Svět zaplavuje teror a války. Nejhorší situace od pádu berlínské zdi

Nejhorší situace od pádu berlínské zdi

Jako příklad uvádí Arquilla války. Připouští, že celkový počet probíhajících konfliktů se snížil zhruba o 20 procent v porovnání s vrcholným číslem 51 dosaženým v roce 1991. Zároveň odborník upozorňuje, že jen v posledních šesti letech se množství válečných konfliktů zvýšilo o celou třetinu, z 31 na 41, a to z aktuálních statistik nedávno vypadla Kolumbie.

"Co je ještě horší, za poslední dva lze pozorovat nejvyšší míru násilně způsobených úmrtí v ozbrojených konfliktech od pádu berlínské zdi v roce 1989," bije na poplach profesor. Vysvětluje, že s ohledem na skutečnost, že mnoho válek - včetně těch, jejichž rysem je relativně nízká úmrtnost přímo na bojišti - probíhá v zemích se špatnou infrastrukturou a nedostatkem prostředků, rostou rovněž čísla tzv. nepřímých úmrtí v důsledku nemocí a strádání.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dále je zde otázka terorismu, připomíná expert. "Jednoduše řečeno, na prahu patnáctého výročí útoku Al-Káidy na Ameriku se globální válka proti teroru, kterou kdysi vyhlásil prezident George W. Bush, přeměnila ve válku teroru proti světu," tvrdí Arquilla.

V roce 2001 proběhlo méně než dva tisíce teroristických útoků, v jejichž důsledku zahynulo, či bylo zraněno 14 tisíc lidí, uvádí odborník. Dodává, že v roce 2015 tato čísla stoupla na 15 tisíc útoků a více než 80 tisíc mrtvých a zraněných, což představuje sedminásobný nárůst útoků a zpětinásobení obětí.    

Podle experta je zajímavé, že téměř třetina úmrtí a čtyřicet procent zranění v důsledku terorismu za rok 2015 připadala na Irák a Afghánistán, tedy dvě země, v nichž se Spojené státy v éře po 11. září 2001 angažovaly nejaktivněji.

Taková statistika by měla v Pentagonu i na dalších místech podnítit prošetření příslušných způsobů, jimiž jsou operace proti teroristickým sítím vedeny, doporučuje Arquilla. Stejně tak je dle jeho názoru nutno zaměřit se na celkovou strategii obnovy států, která se ukázala jako zcela pokřivená a neúnosně nákladná.

Jadernou válku nikdo nechce

"Ozbrojené konflikty a terorismus v naší době se ani v nejmenších nezačínají blížit masakrům světových válek z minulého století," připouští profesor. Obratem dodává, že to je jen nepodstatný argument, jelikož tak velké konflikty jsou v lidské historii relativně vzácné.      

Před první světovou válkou je nutné zajít až do napoleonské éry, abychom nalezli alespoň částečně srovnatelnou míru vojenských masakrů, deklaruje odborník. Doplňuje, že jim zase předcházela až třicetiletá válka v 17. století.

V dnešní době i poměrně dlouhé budoucí perspektivě je tedy vypuknutí tak velkých válek vysoce nepravděpodobné, deklaruje Arquilla. V té souvislosti podotýká, že po celém světě v zásadě panuje konsensus na zabránění eskalace konfliktů do fáze jaderné války.     

"Vzájemný strach z velkých zbraní může namísto míru přinést velkou záplavu menších válek," cituje profesor slova velkého politického teoretika Kennetha Waltze pronesená teprve před šedesáti lety. Současný nárůst počtu válek a teroristických útoků přitom podle experta ukazují, že Waltz se ve svém uvažování nemýlil.