Obama a jeho afghánský močál

Prezident a vrchní velitel Barack Obama vyslal do islámské země pod Hindúkušem desetitisícové posily. Ujišťuje, že příští rok spojenci povstalce porazí a on zavelí k postupnému odchodu ze země.Je však vítězný "exit Afghánistán" reálný?Mezi Američany převládá prostá úvaha: Více vojáků není zárukou vítězství, znamená však více bojů a více obětí."Čím rychleji jednotky nasadíme, tím rychleji je budeme moci stáhnout," přesvědčoval národ Obama.Avšak i válku ve Vietnamu se Američané snažili rychleji dovést k vítězné tečce tím, že vyslali do země posily. Nakonec jim nezbylo, než se potupně stáhnout a přenechat celou zemi komunistům.Obama to ví. Proto na generály, kteří ho žádali o ještě větší posily, než byl ochoten připustit, naléhal, aby mu předložili strategii odchodu. Když mu ji nedali, vymyslel si ji sám."Všechno, co děláme v Afghánistánu, musí být zaměřeno na to, jak se dostat k okamžiku, kdy můžeme omezit naše stopy. Je to náš národní bezpečnostní zájem," cituje prezidenta ve své knize Obamovy války (Obama's Wars) novinář Bob Woodward.Průzkum pro televizi CNN ukazuje, že 54 procent Američanů je proti afghánské válce, jen 41 procent schvaluje její pokračování."Američanům spravedlivá válka v Afghánistánu ztrpkla," řekl k tomu sociolog Nick Bolls z Bostonské univerzity.V Americe sílí obavy, že se Afghánistán stane novým "močálem". Právě tak je v Americe nazývána vietnamská válka.Není divu, po devíti letech jsou Američané v Afghánistánu vlastně na začátku.Afghánské tažení přitom letos překonalo vietnamskou válku, stalo se nejdelším vojenským angažmá Američanů. Ve Vietnamu američtí vojáci strávili 103 měsíců v Afghánistánu už 108.Válku v Afghánistánu zahájili Američané nálety 7. října 2001. Chtěli rozprášit jádro teroristické sítě Al-Káida, dopadnout jejího zakladatele a vůdce Usámu bin Ládina a zničit komplice teroristů - islamistické hnutí Taliban.Splnili jen první ze tří cílů.Spojenci se zmocnili velkých měst. Mimo ně si však Talibanci dělají, co chtějíV Afghánistánu je přitom téměř 100 000 amerických vojáků a téměř 42 000 vojáků z dalších zemí, z toho 520 Čechů. Po jejich boku stojí na 200 000 afghánských policistů a vojáků. Přesto si tato početná kavalerie nedokáže poradit s dvaceti tisícovkami bojovníků Talibanu, kteří proti nim v Afghánistánu vedou gerilovou válku.Al-Káida se rozptýlila a pro Američany je nezničitelná.Afghánská vláda mezitím pod ochrannou rukou Ameriky a NATO rozkrádá zahraniční pomoc a rozděluje si zisky z opia.Bilance afghánské anabáze devět let poté je pro Ameriku hrůzostrašná. Od začátku bojů v Afghánistánu v zemi padlo 2116 spojeneckých vojáků. Největší ztráty zaznamenaly Spojené státy. Do Ameriky se v kovových rakvích přepásaných vlajkami s hvězdami a pruhy vrátilo 1299 amerických vojáků.