USA končí coby nejmocnější země světa? Diplomat poukázal na tvrdá fakta

Stahují se Spojené státy ze světa? Tak zní otázka, kterou si klade Ivo Daalder, bývalý stálý vyslanec USA při NATO, který nyní působí v think tanku Chicago Council on Global Affairs. V komentáři pro server Washington Post uvádí, že každému, kdo sleduje americkou prezidentskou volební kampaň, lze odpustit, pokud dospěl k názoru, že Američané se prakticky nechtějí angažovat v dění, které probíhá za jejich hranicemi.

Kandidáti nerespektují náladu veřejnosti

Republikánský kandidát Donald Trumpo se uchyluje k přístupu "Amerika na prvním místě" a navrhuje stavět zdi, aby omezil přistěhovalectví, či zvýšit cla na dovoz zahraničního zboží, poukazuje Daalder. Doplňuje, že Trumpova demokratická protikandidátka Hillary Clintonová se zase obrátila proti těm samým obchodním dohodám, které dříve obhajovala z pozice ministryně zahraničí.

"Oba soupeří o nástupnictví pro prezidentovi Obamovi, který nastoupil do úřadu s příslibem ukončit americké války v zahraničí, ale také se často zdráhal převzít vedení při řešení některých nejpalčivějších problémů světa," konstatuje bývalý vyslanec.     

Ačkoliv se politici zřejmě domnívají, že americká veřejnost se chce uzavřít, poslední průzkumy provedené Chicago Council on Global Affairs podávají zcela jiný obraz o náladách Američanů ohledně zahraniční politiky, tvrdí Daalder. Podotýká, že jeden z klíčových ukazatelů jejich postoje k zahraničnímu angažmá - tedy zda by USA měly hrát aktivní roli ve světovém dění, nebo se držet dál - prokázal, že většina Američanů v poměru 2:1 (64 ku 35%), podporuje aktivní roli Spojených států, což je plně v souladu s předchozími průzkumy provedenými během posledních čtyř desetiletí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Obecně pozitivní postoj Američanů vůči většímu angažmá ve světě odráží podle Daaldera i podrobnější průzkum v této otázce. Američané například podporují udržení stávajících vojenských aliancí, když 89% z nich tvrdí, že nějakým způsobem pomáhají Spojeným státům dosáhnout jejich zahraničněpolitických cílů, přičemž tato zásadní podpora se zvyšuje v případě konkrétních aliancí, uvádí bývalý diplomat. Deklaruje, že navzdory Trumpovu opakovanému zpochybňování NATO tři čtvrtiny Američanů a 60% miliardářových stoupenců věří, že USA by měly udržet, či ještě posílit své závazky vůči Severoatlantickému paktu.     

"Navíc, navzdory typické rétorice v letošní kampani Američané obecně podporují další hlavní pilíř zahraničního angažmá - mezinárodní obchod," pokračuje Daalder. Poukazuje, že ve skutečnosti 65% Američanů považuje globalizaci za pozitivní věc a byť v tomto směru převažují demokraté (74%), stejný názor zastává téměř polovina jádra Trumpových stoupenců (49%). Zatímco oba hlavní prezidentští kandidáti vystupují proti transpacifickému partnerství, plných 60% Američanů tuto důležitou obchodní smlouvu s Asií podporuje, což se týká i 56% těch, kdo v demokratických primárkách volili Bernieho Sanderse, a 49% přívrženců Trumpa, uvádí bývalý vyslanec.     

Trumpova menšina

Ačkoliv se v kampani často zdůrazňuje americká slabost v zahraničí, průměrný Američan stále věří, že USA jsou zdaleka nejvlivnější zemí světa, připomíná Daalder. Konstatuje, že veřejnost udělila americkému globálnímu vlivu hodnocení 8,5 bodů z 10 možných, zatímco druhá Čína obdržela 7,1, třetí Evropská unie 7 a čtvrté Rusko jen 6,2 bodu. "Navíc, podle většiny Američanů kritika Spojených států zaznívající během kampaně nesedí," tvrdí někdejší diplomat. Dodává, že většina z nich, celých 61%, míní, že USA mají jedinečný charakter, který z nich činí největší zemi světa, přičemž jen 38% soudí, že každá země je unikátní a Amerika není větší než jiné státy.  

S ohledem na tato zjištění pokládá Daalder otázku, na jakém základě stojí domněnka, že Američané se chtějí stáhnout ze světa, ne-li se rovnou uchýlit k izolacionismu. Ex-diplomat míní, že jedním z důvodů je skutečnost, že Trumpovi se podařilo zmobilizovat početnou menšinu, která se hlasitě vymezuje proti hrozbám ze strany migrace, islámského fundamentalismu a do jisté míry i zahraničního obchodu.  

"Podle našich průzkumů, plných 80% jádra Trumpových stoupenců věří, že velký počet přistěhovalců a uprchlíků přicházejících do Spojených států představuje kritické ohrožení, což si celkově myslí jen 43% Američanů," uvádí Daalder. Doplňuje, že v důsledku toho 92% příznivců republikánského kandidáta podporuje stavbu zdi na hranici s Mexikem.

Na vzestupu je také strach z islámského fundamentalismu, především mezi republikány, z nichž více než tři čtvrtiny považují tento fenomén za kritické ohrožení USA, což je největší počet od roku 1998, kdy první takový průzkum proběhl, pokračuje bývalý diplomat. Konstatuje, že ačkoliv většina Američanů věří, že obchod má obecně pozitivní dopad na americkou ekonomiku, spotřebitele a celkovou životní úroveň (byť ne zaměstnanost Američanů), velká většina příznivců Trumpa se domnívá, že obchod negativně ovlivňuje všechny uvedené oblasti.    

"Donald Trump prokázal, že umí přeměnit mobilizaci protiimigrantských a protiobchodních nálad menšiny Američanů v silné hnutí, které se snaží ve světových záležitostech stavět na první místo Spojené státy," deklaruje Daalder s tím, že rozhodně nejde o převládající názor, jelikož většina Američanů preferuje silné, otevřené angažmá ve světě, které je základem americké zahraniční politiky posledních 70 let. To je podle bývalého diplomata dobrou zprávou pro ty, kdo věří, že aktivní americká role je klíčová pro bezpečnost a prosperitu země. "Co nyní potřebují, je silný hlas, který to zajistí," uzavírá Daalder.

Související

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Hillary Clintonová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

včera

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

včera

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

včera

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

včera

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

včera

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

včera

včera

Zastřelený Pretti měl konflikt s agenty už dříve, ukazuje nové video

Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy