Zavalené horníky by mohli vysvobodit dříve, než se předpokládalo

Santiago - Práce na záchraně 33 chilských horníků zavalených v dole u města Copiagó by mohly skončit o měsíc dříve, než experti čekali. Informuje o tom ve středu server televize BBC.

V úterý se jedné ze třech vrtných souprav podařilo vyhloubit dvojnásobnou hloubku, než se plánovalo. Příbuzní havířů, kteří se shromažďují u ústí vrtu, přivítali tuto zprávu s nadšením.Úřady rodinám slibují, že přípravy k vytažení jejich příbuzných z podzemí budou hotovy do 12. října. Havíři by se tak mohli dostat na povrch oproti původním plánům zhruba o měsíc dříve.Experti nicméně apelují na příbuzné, aby zůstali trpěliví. Proces hloubení záchranných vrtů by totiž podle nich mohly doprovázet nepředpokládané komplikace, které by práce mohly zpomalit.Záchranáři po vyhloubení vrtů spustí do podzemí speciálně navrženou klec o šířce 50 centimetrů, ve které postupně horníky vytáhnou.Skupina 33 mužů strávila v podzemním vězení v hloubce zhruba 700 metrů již více než sedm týdnů. Od lidí na povrchu dostávají prostřednictvím úzkých vrtů potraviny a zboží denní potřeby.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

včera

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

včera

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

včera

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

včera

včera

včera

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

včera

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

včera

Co Nassraláhova smrt udělá s Blízkým východem? Hrozí „svatá válka“ na obranu Libanonu

Smrt šéfa Hizballáhu Hassana Nassraláha vyvolala další růst napětí v regionu Blízkého východu. Izrael sebral Teheránu kus důležitého vlivu a lze očekávat, že se Íránci budou chtít pomstít. Zároveň stále není jasné, jak zareagují jiné arabské země – ne kvůli válce Izraele s Hizballáhem, ale kvůli napadení suverénního Libanonu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy