Široký konsensus v podpoře globální hospodářské integrace jakožto síly míru a prosperity byl od konce druhé světové války pilířem mezinárodního řádu, konstatuje ekonom Lawrence Summers. Profesor z prestižní Harvardovy univerzity v komentáři pro server Washington Post nastínil, proč se nyní tento princip hroutí a zvedá se proti němu silný odpor.
Úspěšnější než šlo doufat
Ekonom jako příklad uvádí projekt evropské integrace, práci bretton-woodských institucí, odstranění převládajících kapitálových kontrol, rozsáhlou expanzi zahraničních investic či velký nárůst v přeshraničním pohybu osob - to vše podle něj udávalo jasný směr. Summers zmiňuje též domácí hospodářský růst podporovaný technologiemi jako kontejnerové zásilky a internet, který integraci výrazně usnadnil, či legislativní změny uvnitř jednotlivých zemí i mezinárodní dohody mezi státy, díky nimž se svět stal menším a mnohem propojenějším.
"Tento široký program globální integrace byl úspěšnější, než se dalo rozumně doufat," konstatuje profesor. Připomíná, že mezi velmocemi nevypukla žádná válka. Též globální životní úroveň rostla rychleji než v jakékoliv předchozí historické etapě, podotýká expert. Doplňuje, že materiální vzestup šel ruku v ruce s rapidním progresem v boji s hladem, emancipací žen, šířením gramotnosti a prodlužováním života.
"Svět, v němž bude za pár let více smartfounů než dospělých, je světem, který nabízí příležitost více lidem než kdykoliv předtím," myslí si Summers. Poukazuje, že navzdory tomu na Západě probíhá revolta proti globální integraci.
Odborník připomíná, že všichni čtyři hlavní kandidáti na amerického prezidenta - Hillary Clintonová, Bernie Sanders, Donald Trump a Ted Cruz - například odmítají princip svobodné tržní iniciativy předchozího období v podobě Transpacifického partnerství (TPP). "Trumpovy návrhy oddělit Mexiko zdí, vypovědět obchodní dohody a perzekvovat muslimy jsou mnohem populárnější než on sám," pokračuje Summers. Zmiňuje též, že hnutí za vystoupení Velké Británie z EU má dlouhodobou podporu a může zvítězit.
"Kdykoliv je jakýkoliv aspekt projektu EU předmětem lidového referenda, selže," varuje profesor. Konstatuje, že pod tlakem velkého přílivu běženců se zřejmě začne hroutit evropský princip otevřených hranic. Z velké části kvůli politickým omezením pak růst mezinárodních finančních institucí nedokáže držet tempo s růstem globální ekonomiky, soudí odborník.
Podle Summerse je jedním z podstatných důvodů uvedeného odporu nedostatek znalostí. "Každý, kdo ztratí práci, protože se továrna přestěhuje do zahraničí, to ví; mnozí, kdo přišli o práci z místních důvodů, viní globalizaci," vysvětluje ekonom. Dodává, že nikdo však již nepoděkuje mezinárodnímu obchodu za skutečnost, že si díky němu za svou výplatu koupí dvojnásobek oblečení, hraček a dalšího zboží, než by bylo jinak možné.
Také ti exportéři, kteří se prosadí mají tendenci velebit svou odvahu, nikoliv mezinárodní dohody, pokračuje profesor. Podle jeho názoru je tak nepochybně čas, aby političtí lídři a obchodní komunita vysvětlovali lidem přínosy globální integrace. "Ale v těchto dobách, kdy se trendy ubírají špatným směrem, je těžké být optimistou ohledně takových snah," přiznává expert.
Naděje pro střední třídu
Jádro revolty proti globální integraci přesto neleží jen v neznalosti, deklaruje Summers. Vysvětluje, že v jistém smyslu - a bohužel ne zcela neodůvodněném - je globalizace stutečně projektem nastaveným elitami pro elity, který bere jen málo v potaz zájmy běžných lidí. "Ti považují program globalizace jako určovaný převážně společnostmi, které úspěšně štvou jednu zemi proti druhé," dodává ekonom. Poukazuje, že když lidé čtou odhalení v kauze panamských dokumentů, dospějí k závěru, že globalizace nabízí bohatým dobrou příležitost vyhnout se placení daní a předpisům, což nedokáže nikdo další. Stejně tak lidé vidí rozklad, který provází globální integraci, kdy místní komunity trpí, pokud velcí lokální zaměstnavatelé podlehnout zahraniční konkurenci, připouští profesor.
"Co bude dál? Co by se mělo stát?" pokládá otázky Summers. Domnívá se, že elity mohou pokračovat v nastoupené cestě integračního projektu a bránit existující řád v naději, že získají dostatečnou podporu veřejnosti a jejich úsilí nebude zmařeno. Příklady americké prezidentské kampaně a debaty o Brexitu dle experta naznačují, že tato strategie může fungovat. V takové případě by pravděpodobně došlo pouze k pauze v pokračování globální integrace a úsilí by se zaměřilo na zachování již dosaženého, přičemž by se spoléhalo na možnost, že technologie a růst postupně podnítí svět k další integraci, nastiňuje ekonom.
Historická zkušenost, především pak meziválečné období, však podle profesora není příliš povzbudivá ohledně toho, že by neřízená globalizace mohla uspět při absenci bez silné systémové podpory či pevných globálních institucí.
Za mnohem slibnější proto Summers považuje následující myšlenku: Propagace globální integrace se může stát projektem hnaným zezdola namísto shora. "Takový důraz může znamenat posun od propagování integrace k řízení jejích důsledků," soudí odborník. Doplňuje, že by se jednalo o posun od mezinárodních obchodních dohod k mezinárodním harmonizačním dohodám, v nichž by otázky jako pracovní právo a ochrana životního prostředí tvořily jádro, zatímco otázky spojené s posilováním zahraničních výrobců by byly až sekundární.
"To by též znamenalo věnovat stejně velký politický kapitál daňovým únikům v řádu bilionů dolarů či vyhýbání se pravidlům prostřednictvím přeshraničního odlivu kapitálu, jaký v současnosti věnujeme obchodním dohodám," konstatuje ekonom. Takový přístup by dle Summerse podpořil středostavovské rodiče po celém světě, kteří pochybují, ale stále zoufale doufají, že jejich děti mohou žít lepší život, než měli oni.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Biden a Trump se utkají ve dvou prezidentských debatách
Tragická nehoda autobusu. Farmáři jeli sbírat melouny, osm lidí zemřelo
USA (Spojené státy americké) , Panama Papers , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
včera
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák