip otevřených hranic. Z velké části kvůli politickým omezením pak růst mezinárodních finančních institucí nedokáže držet tempo s růstem globální ekonomiky, soudí odborník.         

Podle Summerse je jedním z podstatných důvodů uvedeného odporu nedostatek znalostí. "Každý, kdo ztratí práci, protože se továrna přestěhuje do zahraničí, to ví; mnozí, kdo přišli o práci z místních důvodů, viní globalizaci," vysvětluje ekonom. Dodává, že nikdo však již nepoděkuje mezinárodnímu obchodu za skutečnost, že si díky němu za svou výplatu koupí dvojnásobek oblečení, hraček a dalšího zboží, než by bylo jinak možné.

Také ti exportéři, kteří se prosadí mají tendenci velebit svou odvahu, nikoliv mezinárodní dohody, pokračuje profesor. Podle jeho názoru je tak nepochybně čas, aby političtí lídři a obchodní komunita vysvětlovali lidem přínosy globální integrace. "Ale v těchto dobách, kdy  se trendy ubírají špatným směrem, je těžké být optimistou ohledně takových snah," přiznává expert.

Naděje pro střední třídu

Jádro revolty proti globální integraci přesto neleží jen v neznalosti, deklaruje Summers. Vysvětluje, že v jistém smyslu - a bohužel ne zcela neodůvodněném - je globalizace stutečně projektem nastaveným elitami pro elity, který bere jen málo v potaz zájmy běžných lidí. "Ti považují program globalizace jako určovaný převážně společnostmi, které úspěšně štvou jednu zemi proti druhé," dodává ekonom. Poukazuje, že když lidé čtou odhalení v kauze panamských dokumentů, dospějí k závěru, že globalizace nabízí bohatým dobrou příležitost vyhnout se placení daní a předpisům, což nedokáže nikdo další. Stejně tak lidé vidí rozklad, který provází globální integraci, kdy místní komunity trpí, pokud velcí lokální zaměstnavatelé podlehnout zahraniční konkurenci, připouští profesor.               

"Co bude dál? Co by se mělo stát?" pokládá otázky Summers. Domnívá se, že elity mohou pokračovat v nastoupené cestě integračního projektu a bránit existující řád v naději, že získají dostatečnou podporu veřejnosti a jejich úsilí nebude zmařeno. Příklady americké prezidentské kampaně a debaty o Brexitu dle experta naznačují, že tato strategie může fungovat. V takové případě by pravděpodobně došlo pouze k pauze v pokračování globální integrace a úsilí by se zaměřilo na zachování již dosaženého, přičemž by se spoléhalo na možnost, že technologie a růst postupně podnítí svět k další integraci, nastiňuje ekonom.      

Historická zkušenost, především pak meziválečné období, však podle profesora není příliš povzbudivá ohledně toho, že by neřízená globalizace mohla uspět při absenci bez silné systémové podpory či pevných globálních institucí.  

Za mnohem slibnější proto Summers považuje následující myšlenku: Propagace globální integrace se může stát projektem hnaným zezdola namísto shora. "Takový důraz může znamenat posun od propagování integrace k řízení jejích důsledků," soudí odborník. Doplňuje, že by se jednalo o posun od mezinárodních obchodních dohod k mezinárodním harmonizačním dohodám, v nichž by otázky jako pracovní právo a ochrana životního prostředí tvořily jádro, zatímco otázky spojené s posilováním zahraničních výrobců by byly až sekundární.   

"To by též znamenalo věnovat stejně velký politický kapitál daňovým únikům v řádu bilionů dolarů či vyhýbání se pravidlům prostřednictvím přeshraničního odlivu kapitálu, jaký v současnosti věnujeme obchodním dohodám," konstatuje ekonom. Takový přístup by dle Summerse podpořil středostavovské rodiče po celém světě, kteří pochybují, ale stále zoufale doufají, že jejich děti mohou žít lepší život, než měli oni.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.