USA končí coby nejmocnější země světa? Diplomat poukázal na tvrdá fakta

Stahují se Spojené státy ze světa? Tak zní otázka, kterou si klade Ivo Daalder, bývalý stálý vyslanec USA při NATO, který nyní působí v think tanku Chicago Council on Global Affairs. V komentáři pro server Washington Post uvádí, že každému, kdo sleduje americkou prezidentskou volební kampaň, lze odpustit, pokud dospěl k názoru, že Američané se prakticky nechtějí angažovat v dění, které probíhá za jejich hranicemi.

Kandidáti nerespektují náladu veřejnosti

Republikánský kandidát Donald Trumpo se uchyluje k přístupu "Amerika na prvním místě" a navrhuje stavět zdi, aby omezil přistěhovalectví, či zvýšit cla na dovoz zahraničního zboží, poukazuje Daalder. Doplňuje, že Trumpova demokratická protikandidátka Hillary Clintonová se zase obrátila proti těm samým obchodním dohodám, které dříve obhajovala z pozice ministryně zahraničí.

"Oba soupeří o nástupnictví pro prezidentovi Obamovi, který nastoupil do úřadu s příslibem ukončit americké války v zahraničí, ale také se často zdráhal převzít vedení při řešení některých nejpalčivějších problémů světa," konstatuje bývalý vyslanec.     

Ačkoliv se politici zřejmě domnívají, že americká veřejnost se chce uzavřít, poslední průzkumy provedené Chicago Council on Global Affairs podávají zcela jiný obraz o náladách Američanů ohledně zahraniční politiky, tvrdí Daalder. Podotýká, že jeden z klíčových ukazatelů jejich postoje k zahraničnímu angažmá - tedy zda by USA měly hrát aktivní roli ve světovém dění, nebo se držet dál - prokázal, že většina Američanů v poměru 2:1 (64 ku 35%), podporuje aktivní roli Spojených států, což je plně v souladu s předchozími průzkumy provedenými během posledních čtyř desetiletí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Obecně pozitivní postoj Američanů vůči většímu angažmá ve světě odráží podle Daaldera i podrobnější průzkum v této otázce. Američané například podporují udržení stávajících vojenských aliancí, když 89% z nich tvrdí, že nějakým způsobem pomáhají Spojeným státům dosáhnout jejich zahraničněpolitických cílů, přičemž tato zásadní podpora se zvyšuje v případě konkrétních aliancí, uvádí bývalý diplomat. Deklaruje, že navzdory Trumpovu opakovanému zpochybňování NATO tři čtvrtiny Američanů a 60% miliardářových stoupenců věří, že USA by měly udržet, či ještě posílit své závazky vůči Severoatlantickému paktu.     

"Navíc, navzdory typické rétorice v letošní kampani Američané obecně podporují další hlavní pilíř zahraničního angažmá - mezinárodní obchod," pokračuje Daalder. Poukazuje, že ve skutečnosti 65% Američanů považuje globalizaci za pozitivní věc a byť v tomto směru převažují demokraté (74%), stejný názor zastává téměř polovina jádra Trumpových stoupenců (49%). Zatímco oba hlavní prezidentští kandidáti vystupují proti transpacifickému partnerství, plných 60% Američanů tuto důležitou obchodní smlouvu s Asií podporuje, což se týká i 56% těch, kdo v demokratických primárkách volili Bernieho Sanderse, a 49% přívrženců Trumpa, uvádí bývalý vyslanec.     

Trumpova menšina

Ačkoliv se v kampani často zdůrazňuje americká slabost v zahraničí, průměrný Američan stále věří, že USA jsou zdaleka nejvlivnější zemí světa, připomíná Daalder. Konstatuje, že veřejnost udělila americkému globálnímu vlivu hodnocení 8,5 bodů z 10 možných, zatímco druhá Čína obdržela 7,1, třetí Evropská unie 7 a čtvrté Rusko jen 6,2 bodu. "Navíc, podle většiny Američanů kritika Spojených států zaznívající během kampaně nesedí," tvrdí někdejší diplomat. Dodává, že většina z nich, celých 61%, míní, že USA mají jedinečný charakter, který z nich činí největší zemi světa, přičemž jen 38% soudí, že každá země je unikátní a Amerika není větší než jiné státy.  

S ohledem na tato zjištění pokládá Daalder otázku, na jakém základě stojí domněnka, že Američané se chtějí stáhnout ze světa, ne-li se rovnou uchýlit k izolacionismu. Ex-diplomat míní, že jedním z důvodů je skutečnost, že Trumpovi se podařilo zmobilizovat početnou menšinu, která se hlasitě vymezuje proti hrozbám ze strany migrace, islámského fundamentalismu a do jisté míry i zahraničního obchodu.  

"Podle našich průzkumů, plných 80% jádra Trumpových stoupenců věří, že velký počet přistěhovalců a uprchlíků přicházejících do Spojených států představuje kritické ohrožení, což si celkově myslí jen 43% Američanů," uvádí Daalder. Doplňuje, že v důsledku toho 92% příznivců republikánského kandidáta podporuje stavbu zdi na hranici s Mexikem.

Na vzestupu je také strach z islámského fundamentalismu, především mezi republikány, z nichž více než tři čtvrtiny považují tento fenomén za kritické ohrožení USA, což je největší počet od roku 1998, kdy první takový průzkum proběhl, pokračuje bývalý diplomat. Konstatuje, že ačkoliv většina Američanů věří, že obchod má obecně pozitivní dopad na americkou ekonomiku, spotřebitele a celkovou životní úroveň (byť ne zaměstnanost Američanů), velká většina příznivců Trumpa se domnívá, že obchod negativně ovlivňuje všechny uvedené oblasti.    

"Donald Trump prokázal, že umí přeměnit mobilizaci protiimigrantských a protiobchodních nálad menšiny Američanů v silné hnutí, které se snaží ve světových záležitostech stavět na první místo Spojené státy," deklaruje Daalder s tím, že rozhodně nejde o převládající názor, jelikož většina Američanů preferuje silné, otevřené angažmá ve světě, které je základem americké zahraniční politiky posledních 70 let. To je podle bývalého diplomata dobrou zprávou pro ty, kdo věří, že aktivní americká role je klíčová pro bezpečnost a prosperitu země. "Co nyní potřebují, je silný hlas, který to zajistí," uzavírá Daalder.

Související

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Hillary Clintonová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 3 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

včera

28. března 2026 21:17

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

28. března 2026 20:10

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

28. března 2026 18:59

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

28. března 2026 17:48

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy