Zemřel Fidel Castro (†90). Pro jedny diktátor, pro druhé líder máximo

Raúl Castro ohlásil úmrtí Fidela Castra ve státní televizi, kde se objevil v olivové vojenské uniformě. "Dnes ve 22:29 zemřel vrchní velitel kubánské revoluce Fidel Castro Ruz. Vždy kupředu, k vítězství," prohlásil současný nejvyšší kubánský představitel. Fidel Castro vládl Kubě téměř půlstoletí, během něhož vytrvale odolával všem snahám Spojených států o jeho svržení, napsala agentura Reuters.

"El comandante" Castro si příznivce získával nejen bojem proti imperialismu, pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Psali jsme: Castro je mrtev! Byl to brutální diktátor, spustil Trump. Čtěte další reakce ze světa Castro byl symbolem celé epochy, řekl Putin. Kuba vyhlásila smutek, pohřeb bude 4. prosince Kuriózní shoda: Castro zemřel v den výročí počátku expedice revolucionářů na Kubu  

V červenci 2006 předal Fidel Castro klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi. Původně mělo jít pouze o dočasné řešení. Později se ale Fidel Castro svých funkcí vzdal úplně a Raúl Castro se v únoru 2008 stal kubánským prezidentem.

Castro byl i pro četné zahraniční příznivce ikonou revoluce, v jejímž čele v roce 1959 svrhl na Kubě diktátora generála Fulgencia Batistu. Mnohé fascinoval, když v lednu 1959 jako šarmantní mladý partyzán triumfálně vjížděl do Havany a na ramenou mu seděly dvě holubice (pro někoho to bylo znamení afrokubánských bohů orišů).

Zpočátku se Castro snažil o politiku nezávislou na Sovětském svazu, ale kolaps ekonomiky v polovině 60. let ho donutil přiklonit se definitivně k Moskvě. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu po roce 1991 však zasadil kubánské ekonomice další citelnou ránu, takže Castro slevil z dogmat, ovšem jen hospodářských a nikoli výrazně.

V červnu 1972 v Praze dostal Řád bílého lva I. třídy a čestný doktorát Karlovy Univerzity. Krátce se v Československu zastavil také v září 1973 a v listopadu 1986.

Syn plantážníka a jeho kuchařky Fidel Castro Ruz (narozen 13. srpna 1926) se už jako student práv v Havaně politicky angažoval nejen na Kubě. Například v roce 1947 se účastnil neúspěšného pokusu o svržení diktatury v Dominikánské republice, rok nato stanul na barikádách v Bogotě. V té době se také oženil s Mirthou Díazovou, s níž má syna Fidelita (jaderného fyzika) a s níž se po sedmi letech rozvedl. Později zplodil Castro ještě minimálně pět synů a dceru, která v roce 1993 emigrovala do USA.

Psali jsme: Fidel Castro: Až bude v USA ‚černý‘ prezident a papežem Latinoameričan… Castrův boj za svobodu? Vždyť podpořil sovětskou invazi do ČSSR, mračí se Zaorálek Jak z bondovek: Castro přežil přes 630 atentátů. Smrtící pero, vybuchující doutník, osudová žena  

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech obtížné získat si srdce davu. Kuba byla tehdy rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích. Země byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště "advokát chudých" Fidel Castro.

V roce 1961 odrazil invazi v Zátoce sviní podporovanou americkou tajnou službou CIA a přežil údajně bezpočet pokusů o atentát. Jeho spojenectví s tehdejším Sovětským svazem přispělo v roce 1962 k odstartování takzvané kubánské krize, kdy kvůli rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě stál svět po několik dnů nejblíže jaderné válce v celé historii.

Potlačování svobod na Kubě, včetně svobody slova či svobody vyznání, vyvolalu silnou kritiku na adresu Fidela Castra a dalo vzniknout disidentskému hnutí a silné komunitě odpůrců soustřeďující se mezi exulanty v Miami.